4.8.2015 - Osud bývalých vojenských areálů v kraji

Nové využití hledají někdejší vojenské areály, které kdysi obývala česká nebo Sovětská armáda. Zejména do míst, která obývala Sovětská armáda, musely jít miliony korun na vyčištění a úpravy. Místa po vojácích se změnila v průmyslové zóny nebo obytné čtvrti. Dát bývalým kasárnám nové využití není jednoduché, mnohé objekty a pozemky jsou dodnes prázdné a opuštěné. Někde nevědí, co s nimi, či hledají investory, kteří by zde rozjeli své podnikání, jinde chybí finance.

Využití vojenských objektů na Ostravsku

Ostrava – Různorodé využití našly čtyři areály kasáren na Ostravsku, některé své plnohodnotné využití ještě hledají.

Kasárna v Hranečníku

Rozsáhlý areál kasáren dnes patří městu Ostrava, které se pustilo do revitalizace a přestavby na Technickou a výcvikovou základnu integrovaného záchranného systému. Zázemí by zde měli postupně najít hasiči i policisté.

Kasárna Bělský les

Objekt kasáren převzali pracovníci společnosti Ostravské městské lesy a zeleň a vytvořili zde opět les. Z původních budov zůstala pouze jediná, do které se po rekonstrukci v roce 2002 společnost přestěhovala. "Právě budova bývalých kasáren slouží jako naše sídlo," uvedla pracovnice společnosti Irena Edelsbergerová.

Kasárna Stará Ves nad Ondřejnicí

Část objektu v roce 2006 získalo vedení obce. Jde o rozsáhlý ubytovací komplex, který prozatím hledá své využití. "V jednání je například vzdělávací centrum nebo domov pro seniory. Prostory jsou natolik rozsáhlé, že je pravděpodobnější variantou vzdělávání. O přestavbě na bytové jednotky neuvažujeme," uvedl starosta Staré Vsi nad Ondřejnicí Dalibor Dvořák.

Kasárna Mošnov

"V roce 1994 ukončily v kasárnách letecké jednotky stíhačů svou činnost a budovy se dostaly do vlastnictví Magistrátu města Ostravy. Nyní areál slouží účelům letiště," uvedla mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová. (hum)

Místo vojáků budou žít v Černém lese i rodiny s dětmi

Karviná – Více než třicet let sloužil v karvinském Černém lese ukrytý prostor armádě jako raketová základna s posádkou. Poté, co armáda odešla, ležel pozemek několik let ladem, změnil mezitím majitele a letos na jaře se tam začalo stavět. Soukromý vlastník areál rozparceloval a nabízí jako stavební pozemky. Dva domy už se staví. Původně se mluvilo o tom, že by v prostoru bývalých kasáren vyrostl dům pro seniory. Poté, co společnost OKD oznámila, že chce těžit pod Starým Městem, tamní obyvatelé podmínili svůj souhlas s výkupem svých nemovitostí tím, že jim OKD nechá postavit domy právě v Černém lese. Z toho však sešlo, a tak se majitel pozemků rozhodl pro individuální prodej. Metr čtvereční se prodává za 900 korun, což je cena v Karviné obvyklá. V Bohumíně sídlila za minulého režimu posádka železničního vojska v centru města. I tohoto prostoru se však armáda vzdala, a tak tamní areál ovládli nejprve drobní živnostníci. Před pár lety tam vyrostla prodejna Lidl a v budovách po vojácích dnes fungují obchody, restaurace a záchranná služba. (toj)

Pro areál v Místku se hledá využití

Frýdek­Místek – Areál v Palkovické ulici na okraji Frýdku­ ­Místku vznikl v 60. letech minulého století, v 80. letech byla dobudována část správních budov. Armádní provoz byl ukončen v roce 2003 a lokalita částečně pustla. Město vlastní na zhruba 26 hektarech nemovitosti, které pronajímá převážně jako sklady a garáže, na počátku loňského roku získalo i rozsáhlé lesní pozemky v lokalitě bývalých kasáren. Město zde také v těsné blízkosti budoucího obchvatu Frýdku­Místku nabízí pozemky investorům pro realizaci jejich podnikatelských záměrů, přičemž prioritou je lehká výroba s přínosem pracovních míst. Loni se začalo mluvit o tom, že by areál mohl sloužit pro chov ryb i pěstování bylin a zeleniny v uzavřeném systému. Území bývalých kasáren je možno využít jak pro průmyslové účely, tak pro bydlení nebo volno časové aktivity. Pro větší investiční záměr je ale potřeba posílit technickou infrastrukturu. (lmo)

