10.4.2015 - Eduard Hurnik: gestapák, který se snažil pomáhat

Opava – Kontroverzní postavou opavského gestapa byl jistý Eduard Hurnik, který se narodil v Bohumíně v roce 1895. Pocházel z české rodiny, ale vystudoval německé školy. Pracoval jako učitel tance a když Bohumín po podpisu mnichovské dohody obsadily polské jednotky, Hurnik zvolil odchod do Opavy. Vzhledem ke zrušení jeho taneční školy a vyhlášení tzv. totální války bylo Hurnikovi doporučeno, aby se stal platnější pro německé válečné úsilí. Frontě se chtěl vyhnout, a tak nakonec nastoupil ke gestapu. Zprvu měl na starost správu budov, ale v březnu 1944 se stal tlumočníkem.

Z těchto důvodů byl v častějším styku s exekutivními pracovníky. "Po válce mohl podat podrobnější svědectví než většina jeho dopadených kolegů. Jeho výpověď představuje vůbec nejucelenější a nejdetailnější sondu do fungování opavského gestapa," poznamenal kurátor Národního památníku II. světové války v Hrabyni Ondřej Kolář, jenž se životem Eduarda Hurnika důkladně zabýval ve svém článku pro Vlastivědné listy. Hurnik svědčil proti dvěma hlavním mužům opavského gestapa – šéfovi místní služebny Eduardu Grauelovi a také vedoucímu exekutivního oddělení Hansi Rühlemannovi. Druhého jmenovaného měl dokonce napomenout za přílišné bití zatčených. Několikrát se snažil intervenovat ve prospěch zadržených, čemuž někteří z nich po válce také dali za pravdu. Byť Hurnik s vyšetřovateli spolupracoval a poskytl řadu podrobných informací, kvůli účasti na protipartizánských akcích byl 3. května 1947 v Olomouci odsouzen k trestu smrti oběšením.