12.8.2015 - Štěstí že bylo sklizené pole, jinak jsme hasili až v Chřibech

Místostarosta Nedakonic a náměstek ředitele HZS Zlínského kraje Zdeněk Otrusina zasahoval v pondělí u požáru blízko své rodné obce:
rozhovor

V pondělí zasahoval u opakovaného rozsáhlého požáru při železniční trati u Nedakonic. Zásah měl pro něj poněkud jiný nádech než pro ostatní kolegy. Nejenže je totiž náměstkem ředitele Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, ale také místostarostou právě v Nedakonicích. Zdeněk Otrusina nyní Slováckému deníku popsal, jak se vůbec zasahuje nedaleko vlastního domu či jaká vyplývají rizika ze současného extrémně suchého a horkého počasí.

• Do Nedakonic v posledních dnech mířily desítky hasičů a vy jste mezi nimi byl také. S jakými pocity se zasahuje tak blízko rodného domu, navíc v obci, v níž jste místostarostou?

Já osobně jsem zasahoval až v pondělí u druhého požáru při železniční trati. Musím říct, že z tohoto pohledu je pro měkaždý zásah stejný. Nezáleží ani tak, jestli je to v obci, ve které bydlím, či v jiné, kde to znám méně. Osobně spíš vždy rozlišuji náročnost zásahu, jestli hrozí nějaké velké nebezpečí, či ne. Něco jiného je proto hořící rodinný dům a požár trávy. U těchto otevřených prostranství bývá zásah relativně klidnější.

• Nicméně přece jen, vzpomenete si, jak často jste musel v hasičské uniformě zamířit do Nedakonic?

Tak naštěstí v naší obci zase až tak často nehořelo, počet mých vlastních zásahů v Nedakonicích bude zhruba tak do desítky. Vesměs šlo o méně složité záležitosti. Ale například si vzpomínám, že kdysi jsme rychlým zásahem zachránili rodinný dům. Najeho střechu totiž pozvolna přecházel nedaleký venkovní požár. Jen díky včasnému zásahu nakonec dům zůstal bez větších škod. Pokračování na straně 3 Místostarosta Nedakonic a náměstek ředitele HZS Zlínského kraje Zdeněk Otrusina zasahoval v pondělí u požáru blízko své rodné obce:

Štěstí že bylo sklizené pole, jinak jsme hasili až v Chřibech

Dokončení ze strany 1

• U železniční trati mezi Starým Městem a Moravským Pískem hořelo už v neděli, desítky hasičů tam zasahovaly i v pondělí. Víte už, co bylo příčinou požárů?

V obou případech můžeme říct už prakticky s jistotou, že došlo k požáru suché trávy od projíždějícího vlaku. V prvním případě to máme už i zadokumentované. Příčinou požáru byly brzdy jednoho z vagonů nákladního vlaku, jedoucího, tuším, z Břeclavi do Bohumína. Poslední vagon této soupravy měl všechny brzdy přidřené. Pondělní požár má nejspíš stejného viníka, ale konkrétní vlak jsme prozatím nenašli. Požáry byly celkem velké, nicméně můžeme asi hovořit o štěstí, že v té lokalitě byla už sklizená pole. V opačném případě jsme také oheň mohli zastavovat až někde u Chřibů.

• Dá se vůbec požárům zapříčiněným projíždějícími vlakovými soupravami zabránit?

Zabránit nejspíš ne, ale dost možná by se dala omezit jejich četnost. Už totiž František Josef I., když tu trať stavěl, měl podél ní strážní domky, hradla a výpravčí. Na mnoha místech této trati se vlakové soupravy průběžně kontrolovaly. Prohlížel se například náklad, ale také právě brzdy. Pokud se tehdy našla nějaká závada, ihned se vlak zastavil a odstraňovalo se to. Dnes bohužel vše řídí jeden počítač a jeden výpravčí, hradla už nejsou a vlak dnes jede několik desítek kilometrů bez toho, aniž by ho někdo zkontroloval. Souprava pak může u některého návěstidla zabrzdit, brzdový systém některého z vagonů se zablokuje a dlouhé kilometry to nikdo nezjistí. Zablokované brzdy pak samozřejmě mohou zapalovat trávu kolem trati, ale třeba i náklad vlaku.

• Proč se od tak osvědčeného systému ustoupilo?

