2.6.2015 - Konec na Bazalech? Hodně smutné...

Odchovanec Baníku Ostrava Jiří Kiza o víkendu vychytal nulu, dvě penalty a rozhodl zápas. Z dálky pak sleduje osud tradičního klubu a říká:

Kelč – Na Bazalech vyrůstal, jako žáček sledoval, jak v roce 2004 slaví Baník Ostrava mistrovský titul. Není divu, že odchod ze slavného stadionu do Vítkovic zanechal i v jeho srdci velkou krvavou jizvu. "Přichází na klub jedna rána za druhou," štve v současnosti brankáře Kelče Jiřího Kizu, který o uplynulém víkendu v zápase krajského přeboru vychytal proti Fryštáku nulu, v penaltovém rozstřelu zlikvidoval dva pokutové kopy a navrch ještě rozhodl proměněnou penaltou celý zápas. "Vzal jsem to na sebe," přiznal 25letý Kiza, který se živí jako provozní jedné ze zlínských pizzerií.

• Skoro to vypadá na váš životní zápas…

Byl důležitý ale pro mě ne životní. Už jsem měl kdysi lepší. A to ještě v moravskoslezském kraji, když jsme se v posledním kole zachránili s Bohumínem proti v té době postupujícímu Krnovu.

• Co to tedy může překonat?

Asi zápas se Vsetínem. Ten bude pro nás důležitý. Ten to může vyrovnat, ne­li překonat. V podstatě jsme ve stejné situaci jako my tenkrát s Bohumínem. Vsetín jede na postup, my se zachraňujeme a do poslední chvíle nevíme, jak to dopadne.

• Věděl jste, kam při penaltách budete skákat?

Když jsem viděl jednotlivé hráče stát, tak jsem věděl, kam půjdu. Nerozmýšlel jsem se nad ničím. Viděl jsem stát balon i hráče a předem jsem věděl. Nechtěl jsem své rozhodnutí ani měnit.

• Poznal jste tedy podle postavení hráče, kam asi míč umístí?

To ne. Ale kouknu na hráče. Když vidím, že je zkušený a vidím, jak stojí, tak se ho snažím přečíst. Sem tam ho rozhodím nějakou průpovídkou. Už se mi to párkrát povedlo.

• Udržel jste nulu, navíc vychytal dvě penalty. Kdy se vám takhle dařilo naposledy?

To se mi povedlo snad poprvé. Když už došlo na penalty v Bystřici i v Provodově, nějaké góly jsem dostal. Byť jsem chytil penaltu.

• Máte v kabině i sazebník pro tyhle příležitosti?

Určitě na to pamatuje. Kluci budou chtít nějakou láhev. Přece jen se to dá přirovnat k tomu, jako když třeba kanonýr vstřelí hattrick. Tím spíš, když proměníte sám penaltu a vykopete týmu bod. Nemůže to být jen tak.

• Chodíte kopat penalty pravidelně?

Určený na ně nejsem. Ale na tréninku je kopu rád. I několikrát na turnajích jsem do toho šel. Ale takhle v soutěžním zápase ještě ne.

• Jakou máte úspěšnost?

Čtyři penalty a dal z nich jsem čtyři góly. Takže jsem stoprocentní. Ale bylo to jen na turnajích. Říká se, že gólmani mají nejlepší kopací techniku. Sami se navzájem rozchytávají, kopu na sebe. Navíc v lize chodil kopat penalty třeba i Radek Sňozík.

• Je vaším vzorem?

Jeden z mála. Vyloženě vzor nemám, ale z každého gólmana si snažím něco vzít. U Radka se mi líbí právě jeho kopací technika. Gólman se ale na penaltu musí i cítit. Kdybych v zápase dostal tři góly a měl jít kopat, asi bych nešel. Zápas se mi ale povedl. V zápase jsem se cítil dobře. Kluci byli unavení, protože to celé odbránili a nic na mě během zápasu nepustili. V první půli měli sedm střel, ale nic nešlo na bránu. Ve druhé půli jsem pak musel chytit dvě těžké střely, ale pro mě je důležité, že jsem je nevyrazil a nemohli dorážet. Tak jsem si řekl, že jim pomůžu. Nikdo nechtěl jít, tak jsem to na sebe vzal.

• Co vám pak spoluhráči říkali?

Olše (Martin Olšák – pozn. aut.) mi hodně děkoval, protože sám penaltu nedal. A kluci mi říkali, že jsme spolu byli domluvení. Radost měli velkou.

• Bylo pro vás i složité, když se nad hřištěm prohnala průtrž mračen?

Vím, že gólmani tohle počasí nemají rádi. Ale já ho vyloženě miluju. Cítím se v tom jako ryba ve vodě. Mám takové počasí moc rád. Nepříjemné to bylo v případě, když se nehrálo kvůli vážnému zranění soupeře. V podstatě patnáct minut se nehrálo. V tom vypadnete z tempa a začne vám být zima. Je to nepříjemné, ale dá se to zvládnout.

• Jak vám bylo po těle, když na hřiště musela dokonce sanitka?

Byl to nezaviněný souboj. Nešťastná náhoda. Byl to klasický souboj o balon ve skluzu, kterých máte pět za zápas. Akorát jeho noha zůstala pod hráčem. Tím, že byla pod ním, mu ji přilehl a v podstatě mu ji zlomil. Byl to dost nepříjemný pocit. Stalo se to pět metrů před vápnem. Stál jsem na hranici vápna, viděl jsem to přímo před sebou. Nebyl to hezký pohled. Zvlášť, když tam hráč leží za lajnou a čeká na sanitku a vy tam kolem něj hrajete.

• Jste bývalým hráčem Baníku Ostrava. Jak jste se dostal do Kelče?

Přestěhoval jsem se do Zlína a začal pracovat. Na rok jsem dokonce skončil s fotbalem, ale chyběl mi. Oklikou jsem se dostal do Kelče původně jako dvojka. To jsme ještě hráli I. A třídu. V té chvíli mi stačilo jen trénovat. Jenže ve čtvrtém zápase jsem se dostal do branky a už jsem z ní nevylezl.

• Sledujete Baník, jak se mu daří?

Jelikož brankář Jirka Pavlenka je můj bývalý spoluhráč z Baníku, tak ho hodně sleduji. V žácích jsem ještě nastupoval s Lukášem Hejdou, který je pětinásobný mistr republiky se Spartou i Plzní. S Jirkou už v kontaktu nejsem, ale s Lukášem jsme jezdili do Prahy, kde jsme se jednu dobu potkávali.

• A co tedy říkáte na to, že Baník už nebude hrát na Bazalech?

Je to hodně smutné. (Na chvíli se odmlčí.) Na klub přichází jedna rána za druhou. Dotklo se to dorostenců a teď už i mužů. Takhle nějak končí moravské kluby na ligovém poli.

---

"Byl to dost nepříjemný pocit. Stalo se to pět metrů před vápnem. Stál jsem na hranici vápna, viděl jsem to přímo před sebou. Nebyl to hezký pohled." Jiří Kiza o hráči Fryštáku, jehož ze zápasu odvezla sanitka