11.6.2015 - Nový zákon: noví bezdomovci

Absurdní účinky má novela zákona o hmotné nouzi, která, alespoň podle deklarací politiků, měla omezit "byznys s chudobou" provozovaný majiteli ubytoven. Už během prvních týdnů působení tak podle nového zákona vznikly stovky potenciálních bezdomovců.

Podle nedávno publikované zprávy společnosti GAC o sociálně vyloučených lokalitách žije na ubytovnách přibližně 27 tisíc chudých lidí. Podstatnou část z nich tvoří Romové. Všem nyní hrozí, že přijdou i o toto bydlení. Sice improvizované, nekvalitní, předražené, většinou nechtěné, ale alespoň nějaké. Podle zmíněné novely totiž převzaly od úřadů práce rozhodování o vyplácení doplatku na bydlení v ubytovnách obce. Měl to být nástroj, jak donutit majitele ubytoven, aby do nich investovali: Zlepšíte podmínky na ubytovně – dostanete doplatek. Částečné zlepšení životních podmínek chudých lidí do doby, než dostanou novou šanci se zákonem o sociálním bydlení, který má platit od ledna roku 2017.

Některé obce si ale zákon vyložily jako nástroj proti lidem z ubytoven: Žádosti o doplatek zamítají plošně, bez ohledu na to, v jakém stavu ubytovna je, či má­li její majitel snahu ji vylepšovat. Například starostka ostravské části Mariánské Hory Liana Janáčková, známá z minulosti svými rasistickými výroky, prohlásila, že ubytovny nejsou vhodné místo pro děti. A tak, přestože jsou prý v městské části v dobrém stavu, radnice žádné žádosti neodsouhlasí. Lepší ubytování pochopitelně dětem nenabídne.

Plošně zamítl žádosti i Bohumín. Ten zase údajně proto, aby takovou šokovou terapií upozornil ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou na to, jak je situace neúnosná. Ani tato idea ovšem přibližně dvěma stovkám lidí nové bydlení nezajistí. Radní jiné ostravské městské části zase prohlásili, že nemají o žadatelích dostatek informací, a tak žádosti ani neschválí, ani nezamítnou. Což v praxi znamená, že je zamítli, protože pro vyplacení doplatku je nezbytný souhlas.

V době uzávěrky Literárek nebyla k dispozici žádná oficiální čísla, kolik žádostí o doplatek bylo již zamítnuto a kolik odsouhlaseno. Obce se chovaly různě, některé zamítaly plošně, jiné byly vstřícné, další stanovily podrobná kritéria pro posuzování žádostí. Jisté je, že žádostí bylo zamítnuto už více než tisíc. Což znamená, že se to týká přibližně dvou tisíc lidí – žadatelé plus jejich rodinní příslušníci. Dva tisíce nových potenciálních bezdomovců během několika týdnů. A další tisíce žádostí, o kterých radnice a magistráty ještě nerozhodly.

Vznik a fungování novely je dokladem bezradnosti a nekoncepčnosti politiky. Novelu navrhl poslanec za ODS Zbyněk Stanjura a hlasovali pro ni téměř všichni poslanci a senátoři, včetně těch koaličních. Někteří zasvěcení odborníci tvrdí, že na vzniku novely se podílela bývalá poslankyně ODS Ivana Řápková, proslulá svým tažením proti "nepřizpůsobivým". Ministryně Marksová s návrhem nesouhlasila, ale nebylo jí to nic platné.

Bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček upozornil zřejmě jako první na možné katastrofální dopady novely už na konci minulého roku v České televizi. Sociolog Štěpán Ripka, který se podílí na přípravě zákona o sociálním bydlení, v březnu v rozhovoru pro server Romea.cz vyjádřil obavy, že lidé z ubytoven "půjdou na ulici", a označil novelu za "velké selhání ministryně Marksové". Podle něj je třeba situaci napravit další novelou a do doby, než začne platit, jasnými prováděcími předpisy, které neumožní, aby se situace lidí na ubytovnách ještě zhoršovala.

Na obzoru není ale ani novela novely, ani jasné instrukce. Ministerstvo nemá ohledně rozhodování obcí žádnou pravomoc a situaci může ovlivňovat jen prostřednictvím úřadů práce. Ty mají shromažďovat informace o důvodech zamítnutí žádostí a situaci lidí, kterých se to týká, mohou jim také vyplácet speciální dávku, která alespoň dočasně doplatek na bydlení nahradí.

Podle citované zprávy GAC za posledních necelých deset let počet sociálně vyloučených lokalit vzrostl na dvojnásobek a žije v nich 95-115 tisíc lidí, tedy o 30 tisíc víc než v roce 2006. Státu zjevně chybí jasná a dlouhodobá koncepce, jak se sociálním vyloučením a chudobou bojovat. Totéž platí o integraci Romů, kteří tvoří většinu lidí v sociálně vyloučených lokalitách.

Současná situace je typická: Zákon o sociálním bydlení není ještě ani napsaný a krizi nejchudších lidí prohlubuje podivná improvizace, k níž se nehlásí odpovědná ministryně vládní koalice. Úřady práce, sociální služby a nevládní organizace mobilizují síly, aby ohroženým lidem pomohly, zatímco radnice dostaly do ruky nástroj, jak se vypořádat s "nepřizpůsobivými", což některé z nich udělají opravdu s chutí.

A s velkou pravděpodobností v téhle relativně spokojené a relativně bohaté zemi přibude během několika týdnů několik tisíc nových bezdomovců včetně dětí.