5.6.2015 - Tvrdě na ubytovny. Některé obce zamítají dávky

Města využila novely zákona a snaží se na svém území omezit ubytovací byznys. Šance se někde chopili spekulanti a skupují byty

Praha – Černé předpovědi ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) se začínají pomalu naplňovat. Mnoha lidem totiž hrozí, že skončí bez střechy nad hlavou, protože některá města odmítla žádosti na vyplácení doplatků na bydlení lidem, kteří žijí v ubytovnách. Právě před tím Marksová nedávno varovala. "Chtěla bych apelovat na starosty a starostky, aby nevyráběli z lidí bezdomovce," řekla před třemi týdny Marksová. Její výzvu ale některá města nevyslyšela. "Situace se změnila a podnikatelé se musejí přizpůsobit. V ojedinělém případě bude možné lidem udělit výjimku a souhlas dát," uvedl například starosta Sokolova Jan Picka. Na radnici dorazilo 26 žádostí o vyplacení doplatků, ale město všechny zamítlo.

Obce dostaly nový bič na nechtěné ubytovny, které často obývají sociálně slabí lidé, v podobě pozměňovacího návrhu, který se podařilo do novely zákona o hmotné nouzi protlačit poslanci Zbyňku Stanjurovi (ODS). Od května tak úřady práce mohou doplatek lidem žijícím na ubytovnách vyplácet pouze s posvěcením obce. Sokolov není v tomto kroku osamocený. Radní v Bohumíně na Karvinsku zamítli rovnou 124 žádostí o doplatek, které se týkají 210 lidí. "Problémy s ubytovnami registrujeme poté, kdy exministr (Jaromír) Drábek zlikvidoval fungující systém sociální práce. Od té doby my i další města poukazujeme na problém s ubytovnami a na plýtvání dávkami ve prospěch majitelů některých ubytoven," uvedl Petr Vícha, starosta Bohumína. Město eviduje deset ubytoven, v nichž žije asi 450 lidí.

Novela zákona vyvolala některé kuriózní situace, které ale radost příliš nepřinášejí. V Mostě třeba najednou stouply ceny bytů, protože je začali vykupovat spekulanti po desítkách. Mezi zájemci jsou i lidé z rusky mluvících zemí nebo Izraele. Zatímco ještě loni bylo možné v Mostě pořídit byt 1+1 za zhruba 120 tisíc korun, dnes se jejich cena vyšplhala na 150 až 160 tisíc korun. Investoři byty vzápětí nabízejí sociálně slabým, za které pak stát platí nájem v podobě sociálních dávek. Na ty souhlas radnice ze zákona nepotřebuje. Severočeská města však žádosti o doplatek zpravidla neodmítají. V Chomutově sociální pracovnice každou žádost prověřují a příjemce dávek osobně navštěvují. Ze zhruba 300 žádostí město posvětilo 210 z nich. "Zjišťujeme například, zda žadatel o dávku nesplňuje kritéria, kdy by mohl opustit ubytovnu a postarat se o své bydlení sám. Souhlas s výplatou dávky bychom odepřeli i v případě, že žadatel dělá nepořádek, nevhodně se chová a podobně," uvedla šéfka sociálního odboru chomutovského magistrátu Kamila Faiglová.

Kvůli doplatkům se dokonce sešli představitelé samospráv v Ústeckém kraji a dohodli se, že radnice s výjimkou závažných případů souhlas s doplatkem na bydlení dávat budou. Obávají se totiž nárůstu počtu bezdomovců. Dopady zamítavých stanovisek se mohou začít projevovat už brzy. "Květnové souhlasy se vztahují na červnovou výplatu dávek," uvedla mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Doplnila, že obce, které žádost o doplatek odmítnou, by měly s takovým člověkem okamžitě zahájit sociální práci. "Úřad práce nemá kompetence k tomu, aby říkal obcím, podle čeho mají rozhodovat, je ale připraven spolupracovat při nalezení optimálního řešení pro klienty. Mimo jiné mohou tito lidé úřad práce požádat o dávky v rámci mimořádné okamžité pomoci," řekla mluvčí.

Tato pomoc je však podle Aleny Zieglerové z Agentury pro sociální začleňování limitovaná a přiznává se třeba v případě, kdy by hrozilo odebrání dětí a podobně. "Není to systémové řešení. Politici se teď snaží sbírat politické body, ale problém tu bude, dokud zákon neprojde novelou a určitý počet bytů nebude vyčleněn na sociální bydlení. Doplatky teď nepůjdou do ubytoven, ale do bytů," míní Zieglerová. Neočekává, že by se na ulicích objevili lidé bez domova hned, nicméně jejich první vlna skončila bez střechy nad hlavou už v době, kdy se ubytovny začaly kontrolovat. "Mnozí žijí ve skrytém bezdomovectví, třeba u příbuzných," dodala s tím, že agentura se snaží spolupracovat s neziskovými organizacemi, které pro postižené lidi hledají aspoň nějaké bydlení.

Síť takových neziskovek buduje Platforma pro sociální bydlení. "Je dobré, že tyto neziskovky jsou ve městech, která už dala najevo, že doplatky neschválí. Největší problém bude tam, kde to obce veřejně neřeknou. To znamená, že se o tom nedozvíme," řekl předseda platformy Štěpán Ripka. Z vyššího počtu bezdomovců nemá strach třeba olomoucká radnice, která odmítání doplatku na bydlení považuje za nešťastné. Přestože souhlas k vyplacení dá všem žadatelům, neobává se toho, že by se do Olomouce stahovali lidé, kteří v jiných městech neuspěli. Všechny ubytovny se schváleným provozním řádem jsou totiž plné. "Takoví lidé by neměli ani kde bydlet. Pokud by měla vzniknout nová ubytovna, tak je to zcela jiná situace, kdy město má možnost zasáhnout prostřednictvím svého stavebního úřadu," vysvětlila mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.

---

"Politici se teď snaží sbírat politické body, ale problém tu bude, dokud zákon neprojde novelou a určitý počet bytů nebude vyčleněn na sociální bydlení. Doplatky teď nepůjdou do ubytoven, ale do bytů." Alena Zieglerová, APSZ