29.7.2015 - Zlaté časy ubytoven skončily

Stát omezil zisky ubytoven a zpřísnil jim podmínky podnikání. Problém s bydlením pro chudé nevyřešil.

PRAHA Ještě na přelomu roku hlásil bohumínský hotel Grand téměř plnou obsazenost. A nebylo to kvůli oslavám silvestra. Objekt stojící na bohumínské pěší zóně se už tři roky nesoustředí na turisty, ale na klienty úřadu práce. A vyplácí se mu to. Jenže místo 98procentní obsazenosti si nyní musí majitel hotelu Zdeněk Plaček zvykat na to, že mu v recepci zůstávají klíče od zhruba třetiny pokojů. Viníka příliš dlouho nehledá – podle něj za to může starosta Bohumína a senátor za ČSSD Petr Vícha. "Sociálně slabým lidem z Bohumína starosta Vícha a lidé ze sociálního odboru nabízejí odstěhování do jiných měst, například do azylových domů v Orlové, v Ostravě a jinde," vysvětluje Plaček. Podle něj se tak město snaží zbavit sociálně slabých lidí, s nimiž má moc práce.

Příběh ubytoven sociálně slabých začal v roce 2012, kdy exministr Drábek spustil sociální reformu. Přesunul agendu dávek v hmotné nouzi z obecních úřadů na úřady práce. Těm na ni chyběli lidé a namísto sociální práce jen od stolu a bez kontroly vyplácely dávky. Během tří let vzrostly výdaje na doplatky na bydlení téměř na čtyřnásobek. Zatímco v roce 2011 to bylo jen 24,4 tisíce doplatků měsíčně v hodnotě 850 milionů korun, v roce 2014 už stát vyplatil v průměru 73,4 tisíce doplatků za celkem 3,25 miliardy. A úměrně tomu rostl i počet ubytoven. "Před třemi lety byly v Bohumíně dvě ubytovny, dnes jich je deset. Obcím vznikly nové, sociálně vyloučené lokality, často v centrech měst, kde to je absolutně nevhodné," stěžuje si Vícha.

Doplatek na místnost

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi ubytovací žně omezila. Asi největší nevoli vyvolala změna ve výplatě doplatků na bydlení. Úřady začaly platit na místnost v ubytovně jen jeden doplatek. Běžně se totiž stávalo, že jeden byt na ubytovně sdílely dvě rodiny a každá na něj brala doplatek, jako by tam bydlela sama. Majitel s tím počítal a podle toho nastavil cenu. "Je nemorální, aby v obecním bytě byly náklady na bydlení tři až čtyři tisíce a v ubytovně o stejné velikosti se platilo 12 tisíc jen proto, že jim stát ty peníze dá," říká Vícha.

"Když majitelé ubytoven zjistili, že to za lidi platí stát a přímo na účet, byli by hloupí, kdyby čekali na sezonní pracovníky," konstatuje Plaček a dodává, že své ubytování nepovažuje za drahé – dospělé ubytovává za 150 korun na den, tedy 4 550 Kč na měsíc. Majitelům ubytoven se však nemohly líbit ani další novinky, mezi jinými také omezení výše doplatku v ubytovnách na maximálně 90 procent toho, co zákon připouští pro byty.

Silnější slovo si také vybojovaly obce, kterým úřad práce musí nově hlásit, pokud někdo žádá o doplatek na bydlení v ubytovně. Obec by se mu pak měla snažit najít vhodnější, standardní bydlení. Do té doby neměly sociální odbory obcí jak zjistit, že někdo potřebuje pomoc s bydlením. Zákon také přidal ustanovení o tom, že ubytovny musí mít provozní řády, zajistit standardní kvalitu, nepřeplněnost a hygienické podmínky. Letos v květnu začal platit i pozměňovací návrh poslance Zdeňka Stanjury (ODS), který obcím uložil povinnost vydávat stanovisko k žádostem o doplatek na bydlení – bez obecního souhlasu neměly úřady peníze poslat. Toto právo začali starostové a jejich úřady zhusta využívat, během dvou měsíců vydali na 950 nesouhlasů a hrozilo, že se bez dávky na bydlení ocitne spousta lidí.

Ministerstvo vnitra v červnu přispěchalo s vlastním výkladem zákona a řeklo, že stanovisko obce není pro úřad práce závazné. "Nebylo jasné, dle jakých kritérií má obec rozhodovat, navíc je protiústavní, aby obce vstupovaly do rozhodování o dávkách," vysvětluje Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování. Obcím se to logicky nelíbí. "Naše nesouhlasy úřad práce háže do koše. Obě strany s tím mají spousty administrativy – je to nezávazné a k ničemu," zlobí se Vícha. Ministerstvo práce se proto bude snažit dostat klienty z ubytoven jinak. Sice vezme obcím právo veta na výplatu doplatku, ale přidá jim peníze na sociální pracovníky. Letos půjde o 250 milionů, do budoucna by mohlo jít o 1,4 miliardy ročně. S tím však musí souhlasit i ministr financí.

Úřady práce také změní metodiku při vyplácení dávek v hmotné nouzi. Část domácností by se vyhnula ubytovnám, pokud by za ně někdo zaplatil kauci majitelům standardních bytů. Až 20 tisíc korun by proto mohlo jít z již existující dávky s názvem mimořádná okamžitá pomoc. Dlouhodobě pak má problém vyřešit zákon o sociálním bydlení, jehož koncepce už existuje. Podle ní má každý právo na bydlení, takže by stát s pomocí obcí pomáhal sociálně slabým získat a udržet střechu nad hlavou – buď v obecních bytech, nebo u soukromníků. "S podporou státu by mohli bydlet kvalitněji a měli by tak lepší výchozí předpoklady pro nalezení práce a jejich děti by měly lepší šanci na uplatnění ve společnosti," věří Matoušek. A z ubytoven by se měly stát přestupní stanice, ne řešení na roky.

Foto: Vyprázdnilo se Nový zákon připravil majitele ubytoven o část klientů.
Ilustrační foto: František Vlček, MAFRA