Tak to je otázka spíš pro České dráhy. Jejich současný systém, který zrušil hradla i výpravčí, je podle mého názoru sice moderní, ale z pohledu dozoru nad projíždějícím nákladem strašně nedomyšlený. Nevím, jestli za tím stojí pouze snižování nákladů, nicméně je fakt, že v tomto směru dnes neexistuje dostatečná kontrola. Zatímco dříve by závadu na brzdách vlaku odhalil hradlář třeba v Moravském Písku či v Nedakonicích, dnes vše zjistí kontrola až v Otrokovicích. I z toho důvodu dnes musí volat cestující, že od vlaku odlétávají jiskry a zapalují trávu kolem trati.

• Hejtman Zlínského kraje v pátek shodou okolností vyhlásil období nepříznivých klimatických podmínek. Je to i v souvislosti s rostoucími počty požárů?

Ta situace se samozřejmě průběžně monitoruje už delší dobu a konají se pravidelná jednání našeho pana ředitele s hejtmanem. Původně mělo opatření platit až od pondělí 10. srpna, nicméně vzhledem k počasí a k tomu, že srážky jsou stále v nedohlednu, bylo vyhlášeno už před víkendem.

• Co si pod takovým mimořádným opatřením máme vůbec představit?

Tento krok v sobě zahrnuje více záležitostí. Mimo třeba to, že nesmí jezdit parní lokomotivy bez patřičných opatření či že se les nesmí obhospodařovávat s pomocí otevřeného ohně, se většiny lidí bude dotýkat hlavně zákaz rozdělávání ohňů a provádění ohňostrojů.

• Takže od opékání špekáčků si musíme dát pauzu?

To zase snad ne. Zákaz rozdělávání ohňů a spalování hořlavých látek, jako je třeba suchá tráva, se vztahuje hlavně na volná prostranství. Jde tedy o plochy, které jsou mimo soukromý majetek lidí či zahrádky. Pokud si někdo chce opéct špekáček, může si to na svém pozemku dopřát, ale musí tábořiště řádně zabezpečit, třeba i jeho obrytím dokola. Samozřejmě když už nějaký požár způsobí, bude za něj zodpovědný stejně jako kdy jindy.

• Parta kamarádů se chce sbalit někde k vodě a udělat si tam pěkný večer u ohně a kytary. To asi možné není…

Ano, pokud se jedná o uvedená volná prostranství, tedy o volné prostory v přírodě. Jiné je to pak na veřejných tábořištích, která se často nachází třeba při kempech. Ta ale bývají označená a lidé je poznají.

• Organizátoři velkých akcí navíc tedy mohou zapomenout také na ohňostroje?

To ano, a nejen ti. Zákaz v tomto případě platí i pro nejrůznější soukromé oslavy, pokud by si chtěl někdo odpálit nejrůznější římské svíce a podobně.

• Proč je vůbec zapotřebí taková opatrnost?

K současným tropům musíme přičíst také to, že celý letošní rok je celkem hodně suchý. Proto je vše značně vyprahlé. Dokonce i tráva, která vypadá zeleně, v sobě nemá příliš vody a snadno hoří. Někdo to může podcenit a říct si, že když má kolem ohniště zelenou trávu, nemůže se nic stát. Ale to může být právě záludné. Nám třeba u Nedakonic snadno hořela i zelená kukuřice.

• Když už přece jen začne hořet tráva někde poblíž domu, co bychom měli udělat po tu dobu, než na místo přijedou hasiči?

Nejjednodušším hasicím prostředkem na trávu je široká lopata. Tou se dá tráva celkem rychle uhasit, pokud porost není nijak vysoký.

• Je ještě něco, na co bychom si měli dát v současných vedrech pozor?

Určitě nenechávat na přímém slunci žádné hořlaviny, například plynové zapalovače. Ty mohou díky narůstajícímu tlaku explodovat a zapálit vše, co mají pod sebou. To mohou být noviny, textilie, či dokonce i auto, na jehož palubovce zapalovač leží. To samé se týká třeba i nejrůznějších sprejů, jen ty mají o něco odolnější obal. Při zapomenutém mobilu na přímém sluníčku pak může dojít také k výbuchu jeho baterie.

---

Devětatřicetiletý Zdeněk Otrusina pochází v Nedakonic, v nichž je také místostarostou. Profesně v současné době působí na pozici náměstka krajského ředitele pro prevenci a civilní nouzovou připravenost Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Do konce roku 2010 zastával post ředitele územního odboru HZS Uherské Hradiště.