3.4.2015 - NEJzajímavější silnice v kraji

Nejdelší, nejklikatější, nejstarší i nejzrádnější. Takové jsou některé silnice v Moravskoslezském kraji, přičemž ostravská část dálnice D1 snese mnohem víc než jen přízvisko nejdražší. Je mediálně nejznámější a dá se říci, že i nejzničenější. MF DNES přináší další díl krajských NEJ.

Když se řekne silnice, filologům se vybaví původ slova pocházející z doby, kdy císař Karel IV. nechal zesílit hlavní cesty. Z cest se tehdy staly silné cesty, tedy silnice. Filmové fanoušky zase napadne snímek La Strada (česky Silnice) natočený italským režisérem Federicem Fellinim. Aby ne, snímek získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a patří mezi klasická díla italského neorealismu. Jenže tento článek není ani o jazyku, ani o filmu. Je o silnicích v Moravskoslezském kraji. Které jsou ty nejdelší, nejvyšší, nejstarší či nejklikatější?

NEJdelší
Její moravskoslezská část je dlouhá přibližně 168 kilometrů, vede od Mostů u Jablunkova až za Rýmařov, kde u motorestu Skřítek přechází do Olomouckého kraje. Silnice I/11 není nejdelší silnicí první třídy pouze v Moravskoslezském kraji. Je nejdelší v celé zemi. Měří téměř 354 kilometrů a spojuje města Poděbrady, Hradec Králové, Šumperk, Opava a Ostrava. V úseku Český Těšín - Mosty u Jablunkova je součástí evropské silnice E75. Celá trasa patří mezi nejvytíženější v republice, protože jde o páteřní komunikaci ve směru západ-východ.

NEJ vyšší
1 492 metrů. Přibližně tolik měří nejvyšší hora Moravy a Slezska. Cesta k ní vede z nejvýše položené obce bruntálského okresu - Karlovy Studánky, která leží 800 metrů nad mořem. Z Karlovy Studánky se jde po zelené značce k chatě zvané Ovčárna. Následující cesta je strmá, pět kilometrů dlouhá a vede po svahu nad údolí Bílé Opavy k rozcestí Sutě, kde se připojuje k silnici. Další téměř tři kilometry je stoupání již mírnější a je vidět Praděd, druhá nejvyšší hora v zemi.

NEJstarší
Jantarová stezka. Po dávné trase, která byla jednou z nejdůležitějších obchodních cest a po níž se ze severu Evropy na jih převážel jantar, se můžete vydat i dnes. Cesta sleduje v Moravskoslezském kraji od hranic s Polskem přibližně linii takzvané Moravské brány od Bohumína přes Ostravu, Studénku, Suchdol nad Odrou do Bělotína, případně Palačova, kde pokračuje dál do Olomouckého kraje. Trasa v Moravskoslezském kraji vede i přes chráněnou krajinnou oblast Poodří kolem údolí s lužními lesy, loukami a rybníky. Turisté tady neobdivují jen přírodu, ale i romantické zámky - Kunín, Nová Horka, Studénka, Klimkovice. Jantarovou stezku později kopírovala takzvaná císařská cesta, která vedla z Nového Jičína přes Příbor do Frýdku.

NEJzrádnější
Kde v kraji jsou časté dopravní nehody? Třeba u Frýdku-Místku za tunelem u Lysůvek, kde končí rychlostní silnice R48 a na niž se napojuje silnice I/48. "Je to nebezpečné místo, od listopadu 2013 se tam stalo pětatřicet dopravních nehod, z toho šest bylo s těžkým a devět s lehkým zraněním," uvedl šéf krajských dopravních policistů Jiří Zlý. Každý, kdo tou cestou jel, si ji velice dobře pamatuje - čtyřproudá silnice končí, zužuje se nejdříve do dvou, poté do jednoho pruhu, rychlost se snižuje na třicet, následuje prudká pravá zatáčka do kopce a po chvíli je tu další prudká zatáčka, tentokrát vlevo. A právě tam to spousta lidí neubrzdí.

