17.7.2015 - Účet za kolony: 112 miliard

Unikátní výpočet ÚAMK a ČVUT: Každý český řidič prostojí ročně půl dne v zácpě. Loni to ekonomiku stálo přes sto miliard

PRAHA Průměrně půl dne, tedy dvanáct hodin za rok, prostojí každý český řidič v koloně. Kromě ztráty nervů a pocitu bezmoci to má i ekonomické dopady. A to nemalé. Česká ekonomika přijde za každého uvízlého šoféra v průměru o 18 tisíc korun za rok. Údaje, které mají LN k dispozici, vyplývají z unikátního výpočtu expertů Ústředního automotoklubu (ÚAMK) a dopravní fakulty Českého vysokého učení technického. Celková suma, kterou řidiči v loňském roce prostáli na silnicích a dálnicích, podle tohoto šetření dosáhla 112 miliard korun. "Jde přitom o celkové ekonomické škody. Tedy ušlá mzda či ušlý zisk, vyšší náklady na palivo a větší opotřebení aut, škody způsobené zpožděním, třeba náklady firem, když zboží dorazí pozdě nebo když někomu ujede nebo uletí následný spoj. Jsou v tom započítány taky zdravotní obtíže, psychická újma," vypočítává šéf ÚAMK Oldřich Vaníček s tím, že převážnou většinu ztráty tvoří promarněný čas.

Němci prostojí i osm dní

Důsledky toho, že se z dálnic a silnic na čas stávají parkoviště, se přitom zhoršují. Dřívější exaktní údaj skupina expertů počítala pro rok 2010. A tehdy to vyšlo na 88 miliard. Na jednoho majitele řidičského průkazu to bylo 14 tisíc korun, tedy víc než polovina hrubé průměrné mzdy. Čerstvý údaj pro loňský rok, tedy zmíněných 18 tisíc, už odpovídá průměrné čisté mzdě. Velký díl na bezmála 25miliardovém skoku vzhůru nese rekonstruovaná dálnice D1, která je aktuálně nejčastějším místem kolon. Denně po každém jejím úseku v průměru projede asi 50 tisíc aut, v místech blízko Prahy je to i dvojnásobek.

"Nelze úplně přesně vyčíslit, jestli stojí za nárůstem o deset, nebo více procent. Svou roli hraje také nárůst dopravy jako celku, zhoršení stavu silnic a podobně. Takový skok by ale tyto faktory samy o sobě nepřinesly, takže omezení na D1 mají v tomto směru rozhodující vliv," doplňuje Roman Turza, ředitel úseku strategie a rozvoje ÚAMK. Ve srovnání se sousedním Německem na tom Česko ale není ještě tak zle. Když tam sčítali ekonomické náklady způsobené zácpami v roce 2008, došli k sumě asi 2,7 bilionu korun. Takovou škodu přitom Evropská unie ve své Bílé knize o dopravě předpokládala na počátku tisíciletí pro celou sjednocenou Evropu až pro rok 2010. Průměrný německý řidič si také v zácpě postojí výrazně déle – až osm dní za rok.

Uvízlá auta jako tsunami

"I proto pro kolony v Německu používají naši kolegové z automobilového klubu ADAC výraz plechové laviny. Když totiž srovnáte ekonomické následky živelních katastrof se škodami způsobenými dopravními zácpami, dostanou se kolony na třetí místo. Hned za jadernou explozi a tsunami," doplňuje Vaníček. Pro zajímavost ještě čerstvá čísla ze zámoří. Ve Spojených státech experti spočítali, že tamní ekonomiku zácpy přijdou ročně na 2,6 bilionu korun. Průměrný Američan pak stráví ve voze čekáním, až se "to před ním pohne", dva a tři čtvrtě dne za rok.

Pokračování na straně 3

Účet za kolony: 112 miliard

Dokončení ze strany 1

S Američany by se v tomto ohledu dali v Česku srovnat obyvatelé Prahy. Podle dat, která sbíral výrobce navigací TomTom, totiž člověk, který jezdí po Praze denně běžnou trasu trvající v ideálním případě půlhodinu, stráví za rok v autě "zbytečně" 81 hodin. Tedy skoro 3,5 dne. Praha se tak umístila na 20.místě z šesti desítek sledovaných metropolí, když průměrné zdržení v ranní špičce tvoří 68 procent času v ideální dopravní situaci. Absolutně nejhorší byla Moskva, kde v ranní špičce trvá cesta v průměru více než dvakrát déle oproti ideálnímu průjezdu.

Smrt za 19 milionů

Experti ČVUT a ÚAMK vyčíslili i pražské ekonomické náklady. V tomto případě však pouze ty přímé – tedy navíc propálený benzin, vyšší opotřebení aut či nevyužité spoje. Jde prý o čtyři miliardy jen v osobní automobilové dopravě za rok. Mimochodem údaje automotoklubu a expertů ČVUT nepočítají s dalšími náklady, které se zácpami na silnicích úzce souvisejí, respektive bývají spíše jejich příčinou. Jde o náklady pro ekonomiku, které pramení z dopravních nehod. Expertní odhady se v tomto případě pohybují okolo dvou procent hrubého domácího produktu, což by znamenalo přibližně 60 miliard korun.

