22.7.2015 - Hraniční meandry Odry: evropská přírodní památka

Od česko­polských hranic u Bohumína až po soutok s řekou Olší vznikla unikátní krajinná oblast.

Historie

Nedaleko Bohumína se nacházejí hraniční meandry Odry, což e unikátní přírodní útvar: Na tomto nejníže položeném místě České republiky je řece ponechán přirozený vývoji koryta. Jde o osm kilometrů dlouhé území od hraničního přechodu až po soutok Odry s Olší. Moravskoslezský kraj vyhlásil na podzim roku 2006 hraniční meandry jako přírodní památku, lužní porosty po obou stranách vodního toku o rozloze sto dvacet šest hektarů jsou označeny jako zvláště chráněné území.


Ochrana meandrů

Podle Vladislavy Hamplové, známé ochránkyně přírody, řeky Odry i samotných hraničních meandrů, se o této lokalitě začalo usilovně jednat až po záplavách v roce 1997. Došlo totiž k protržení prvního meandru, který bylo potřeb opravit. Jenže řeka tvoří hranici mezi Českem a Polskem. Uvažovalo se o vrácení řeky do původní podoby, případně o ponechání koryta tak, jak si ho řeka vytvořila. Varianta ponechání řeky v novém korytě byla velmi odvážná a zpočátku bylo těžké ji prosadit. V té době se právě zpracovával atlas niv řeky Odry a pozvaní mezinárodní ochránci přírody byli tímto stavem byli nadšeni a hodnotili tento úsek Odry jako evropský unikát.


Pomoc odborníků

O pomoc byli požádáni odborníci z organizace Světového fondu pro ochranu přírody (WWF), kteří souhlasili s návrhem českých ochranářů a doporučili ponechat nerušený pohyb řeky a neregulovanou tvorbu říčních koryt ve vymezeném pásmu. Uskutečnila se celá řada výzkumů a studií, které dokazovaly, že nové koryto nezhorší dopad záplav, naopak je zmírní, a že řeka se přirozeně hýbe při každé velké vodě. Problém byl v tom, že Odra je i hranicí mezi Polskem a Českem.

Vladislava Hamplová uvedla, že scházely staré mapy o pohybu koryta Odry. Jedna ručně kreslená z roku 1742 se ale našla ve Slezském archivu v Opavě. Je z doby, kdy Marie Terezie prohrála s Pruskem válku o slezské dědictví. Ochránci přírody s překvapením zjistili, že nové koryto Odry po povodních v roce 1997 je téměř totožné s tím starým z roku 1742.


Vstřícní Poláci

Je nutné říct, že polská strana spolupracovala mimořádně vstřícně, a také kvůli tomu se nakonec dospělo ke třetí variantě: koryto Odry a území kolem ní se nebude upravovat, ale musí být pečlivě sledováno. Samozřejmě by nebylo dobré, kdyby se břehy výrazně pohybovaly. Odborníci během dvouletého období jednoznačně prokázali mimořádnost tohoto území. Na základě odborných expertiz pak podali ochránci přírody k úřadu Moravskoslezského kraje návrh, aby bylo zahájeno řízení o prohlášení hraničních meandrů jako přírodní památky. Což se nakonec stalo. Velká podpora byla i v tom, že Polsko už předtím prohlásilo tuto část Poodří za chráněné území. V listopadu 2006 byly tedy hraniční meandry Odry prohlášeny přírodní památkou, protože tento úsek představuje jedinečný přírodní fenomén, který se na většině evropských řek už vůbec nevyskytuje. Odra si zde zachovala v tvorbě koryta svou přirozenost, když se meandr protrhne, teče řeka jiným korytem, z toho původního se stanou slepá ramena a tůně.

V oblasti žije mnoho ptáků, objevili se zde například bobr evropský, jezevec lesní a vydra říční, slepá ramena poskytují vhodné životní prostředí například pro řadu bezobratlých, pro obojživelníky a samozřejmě i hmyz. Nacházíme zde i velké množství zvláště chráněných rostlin.