"Když jsme se vraceli autobusem ze zájezdu, tak přímo před námi řidič osobního auta jel rychle a asi zapomněl, že tam ta zatáčka je. Nezabrzdil a narazil přímo do betonových svodidel," popsala pětadvacetiletá Alena Veselá z Frýdlantu nad Ostravicí nepříjemný zážitek z cest. "Stáli jsme jen pár kilometrů před domovem, ale kvůli té nehodě jsme se nemohli hnout z místa." Policisté v současné době řeší, jak nehodám zabránit, například úpravou značení. "Je nutné řidiče upozornit, že je to místo nebezpečné, a proto by tam měli být zvlášť opatrní," doplnil Zlý.

NEJklikatější
Sem, tam, sem a tam. Jedna z nejklikatějších krajských silnic je ve Vítkově Podhradí, jen kousek od nejrozsáhlejší a také nejvýznamnější dochované zříceniny na Opavsku. "Když jsem byl malý, chodil jsem tam s baterkou. Bylo to velké dobrodružství," zavzpomínal dvaapadesátiletý Libor Baier z Ostravy-Poruby. V dětství často a rád navštěvoval zříceninu hradu Vikštejn, která pochází z roku 1377 a patří mezi nejvýznamnější, ale také nejohroženější kulturní památky vůbec. Později ji viděl ještě několikrát, podobně jako jedenačtyřicetiletý Tomáš Smutný z Frýdku-Místku. Po klikaté cestě kolem Vikštejna jel naposledy loni. "Bylo to super. Když jsem projížděl serpentiny, představoval jsem si, že jsem v Alpách," popsal Smutný.

NEJdražší
Je také mediálně nejznámější a dá se říci, že i nejzničenější. Opravy vad na patnáctikilometrovém úseku dálnice D1 u Ostravy mohou stát více než dvě a půl miliardy korun, spočítalo Ředitelství silnic a dálnic. Špatný stav mostů v uvedeném úseku může mít podle ředitelství příčinu v tom, že stavební firmy šetřily materiál, který ale vyfakturovaly v plné výši. A o jaké vady jde? Je to zvlnění silnice a podélné i příčné trhliny vozovkového krytu, pokles a naklápění mostních opěr, deformace mostních ložisek. Všechny tyto vady ředitelství zjistilo a reklamovalo u zhotovitele, společnosti Eurovia. Ta však záruční odpovědnost za řadu těchto vad neuznává a odmítá je odstranit na vlastní náklady.

Legendy

NEJ tajemnější
Jsou cesty, které mohou vést i podzemím. U některých se jen neví, jestli opravdu existují, když pomineme hornické štoly. Proto také patří k nejtajemnějším cestám vůbec.

- Jednou z nich je středověká chodba, která údajně spojuje porubský zámek s nedalekým kostelem sv. Mikuláše. Pamětníci tvrdí, že v ní byli zasypáni němečtí vojáci, kteří se do chodby ukryli na konci druhé světové války.

- Rozsáhlé sítě jeskynních chodeb by se mohly rozprostírat i pod starobylou horou Radhošť. "Přestože už velká část z nich byla odborně prozkoumána speleology, i v současné době se objevují nadšenci, kteří věří, že někde na Radhošti existuje dosud neobjevený vchod do podzemí, které může ukrývat poklady nashromážděné třeba loupežníky," uvedl Radovan Stoklasa v knize Radhošť - historie a současnost.

- Křivolaké chodby, v nichž prý zůstalo mnoho zlata, stříbra a drahocenností, by mohly existovat také pod Slezskoostravským hradem. Údajně začínaly pod ním a vedly na všechny strany, jedna z nich dokonce pod Ostravicí až do Zábřehu nad Odrou. Alespoň tak se to píše v knize Marcely Stehlíkové Slezskoostravský hrad. Vyšla před deseti lety v edici Ostravica.

Foto: Historie i současnost Císařská cesta až do 70. let minulého století přetínala náměstí v Novém Jičíně (historický snímek nahoře). Dálnice D1 je mediálně nejznámější a dá se říci, že i nejzničenější. Na Praděd zase vede nejvýše položená cesta a mezi nejromantičtější patří procházka hukvaldskou oborou kolem staletých buků (na dolních snímcích zleva).
Foto: Archiv MAFRA
O autorovi: Petra Bartíková, redaktorka MF DNES