Celkem přesná čísla týkající se ekonomických ztrát způsobených nehodami poskytl výpočet Centra dopravního výzkumu z loňského roku. Podle něj v člověku, který zemře v důsledku dopravní nehody nebo do třiceti dní po ní, ztratí ekonomika 19 milionů korun za rok. Protože v roce 2013 takových případů bylo skoro 750, šlo o ztrátu čtrnáct miliard korun. Jeden těžce zraněný znamená pro HDP pak minus pět milionů, tedy v celkovém vyjádření skoro 15 miliard za rok. Lehčí zranění ubírají ani ne půl milionu, celkem tedy devět miliard, a hmotné škody přesáhly v celkovém vyjádření 13 miliard. Podtrženo, sečteno, kromě více než 100 miliard, které prostojíme v zácpě, přispějí nehody k ekonomickým škodám 52 miliardami.

Náprava za drobné

Škody, které ekonomika kvůli zacpaným silnicím utrpí, by se přitom daly podle dopravních expertů celkem snadno omezit. Jedním ze snadných a zároveň nijak finančně náročným opatřením jsou ukazatele bezpečné vzdálenosti na vozovce. Těmi se předchází kolizím, které pak ucpou silnici. Nedodržení bezpečné vzdálenosti je totiž druhou nejčastější příčinou nehod. Indikátorem bývají šipky, kdy by měl řidič mezi sebou a předchozím autem vidět třeba tři – jako na řadě dálnic sousedního Slovenska. Nebo přerušovaná čára na boku silnice, kdy by mezi auty měly být dva dlouhé pruhy, jako tomu je ve Francii. V Česku jsou podobné ukazatele spíše lokální výjimkou, kterou si pořídily místní samosprávy – třeba na silnici u Olbramovic na Benešovsku. Dalším, v tomto případě již trochu nákladnějším opatřením by bylo pořízení flotily "pendlujících" víceúčelových vozidel, která by byla operativně schopna odtahovat havarovaná auta z frekventovaných úseků.

"Poztrácené" miliony

"My navrhujeme soubor opatření včetně této flotily. Patří k nim také náš systém dobrovolných dopravních zpravodajů. Podle našich propočtů to nemůže ekonomické ztráty zcela eliminovat, ale může je to pomoci snížit až o 28 procent, tedy o nějakých třicet miliard. Přitom investice by se pohybovaly okolo čtvrt miliardy korun ročně s jednorázovou vstupní investicí rovněž asi 250 milionu," říká Vaníček z ÚAMK s tím, že návratnost takové investice je vlastně pět dní v prvním roce a pak už jen 2,5 dne.

V síti dobrovolných zpravodajů Zelený anděl, kteří zdarma hlásí do centrály dopravní události, má automotoklub nyní zhruba deset tisíc lidí. Cílem aktuální náborové kampaně je dostat se na dvojnásobek. V sousednímNěmecku je takových "andělů" okolo 120 tisíc.
Již jednou se na politické úrovni podobná opatření přitom diskutovala. Prošla v roce 2008 sněmovním podvýborem pro dopravu i hospodářským výborem. Ministerstvo dopravy pak na ně vyčlenilo 100 milionů korun. Nakonec ale chyběly peníze na opravy vodorovného dopravního značení, takže miliony zamířily tam.

Jak se počítá ztráta z dopravní zácpy

Jde o celkové ekonomické škody. Tedy ušlá mzda či ušlý zisk, vyšší náklady na palivo a větší opotřebení aut, škody způsobené zpožděním, třeba náklady firem, když zboží dorazí pozdě nebo když někomu ujede nebo uletí spoj. Oldřich Vaníček, šéf ÚAMK "Plechové laviny" zesílila D1

Ekonomické škody způsobené zácpami, které bývají srovnávány s důsledky živelních katastrof typu horských lavin, poskočily mezi lety 2010 a 2014 o bezmála 25 miliard korun za rok. Velký díl na tom nese rozsáhlá rekonstrukce nejfrekventovanější české dálnice D1, provázená mnohakilometrovými omezeními.

KM 28,4–34,2 ve směru Brno Zúžení vozovky na dva jízdní pruhy KM 34,6–29,1 ve směru Praha Zúžení na dva pruhy

KM 27,1–25,2 ve směru Praha Jízdní pruh pro pomalá vozidla uzavřen; oprava vozovky

KM 28,9 na trase Říkovice–Praha Vjezd na dálnici uzavřen (Exit 29)

KM 41,3 ve směru Praha Neprůjezdný pomalý jízdní pruh; rychlost snížena na 80 km/h

KM 66,5–61,9 ve směru Praha Provoz převeden do protisměru

KM 104–113,5 ve směru Brno Provoz omezen do dvou pruhů; rychlost snížena na 80 km/h KM 113,4–104,8 ve směru Praha Provoz veden v protisměru

KM 153,2–163 ve směru Brno Provoz ve dvou pruzích KM 163,2–153,5 ve směru Praha Provoz ve dvou pruzích

KM 178,2 ve směru Praha Uzavřen pravý jízdní pruh KM 181,8–182,3 ve směru Bohumín Provoz veden ve dvou pruzích; rychlost omezena na 80 km/h KM 186,7–187,1 ve směru Bohumín Levý jízdní pruh uzavřen

KM 204–210,9 ve směru Bohumín Provoz veden v protisměru KM 211,6–204 ve směru Praha Provoz pouze dvěma pruhy

KM 298,3–302,2 ve směru Bohumín Pravý pruh uzavřen KM 302,5–298,3 ve směru Praha Pravý pruh uzavřen

KM 357,1–357 ve směru Praha Pravý pruh uzavřen

KM 308,7–310,2 ve směru Bohumín Pravý pruh uzavřen KM 310,4–308,8 ve směru Praha Pravý pruh uzavřen

FOTO: MAFRA-ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN

Foto: