Konečně teplo. Pro někoho vedro, před kterým není úniku. Víkend by měl být tropický, doslova horoucí. Jak uvádějí meteorologové, v sobotu i v neděli by teplota mohla vystoupat až k šestatřiceti stupňům Celsia. Ve dvacátém prvním díle seriálu MF DNES o krajských NEJ se proto věnujeme nejteplejším místům v kraji. Která bývají těmi nejrozpálenějšími?

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným," pravil Rudolf Hrušínský ve filmové adaptaci Vančurova románu Rozmarné léto. Známou hlášku v nejbližších dnech patrně nikdo nevysloví. Na celém území republiky bychom měli naměřit vysoké teploty – až šestatřicet stupňů Celsia.
Která místa bývají těmi nejteplejšími? V Moravskoslezském kraji, stejně jako v jiných částech republiky jsou to obecně ta nejníže položená.

"Proto máme nejtepleji v ostravské pánvi, v přilehlé části Moravské brány a ještě na Osoblažsku," uvedl Pavel Lipina z Českého hydrometeorologického ústavu Ostrava-Poruba. Jen pro úplnost: nejvyšší českou hodnotu teploty vzduchu 40,4 stupně Celsia meteorologové naměřili 20. srpna 2012 v Dobřichovicích u Prahy.


NEJ Karvinsko

Podle dlouhodobých měření teploty vzduchu v kraji a také podle teplotních charakteristik za období 1981–2010 je nejteplejší lokalitou kraje oblast mezi Bohumínem a Karvinou. Obě stanice mají dlouhodobou průměrnou roční teplotu vzduchu 9,4 stupně Celsia.

"Teplotu vzduchu měříme ve stínu, dva metry nad zemí v meteorologické budce nebo v radiačním krytu a nad travním povrchem. Dříve obvykle rtuťovými teploměry, dnes elektronickými čidly," upřesnil Pavel Lipina.

Vedro jako v pekle je také hluboko v podzemí – v karvinských černouhelných dolech.
"Kdysi, než havíři sfárali, skočili si pro pití," popsal průvodce z Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích Miloslav Rucki. "Byly tady kohoutky, ze kterých tekl čaj, káva nebo voda. Nápoje byly přeslazené, protože cukr, to byla energie havířova. Dole pracoval v kaluži svého potu, proto si bral s sebou do podzemí pět až deset litrů pití."

Tekutiny havíři doplňovali i na povrchu. "Štvalo mě, když si šel hned po práci na pivo," zavzpomínala Jaroslava Baierová z Ostravy-Poruby, jak se její manžel, důlní záchranář, stavoval cestou z práce domů v hospodě. "A nebyla jsem sama, vadilo to všem ženským. Tak nás ti chlapi vzali jednou dolů, abychom pochopily, proč chodí po práci pít. Jak to dopadlo? V dole bylo takové vedro, že když jsem z něj vylezla, chtěla jsem okamžitě na pivo. V hospodě jsem ho vypila na ex," zasmála se osmasedmdesátiletá žena.


NEJ Ostravsko

Ostrava-Poruba má dlouhodobý roční průměr teploty vzduchu devět stupňů Celsia. Jen o něco nižší hodnotu 8,9 stupně meteorologové naměřili ve stanici Ropice – mezi Českým Těšínem a Třincem. "Ještě v oblasti letiště v Mošnově u Ostravy je průměrná roční teplota vzduchu 8,8 stupně Celsia," sdělil ostravský meteorolog Pavel Lipina.
V srpnu před téměř dvěma lety v Ostravě-Porubě naměřili osmatřicet stupňů ve stínu. Tehdy byla rozpálenější už jen Karviná, kde 8. srpna přístroje zaznamenaly o čtyři desetiny stupně více.


NEJ Osoblažsko

Mezi dlouhodobě nejteplejší oblasti regionu patří také osoblažský výběžek. Stanice v Osoblaze, jejíž nadmořská výška je stejná jako v OstravěPorubě, tedy 238 metrů nad mořem, má průměrnou roční teplotu vzduchu 8,9 stupně Celsia.
"Průměrnou teplotu vzduchu kolem devíti stupňů je však možné také předpokládat v Sudicích a nejbližším okolí. Tam ale nemáme žádné měření teploty vzduchu," vysvětlil Pavel Lipina.


NEJ Setkání kovářů na Helfštýně

Jen kousek za hranicemi Moravskoslezského kraje rozpalují stovky kovářů výhně na hradě Helfštýně. Každoroční setkání pánů černého řemesla se koná vždy poslední srpnový víkend. Na Helfštýn se sjíždějí kovářští mistři z celého světa. Jejich cíl je jediný – předvést řemeslo a zároveň ohromit diváky stovkami exponátů. Návštěvníci se však musejí připravit, že jim bude mezi hradbami horko. Víc než obvykle.

Když se poprvé v novodobé historii hradu Helfštýna rozhořely ohně a rozezněly nádvořím kovadliny uměleckých kovářů, psal se srpen roku 1982. Tehdy se k prezentaci "černého" řemesla sešlo 18 mistrů kovářů z tehdejšího Československa. Nikdo z nich tehdy netušil, že svým setkáním pokládají základy nové tradici – mezinárodnímu setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Nyní se jich na hradě scházejí až čtyři stovky a ukazují, že z kovu se dá vytvořit všechno – od architektonických doplňků až po šperky.


NEJ Parní sauna v Bohumíně

Jako by nestačilo, že je to jedno z nejteplejších míst v kraji. V bohumínském akvacentru navíc najdete i parní lázeň, kam se vejdou čtyři lidé. Teplota se zde pohybuje kolem čtyřiceti pěti stupňů Celsia. Pomocí speciální technologie jsou do prostoru vháněny společně s párou i bylinné esence nebo výtažky soli.

Pětatřicet stupňů je i ve vířivé venkovní vaně. Za každého počasí tak můžete čerpat pozitivní účinky hydroterapie, mezi které patří posílení krevního oběhu v důsledku rozšíření cév, uvolnění svalů a pozitivní vliv na psychiku. Odborníci doporučují skočit si do vířivé vany také po fyzické zátěži – masáž vodními tryskami údajně odplavuje kyselinu mléčnou, díky čemuž pak nedochází k následné svalové ztuhlosti a křečím.

---

Fakta Teplotní rekordy vybraných stanic Bohumín 37,6 °C (8. 8. 2013) 36,8 °C (29. 7. 2013) Karviná 38,4 °C (8. 8. 2013) 37,8 °C (13. 8. 2003) Ropice 38,0 °C (8. 8. 2013) 37,3 °C (29. 7. 2013) Ostrava-Poruba 38,0 °C (8. 8. 2013) 37,4 °C (1. 8. 1994) Mošnov 36,9 °C (10. 8. 1992, 8. 8. 2013) Osoblaha 37,2 °C (8. 8. 2013) 36,4 °C (20. 8. 2012) Ostrava-Hrabůvka 37,7 °C (15. 8. 1952)


O autorovi: Petra Bartíková, redaktorka MF DNES

Mutace - Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj