30.4.2015 - Obce mohou zatrhnout dávky problémovým ubytovnám

Před dvěma týdny jela ministryně práce Michaela Marksová-Tominová (ČSSD) do malé obce Větřní, aby si prohlédla "standardní vyloučenou lokalitu". Místní papírny razantně utlumily výrobu a zbylo po nich několik ubytoven pro sociálně slabé. Starosta Antonín Krák ukázal ministryni, jak v jeho obci funguje byznys s chudobou.

Modelová situace vypadá následovně: majitel ubytovny dá do jedné místnosti mnohačetné rodiny a od každého člena této domácnosti zinkasuje sociální dávku na bydlení. S minimálními náklady tak dociluje maximálních zisků, cena za pokoj bez vlastního sociálního zařízení se mnohde pohybuje na 12 tisících korunách. I s tím skoncuje novela, která začne platit od pátku. Doplatek se bude nově počítat na obytný prostor, nikoli už na hlavu, takže se nevyplatí vměstnat tolik lidí do jednoho nevyhovujícího prostoru.

Starostové, kteří byli proti soukromým majitelům ubytoven dosud bezmocní, tak od zítřka dostanou do ruky silný nástroj, jak se s nimi vypořádat. Každý doplatek na bydlení bude muset schválit obec. Pokud nekývne, žádná dávka se nevyplatí.

Jak to bude vypadat v praxi? S příslušnou žádostí o doplatek na bydlení se budou muset úřady práce obrátit na radnici a žádat o souhlas. Samosprávám nahlásí jméno a adresu toho, kdo o dávku žádá. Pokud půjde o adresu problémové ubytovny, má obec právo výplatu zakázat. "Mohlo by to být účinné, dává to obcím možnost regulace," vítá změnu primátor Přerova Vladimír Puchalský. Například Bohumín na Karvinsku už ohlásil, že hodlá nástroje využít, aby docílil zavření problémových ubytoven.

Jenže zároveň s tím by města měla řešit, co se stane s lidmi, kterým doplatek nepřijde. Pokud se o ně radnice nepostará, může prudce narůst počet bezdomovců, případně se lidé přesunou do vedlejšího města. Novela také přinese radnicím nápor administrativy. Může se pak stát, že se lidé s nízkými příjmy k dávce nedostanou včas jen proto, že úřad nebude stíhat vyřizovat žádosti. "Je třeba, aby obce poskytovaly svá stanoviska úřadům práce bezodkladně. V opačném případě by to komplikovalo život lidem v hmotné nouzi," apelovala Marksová-Tominová v dopise, který v polovině dubna rozeslala všem starostům. Ministerstvo nemůže samosprávám mluvit do rozhodování, a tak jen požádalo, aby radnice rozhodovaly konzistentně a nikoho nediskriminovaly.

Přesto se ale riziku diskriminace nevyhnou. Během schvalování zákona na to upozorňovali ombudsmanka Anna Šabatová i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier – podle listiny základních práv mají lidé nárok na pomoc v nouzi. Pokud v jedné vesnici žadatelé uspějí a v jiné dávku nezískají, vzniká tak nepříjemná situace. "Spustí se lavina. Jedno město zakáže ubytovny, lidi se přelijí do vedlejší obce a ta je pak zakáže taky," říká Štěpán Ripka, odborník z Platformy pro sociální bydlení. Podle něj obce nejsou připravené na to, aby se samy postaraly o lidi s nízkými příjmy, kteří dnes žijí na soukromých ubytovnách.

Ministerstvo kvůli tomu, aby se přes Česko nezačaly přesouvat vlny vystěhovalců, obcím zdůraznilo, že se mají postarat o ty, kterým na konkrétní ubytovnu zatrhnou výplatu dávky. "V případě, že obec vydá zamítavé stanovisko, bude muset s takovým člověkem zahájit komplexní sociální práci, aby zamezila tomu, že se klient ocitne bez střechy nad hlavou," podotýká Kateřina Sadílková, pověřená řízením Úřadu práce. Radnice by tedy měly mít přichystány volné prostory ve vlastních bytech s nízkým nájmem či v azylových domech.

Ne v každé obci ale budou připraveni, jak je zjevné i z odporu, který vyvolal návrh ministryně,aby každé město vyčlenilo pět procent fondu na sociální bydlení. Mnozí starostové tvrdí, že takové kapacity k dispozici nemají a ani mít nebudou.

375 ubytoven bylo v Česku v polovině dubna. Jejich počet prudce roste, sčítání z konce března hovořilo o 124 dlouhodobých ubytovnách se schváleným provozním řádem.