19.5.2015 - Lidem hrozí ulice, varovala ministryně

Doplatky na bydlení nyní schvalují obce. Jejich nepřiznáním by se mohly začít zbavovat obtížných ubytoven

Praha – Začnou si obce vyrábět bezdomovce? Od začátku května dostaly radnice pravomoc rozhodovat, kdo dostane doplatek na bydlení. Právě na těchto penězích je závislá značná část lidí, kteří žijí na ubytovnách. Mezi nimi jsou i tisíce dětí. "Na ubytovnách žije 5400 dětí, na které se doplatek na bydlení vztahuje," uvedl předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.

Některé obce však novou pravomoc chápou jako příležitost, že by se mohly zbavit nepříjemných ubytoven. Například bohumínská radnice nedávno pohrozila, že zablokuje doplatky plošně. "Před několika lety tady problém s ubytovnami a přeplácením nájemného v ubytovnách nebyl. Vznikl za exministra (práce a sociálních věcí Jaromíra) Drábka přesunutím sociálních prací na úřady práce, od té doby ten byznys začal kvést," poukázal nedávno na takzvaný byznys s chudobou bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD). Podobně by nemusely vydávat dobrozdání pro doplatky na bydlení tři ostravské obvody. Možné následky trápí ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD). "Chtěla bych apelovat na starosty a starostky, aby si nevyráběli z lidí bezdomovce," řekla včera ministryně.

Obecní kulečník

Pravomoc udělovat souhlas, komu budou doplatky na bydlení vypláceny, dostaly obce díky novele zákona o hmotné nouzi a především kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Zbyňka Stanjury (ODS). Podle Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni si kraje nyní s touto úpravou nevědí příliš rady. Navíc si myslí, že obavy ministryně Marksové jsou oprávněné. "Situace hrozí poměrně velkým problémem. Řeší se ale od konce. Nastane takový kulečník mezi jednotlivými obcemi. Budou soutěžit o to, která se zbaví největšího počtu lidí žijících na ubytovnách," řekl pro ČT Hůle. Podle něho by obce neměly mít hlavní hlas v tom, aby určovaly, kdo tam bydlet smí a kdo ne.

Marksová sice respektuje právo obcí rozhodovat o tom, komu doplatek odsouhlasí, ale likvidace všech ubytoven by mohla vést k neúnosné sociální situaci. "Pokud by se ukázalo, že se lidé ocitají na ulici, budeme jednat o novele tohoto paragrafu," doplnila. Možné potíže už očekávají neziskové organizace, které se v sociální oblasti pohybují. Například Platforma pro sociální bydlení buduje síť těchto organizací, které budou na vzniklou situaci reagovat a jejich pracovníci se budou pokoušet lidem, kterým by hrozilo, že skončí na ulici, zajistit nějaké bydlení. "Je dobré, že tyto neziskovky jsou ve městech, která dala už veřejně najevo, že doplatky neschválí. Největší problém bude tam, kde to obce veřejně neřeknou. To znamená, že se o tom nedozvíme," poznamenal Štěpán Ripka.

Ten příliš nevěří ani tomu, že by včerejší apel ministryně Marksové problém pomohl vyřešit. "Pokud takový apel činí vláda na samosprávu, je to úplně bezzubé. Spíš by pomohlo, kdyby se s tím už začalo něco dělat," míní Ripka. Zlepšení situace si Marksová slibuje od koncepce sociálního bydlení, kterou by se v příštích týdnech měla zabývat vláda. Její návrh se ale příliš nelíbil obcím. Například obce by měly pět procent bytového fondu vyčlenit pro sociální bydlení. Svaz měst a obcí ČR ovšem namítl, že radnice na to nyní nemají podmínky, a navrhl materiál přepracovat. Zákon o sociálním bydlení však podle Ripky blížící se potíže lidí na ubytovnách nyní neodvrátí. "Když tahle vláda dopustí, aby se situace lidí na ubytovnách takhle rapidně zhoršovala, nevím, jestli jí lze věřit, že to s koncepcí o sociálním bydlení bude myslet vážně," dodal. Loni lidé dostali na doplatcích na bydlení 3,25 miliardy korun. Tato suma se oproti roku 2012 zhruba zdvojnásobila.

---

"Chtěla bych apelovat na starosty a starostky, aby si nevyráběli z lidí bezdomovce... Pokud by se ukázalo, že se lidé ocitají na ulici, budeme jednat o novele tohoto paragrafu." Michaela Marksová