9.6.2015 - Jak bylo objeveno v polské Ostravě uhlí

V druhé polovici předešlého století žil v polské Ostravě chudobný kovář, a byl tak ubohý, že nemohl si koupiti ani uhlí dřevěného k svému řemeslu. Tehdy bylo ještě kol Ostravy mnoho lesů a u nich pastýři pásávali. Aby jim zima nebylo, snášeli si z lesa dříví, zakládali ohně a při nich se hřáli.

Chudý kovář chodíval sem též a sbíral po pasácích zbytky uhlí. Jednou v temnotě noční sbíraje sebral vše, co mu do ruky padlo a přijda domů, zapálil uhlí u lesa nalezené. I bylo mu nápadno, že oheň na ohništi jaksi jasně vyšlehoval a železo rudě ozařoval.

Na druhý den hledal opět u lesa uhlí a přinesl domu černé kameny. Hodil je do ohniště a hle! Tyto kameny nápadně šířily teplotu po kovárně. Sebral tedy u lesa mnoho takových kamenů a uložil je do zásoby ve své kovárně.

Jednou přišel k němu náhodou do kovárny učitel a uzřev černé kameny, tázal se, kde jich kovář nasbíral. I zavedl ho kovář na ono místo u lesa, a tak roznesla se po okolí pověsť o ložisku uhlí kamenného.

Pozemky tyto zakoupil hrabě Vlček, majitel panství polsko ­ostravského. Uhlí neposkytovalo mu však v prvních dobách velkého výnosu, neboť lidi neuměli tehdy ještě uhlím topit a nelíbil se jim tedy čoud, který po celý den naplňoval světnici. Do dalších krajin byla doprava mimo to po nápravě obtížná a železnic nebylo.

Teprve až roku 1847 otevřena byla severní dráha císaře Ferdinanda z Moravy až do Bohumína, počal vzkvétati vývoz uhlí. Všechny pověsti na této straně pocházejí z knihy Františka Slámy Slezské pohádky a pověst.