Přestavěno na byty

Frenštát pod Radhoštěm – Jaselská kasárna – tak se kdysi jmenoval zřejmě největší vojenský objekt na Novojičínsku, který od roku 1969 okupovala Sovětská armáda, a to až do 26. března 1990,kdy město pod Radhoštěm opustil poslední z více než dvou tisícovek vojáků, kteří žili v rozlehlém areálu kasáren. Areál převzalo bezúplatně město, nechalo jej vyčistit a z kasárenských domů i obytných, které byly postaveny bez povolení, postupně vznikly obytné domy, mezi nimi i domy s pečovatelskou službou. Do této obytné zóny se také přestěhovalo gymnázium, které zde sídlilo ještě předloni,Centrum volného času Astra, vyrostla zde moderní tělocvična a další zařízení.

Ze zbývající části kasárenského areálu město vytvořilo podnikatelskou zónu, ve které už v roce 1991 frenštátský městský úřad evidoval 54 zájemců o nebytové prostory. Jen do roku 2009 stály investice, opravy a revitalizace v areálu celkově 130 milionů korun. Zmíněné domy s pečovatelskou službou si vyžádaly náklady 43 milionů korun. Tato část města dnes nese jméno Martinská čtvrť a slouží stále k bydlení i podnikání. (ipa)

Co bude s Dukelskými kasárnami?

Opava – Hodně "propíraným" tématem v Opavě dlouhodobě je osud Dukelských kasáren. Rozlehlý areál byl postaven už v roce 1905. V současnosti je ale řada zdejších budov prázdná. Armáda ČR před časem většinu objektů převedla do vlastnictví města. Velká část areálu ovšem v současnosti zůstává nevyužita, a z městské kasy tak zbytečně plynou nemalé finanční prostředky, které jsou potřebné především pro správu prázdných budov. Zdaleka to ovšem neplatí pro všechny objekty. Hned ve dvou z nich například sídlí firma Novus Bike, která má ještě v nájmu jednu halu. V horní části areálu bychom našli dobrovolné hasiče anebo tělovýchovnou jednotu LOS. Další halu má v pronájmu Slezská univerzita, jednu budovu a garáže využívá Slezské divadlo jako sklady, ke stejnému účelu jiný objekt slouží také opavskému magistrátu. Blok garáží vedle ulice Vančurovy si vypůjčila Policie ČR a jednu z budov má k dispozici také OKO.

Aby areál mohl být využíván ve větší míře, je nutná revize sítí. O budoucnosti "Dukelek" se uvažuje v mnoha směrech. Podle jednoho z nich by mohly být rozděleny do tří zón a prázdné budovy by našly nové funkční využití. Vznikly by zde například nové možnosti bydlení v kombinaci s nerušivým podnikáním. Zatím ovšem jde pouze o úvahy a k realizaci má vše daleko. (dus)

Dříve kasárna, nyní nové čtvrti měst

Krnov, Bruntál – Po odchodu sovětských vojsk se už armáda do Krnova nevrátila a kasárna zůstala prázdná. Kdysi přísně střežený vojenský areál v Albrechtické ulici se poprvé otevřel veřejnosti. Bylo zde 12 hlavních budov. Některé z nich, například čajovnu, věznici nebo garáže autoparku, čekala demolice. Město začalo hledat další využití. Zastupitelstvo třeba uvažovalo o zřízení univerzity i o školském městečku. V roce 1993 zde našly svá sídla finanční i celní úřad, pojišťovna, opravna obuvi i sklad a prodejny textilu. V bývalém kulturním domě sovětské posádky zase vznikla prodejna potravin. Později přibyl penzion a další budovy začaly sloužit k bydlení. Dnes jsou bývalá kasárna plně začleněna do struktury města jako lokalita pro podnikání, bydlení i komerční služby, jako prodejny či fitness centrum. V roce 2008 přišlo město s velkorysým projektem zasíťovat 2,5 hektaru pozemků po zbořených garážích, ale projekt skončil nezájmem investorů a vracením mnohamilionových dotací. Po odchodu sovětských vojsk připadla řada domů i Bruntálu. "Většinu bytových domů s desítkami původních bytů získali hned počátkem 90. let v privatizaci soukromí vlastníci, v této zprivatizované části vznikla postupem času sociálně vyloučená lokalita," řekl mluvčí města Jiří Ondrášek. Městu zůstaly mimo jiné původní kasárenské budovy, které radnice přestavěla na 300 startovacích bytů. Část nebytových objektů využívají ke své činnosti podnikatelé, jinak plochy za hranicí bytové zástavby město v současnosti nabízí potenciálním investorům. (frk)