29.4.2015 - Ostravskou operaci dokončil generál Jeremenko

Při největší bitvě na československém území padlo dvacet jedna tisíc sovětských a českých vojáků

Historie

Od známé Ostravské operace z dubna 1945 uplynulo sedmdesát let a zabývají se jí historikové, ale i prostí občané. Byla to největší bitva druhé světové války na našem území. O tuto část Slezska a Moravy se bojovalo v době, kdy Sověti šturmovali centrum Berlína, Boj o Ostravu totiž nepostrádá všechny atributy rozhodující bitvy. Přístupy k Ostravě chránil neprostupný pás betonových pevností. Navíc Hitler obránce vyzval k tuhému odporu, když prohlásil: "Vydáte-li Moravskou Ostravu, vydáte Německo…"

Betonový val

Když v lednu 1945 postoupily sovětské jednotky k Odře, připravovalo sovětské velení útok na Moravskou Ostravu. Stala se hlavním cílem poté, co Bulharsko a Rumunsko vypovědělo Německu spojenectví a plánovaný útok podél Karpat na jih ztratil smysl. Průmyslová oblast Ostravska měla být získána bez masivního ničení. Velitelem 4. ukrajinského frontu byl armádní generál Ivan. J. Petrov. Měl k dispozici přibližně dvě stě sedmdesát tisíc mužů, šest tisíc děl, tři stovky tanků a čtyři sta třicet letadel. Síly nacistického uskupení Heinritz byly přibližně poloviční. Němci využili souvislý pás předválečných betonových pevností, které byly bez nejtěžších děl a bombardovacího letectva nepřekonatelné. Útok byl zahájen 10. března s tím, že za tři dny Rudá armáda postoupí o sto dvacet kilometrů. Německá obrana však odolala, sovětské ztráty byly velké. Velitelem německé 1. tankové armády byl známý generál Walther Nehring, veterán Afrikakorpsu. Právě on dokázal velmi mistrně odrazit sovětský útok vedený z Polska.

Z Opavy trosky

Sovětské velení proto rozhodlo, že obrannou linii vedoucí k Moravské Ostravě nebude dobývat čelně, ale obejde ji. Došlo k přesunu značného množství vojsk do prostor na jih od polského města Ratiboře. Velení tohoto armádního uskupení převzal od generála Petrova generál Andrej I. Jeremenko. K Ratiboři byly přisunuty další posily, například jednotky 1. gardové armády, které si Jeremenko od generálního štábu důrazně vyžádal. Ještě více na západ se přemístila 38. armáda a s ní i 1. československá samostatná tanková brigáda. K tomu je potřeba připomenout, že 59. a 60. armáda zničila pozice německých vojsk u Ratiboře. Koncem března byly osvobozeny Sudice a Třebom. Sovětská vojska se postupně dostala až k opevněné Opavě. O té – na rozdíl od Ostravy – se nikdo nezmiňoval jako o chráněné. Byla dobývána bezohledně s pomocí těžké dělostřelecké palby. Ve městě probíhaly pouliční boje, zničeno bylo celkem osm set osmdesát domů, dalších osmdesát procent bylo těžce poškozeno.

Boje o Hrabyň

Vedle Opavy probíhaly pak těžké boje o Hrabyň. Tady se bojovalo celých sedm dnů, protože temeno kopce mělo jako nejvyšší bod terénu velký strategický význam. Němcům bylo jasné, že padne-li Hrabyň, bude otevřen volný přístup k Ostravě. Obec byla proto osvobozena až 27. dubna, v bojích přišlo o život dvě stě osmdesát sovětských vojáků. O tři dny později překonaly sovětské a československé tanky brod přes řeku Odru u Zábřehu nad Odrou, a to v místě zvaném U korýtka. Postupovaly hlubokým úvozem nedokončené železniční trati a dostaly se do týlu nepřítele přes Zábřeh-Družstvo. Pak se hnaly Zengrovou ulicí směrem k Vítkovicím. Slavný tank číslo 051 se dostal k večeru 30. dubna 1945 přes most na území Slezské Ostravy, kde byl zasažen pancéřovou pěstí. Moravská Ostrava byla osvobozena. V následujících dvou dnech dobyli Sověti všechny obce, které dnes tvoří takzvanou velkou Ostravu. Německé jednotky pak ustoupily posledním volným koridorem od Bohumína do Frýdku, Místku a dále do Frenštátu pod Radhoštěm. Během Ostravské operace přišlo o život dvacet tisíc sovětských a tisíc československých vojáků.

Foto: OSTRAVSKÉ NADŠENÍ. Takto ověšeny civilisty mířily první dva tanky s československou posádkou k mostu přes řeku Ostravici.
Foto: PRVNÍ TANK. Vzácný snímek prvního tanku v Ostravě, který vjíždí do Zengrovy ulice ve Vítkovicích. Jeho řidičem byl Alexander Hroch.
Foto: ROZCESTNÍK. Takto vypadal koncem dubna 1945 silniční rozcestník u Velké Polomi.

Snímky: Ostravské muzeum