18.5.2015 - Nepohodlní, za město!

Města a obce dostaly do rukou prostředek, jak se zbavit sociálně slabých lidí v ubytovnách. Mohou jim totiž nově odebrat dávky na bydlení. A první z nich už toho využívají.

Až tisíce lidí bydlících v ubytovnách pro sociálně slabé mohou skončit na ulici nebo se budou muset odstěhovat. Nebudou mít totiž na nájem. Může za to novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle níž obce od května rozhodují o tom, kdo dostane sociální dávky na bydlení. Ty dosahují až pěti tisíc korun na dospělého měsíčně. A například bohumínská radnice už otevřeně prohlásila, že souhlas nedá nikomu zhruba z čtyř set lidí bydlících v tamních deseti ubytovnách. Radnici přitom vůbec nezajímá, v jaké situaci jednotlivé rodiny jsou. Peníze vezme plošně všem. Zákon, který má pomáhat lidem v nouzi, tak paradoxně může z mnoha udělat bezdomovce. Radnici prý k takovému postupu vedou obavy o bezpečnost místních občanů i snaha skoncovat s ubytovacím byznysem, na kterém někteří lidé jen bohatnou. "Bohumíňáci se v blízkosti ubytoven necítí bezpečně. Stěžují si na jednání a chování jejich obyvatel. To ale majitele nezajímá, těm jde hlavně o peníze," konstatoval bohumínský starosta a současně senátor Petr Vícha (ČSSD).

Po vzoru Jiřího Čunka

Podle kritiků se ovšem radnice spíše chce zbavit nepohodlných osob. "Chtějí ty lidi vystěhovat za město," kritizuje postup Bohumína Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. Město se tak podle něho zbaví problémů, které budou muset řešit někde úplně jinde. Za pravdu kritikům dává i nedávné vyjádření bohumínské radnice, v němž přiznala, že se kvůli ubytovnám kriminalita ve městě nezvýšila.

S vystěhováním sociálně slabých a nepřizpůsobivých za město začal již v roce 2006 vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který ubytovával Romy v unimobuňkách na kraji města. Vystěhoval je tam z takzvaného pavlačáku v centru Vsetína, který místní nazývali domem hrůzy. Dnes ve Vsetíně žádné ubytovny pro sociálně slabé nejsou a Čunek s postupem Bohumína souhlasí. "Restriktivní postup radnice konečně donutí vládu problém ubytoven řešit," řekl TÝDNU.

Novou pravomoc obcí prosadil poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Novela podle něho ovšem měla zamezit vzniku nových ubytoven a omezit stávající, nikoli je rovnou plošně zrušit. "Je to ale na odpovědnosti každé radnice. Jestli v Bohumíně riskují, že místo ubytoven tam budou mít bezdomovce, tak je to jejich rozhodnutí," řekl Stanjura.

Kam s nimi

Příliš promyšlené nejsou ani plány, jak s lidmi vystěhovanými majiteli z ubytoven město naloží. Disponuje sice několika desítkami sociálních bytů, které jim chce nabídnout, bude si ovšem vybírat, koho ubytuje. "S tím, kdo dlužil a stále dluží městu za svoz odpadu a podobně nebo se proviňoval proti veřejnému pořádku, opravdu dál počítat nechceme," řekl TÝDNU bohumínský místostarosta Igor Bruzl. Radnice prý ani necítí potřebu pomoci lidem, kteří se do města přistěhovali odjinud a nemají tam trvalé bydliště. Výjimkou bude, pokud žijí s některým z obyvatel Bohumína.

Tvrdý postup bohumínské radnice vzbudil údiv dokonce i na tamním úřadu práce. "Velká část klientů ubytovaných na ubytovnách jsou dlužníci města. Proto také na těch ubytovnách jsou, protože se už nemohou dostat ke standardní formě bydlení," řekla Patricie Labojová, vedoucí oddělení Úřadu práce v Bohumíně. "Takže pokud město bude sociální byty přidělovat jenom lidem, kteří nejsou dlužníky města, tak to žádné řešení situace není."

Podle místostarosty Bruzla je dalším možným východiskem například podpora azylových domů. Ta však měla začít už dávno předtím, než nastala současná situace. Bohumín má údajně i nabídky z ubytoven v jiných městech.

Chudí jako rukojmí

Lidé z bohumínských ubytoven nevědí, jak se situace vyvine, a sami uvažují o stěhování. "Potkal jsem před magistrátem mladý romský pár s miminkem, říkali, že mají strach, co s nimi bude. Zvažovali svůj přesun do Orlové," říká aktivista Vishwanathan Kumar, který s romskou komunitou v regionu dlouhodobě pracuje.

Místostarosta Bruzl se ovšem vymlouvá, že bohumínská radnice neměla dostatek času seznámit se s lidmi, kteří mají o dávky na bydlení zájem. Prý o nich nemá žádné informace a za těchto okolností není možné souhlas s výplatou dávek udělit. Jenže s podobnými potížemi se potýkají i v jiných městech – a v žádném nezvolili tak radikální řešení jako v Bohumíně. Například v Karviné odmítají dát souhlas s vyplácením dávek na bydlení pouze lidem, kteří ve městě nemají trvalé bydliště. Ostatním ho hodlají dát na půl roku s tím, že se pak uvidí. Budou mít více času na práci s lidmi žijícími v ubytovnách a rozhodnout se na základě podrobné znalosti situace.

Celý problém s ubytovnami a vyplácením sociálních dávek na bydlení začal už před několika lety. Plně se vyhrotil v roce 2012, kdy obce a města kvůli tehdejšímu ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi (TOP 09) ztratily pravomoc o sociálních dávkách rozhodovat. Ta přešla na úřady práce, které ovšem neměly dostatek lidí a neznaly přesně rodinné a sociální poměry žadatelů o dávky. I proto si obce prosadily současnou změnu zákona. Nyní se ovšem brání, že jeho realizace je špatná.

---

Potíže s ubytovnami V ubytovnách pro sociálně slabé v ČR bydlí zhruba dvacet tisíc lidí, z toho několik tisíc dětí. Problémy s ubytovnami začaly před několika lety, kdy se zjistilo, že majitelé požadují od několikačlenné rodiny až dvacet tisíc korun za malý pokoj. Většina z toho byla placena z dávek na bydlení. Od té doby se výše těchto sociálních dávek omezila, začaly platit i nové hygienické normy určující například vybavení ubytoven.