13.6.2015 - Lidé z ubytoven se bouří. "Ať pracují," vzkazuje poslanec

Stovky obyvatel z ubytoven v Ostravě i na Karvinsku se bouří proti tomu, že od státu už nedostávají doplatek na bydlení, a hrozí jim tak vystěhování. "Stačí, když budou pracovat a na nájem si vydělají," říká poslanec Zbyněk Stanjura.

OSTRAVA "Co budeme dělat? Kam půjdeme? Byt nám nikdo nepronajme," naříkali ještě před pár dny lidé z ubytoven, kterým některé ostravské obvody i jiné radnice stoply vyplácení státního příspěvku – doplatku na bydlení. Teď se ale semkli a organizují hromadné protestní akce. Spolupracují s provozovateli ubytoven, neziskovými organizacemi, Unií olašských Romů i Romskou radou.
"Lidé nás požádali o pomoc. Situace je pro ně kritická. Hrozí jim, že 1. září skončí na ulici. A početné rodiny, které vyčerpají jednorázové příspěvky v hmotné nouzi, se tam mohou ocitnout i dříve," vysvětluje aktivitu ředitel společnosti Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan.

V těchto dnech například podepisují obyvatelé ubytoven petici adresovanou vedení Moravské Ostravy a Přívozu. Radní centrálního obvodu se totiž odmítají vyjadřovat k žádostem o souhlas s doplatky. Tak docílili toho, že stát už nehradí nájem žádnému z obyvatel ubytoven. "Protestujeme proti usnesení radních, kteří se opakovaně rozhodli nezabývat se žádostmi Úřadu práce ČR podle §33 odstavce 6 zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi – ve věci doplatku na bydlení. Žádáme o znovu projednání našich žádostí, aby nám nebyly odejmuty doplatky na bydlení a my se tak neocitli na ulici," stojí v petici, kterou lidé oficiálně předají vedení obvodu až v pondělí dopoledne.

"Už máme kolem 500 podpisů," říká jeden z organizátorů, Ladislav Grundza z ubytovny v Cihelní ulici. Považuje za diskriminační, když obvod odpírá lidem nárok na dávku, se kterou jiná města souhlasí. A petenti upozorňují na další problém: "Neudělení souhlasu má pro nás a naše rodiny fatální důsledky. Děti chodí do školy, ale my jsme nuceni se přestěhovat, a nevíme kam." Postoj obcí kritizují i majitelé či provozovatelé ubytoven. "Vládne nejistota. Jen jedna rodina s dětmi zatím získala příslib, že bude po dobu tří měsíců dostávat jednorázové příspěvky v hmotné nouzi, ale musí o ně pokaždé žádat. O tom, kdo peníze dostane a kolik, se dozvíme nejdříve 20. června," říká Daniel Fatura, šéf hotelového domu Hlubina v Ostravě-Hrabůvce.

Odhadl, že v nejistotě žijí až dva tisíce lidí jen v Ostravě. Ale stejné problémy řeší i lidé na Karvinsku. "Bohumín zamítl doplatky všem a nabízí lidem ubytování v azylových domech. Ale v jiných městech, protože tady žádný nemají," říká majitel Hotelu Grand v centru Bohumína Zdeněk Plaček. "I když jsem vedení města nabízel setkání s ubytovanými, odmítli to se zdůvodněním, že si údaje o lidech získají jinak. Nezískali. Dávky zamítli plošně všem. Netuší, jací lidé tu bydlí. Jsou tu sociálně slabí, rodiny s dětmi, důchodci i pracující," líčí Plaček.

Pokračování na straně B2 Lidé z ubytoven se bouří. "Ať pracují," vzkazuje jim poslanec

Pokračování ze strany B1

Novela zákona s úpravou navrženou opavským poslance Zbyňkem Stanjurou (ODS) je podle něj paskvil, který nelze realizovat. "Lidé se dostali do područí politické zvůle. Politici něco zkoušejí a sbírají na tom politické body," míní. Vyhrocenou situaci v Ostravě sleduje i Martin Navrátil z vládní Agentury pro sociální začleňování. "Vládě jsme předali souhrnnou zprávu. Problémy jsou i jinde. Zákon je problematický, nedomyšlený. Všichni si uvědomují, že je potřeba ho pozměnit," řekl Navrátil. S tím ale nesouhlasí jeho autor, poslanec Zbyněk Stanjura. "Není důvod. Počkejme rok, pak porovnáme počty ubytoven a můžeme se k němu vrátit. Není řešení, že lidem z ubytoven budeme sypat miliardy od daňových poplatníků. Musí se víc snažit a naučit se postarat sami o sebe," tvrdí Stanjura.

Stejně to vidí i starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová (Ostravak). "Petici jsme sice ještě nedostali, ale na svém rozhodnutí nevyjadřovat se k žádostem o doplatky zatím nemíníme nic měnit," říká starostka.Na území Moravské Ostravy a Přívozu se důsledky rozhodnutí radních dotknou více než 600 lidí. "Pokud jde o obyvatele našeho obvodu, mohou se samozřejmě obrátit na náš sociální odbor, který bude problém řešit s každým individuálně. Osobně jsem jednala s jedním provozovatelem a vysvětlovala mu, že celý sociální systém je nastavený špatně. Pokud ho nezměníme, tak si za 20 až 30 let můžeme říci, že vlastně nepotřebujeme žádné byty, když mají lidé servis zadarmo v ubytovnách. Patřím k těm, kteří si nepřejí, aby v takovém prostředí byly vychovávány děti."

S tím posledním souhlasí i romský podnikatel a předseda Romské rady v Ostravě (která je poradním orgánem náměstka primátora pro sociální oblast) Vladimír Leško. "My si také myslíme, že ubytovny nejsou vhodným prostředím pro rodiny s dětmi. Chceme se mimo jiné obrátit na obce a vyzvat je, aby daly rodinám obecní byty," říká Leško. A námitkám, že lidem z ubytoven se nechce pracovat, oponuje organizátor petice Ladislav Grundza: "Kdyby práce byla, lidé by šli rádi. Ze sociálních dávek se nedá žít."

---

"Kdyby práce byla, lidé by šli rádi. Ze sociálních dávek se nedá žít." Ladislav Grundza organizátor petice