5.9.2015 - "Díky sponzorům se podařilo proměnit interiér školy, děti nevěřily vlastním očím"

Rozhovor s trenérkou chomutovské taneční školy Stardance Janou Zelenkovou. Zotavila se z následků těžké autonehody, školní rok už zahájila plná elánu a smělých plánů.

Chomutov – 18. květen, hodina a půl po půlnoci. Datum a čas, jež změnily život dvěma ženám a dvěma dívkám. Naštěstí jen dočasně. Ze soutěže v Bohumíně se v osobním voze vracela do Chomutova třicetiletá trenérka a choreografka taneční školy Stardance Jana Zelenková. Na sedadle spolujezdce seděla devětačtyřicetiletá Martina Hégrová, vzadu její desetileté dcery a tanečnice Stardance – dvojčata Julie a Sylvie. Do cíle cesty už scházely asi tři kilometry, když řidička Jana spatřila před sebou na poslední chvíli havarovaný kamion. Mohutná souprava se převrátila na bok a blokovala oba pruhy silnice I/7. Srážka byla nevyhnutelná. Pasažérky vozu Hyundai utrpěly různě závažná poranění. Naštěstí stačily auto opustit, vzápětí se totiž vzňalo. Vtu chvíli nikdo nemohl tušit, jaké následky na zdraví žen a dívek si nehoda vyžádá, ani jaký osud čeká školu Stardance. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Obě ženy i dívky už jsou víceméně v pořádku. Jana Zelenková tak mohla v pondělí 31. srpna zahájit v zahradě školy Stardance nový školní rok, navíc své svěřenkyně, svěřence a jejich rodiče i příjemně překvapit.

• V čem překvapení spočívalo?

Podařilo se mi získat sponzory, díky nimž jsme interiér školy zásadně proměnili. Dříve jsme to měli spíše takové domácké, nyní prostory získaly punc profesionality. Děti nevěřily vlastním očím. Změna se jim evidentně líbí.

• Dočkají se žáci ještě nějakých novinek?

Mámradost, že jedeme dál, já osobně s ještě větší chutí. Výuka nejen že nebude podmíněná tím, co se nám stalo, ještě ji naopak rozšíříme. Nastoupí totiž dva noví lektoři z Prahy.

• Takže happy end. Před čtyřmi měsíci to tak ale nevypadalo. Jak vás nehoda poznamenala?

Negativně i pozitivně. Po nárazu do kamionu jsem utrpěla otevřenou stehenní kosti i ruky, měla jsem rozdrcenou čéšku. Těžká zranění jsme si ale odnesly všechny. Mě a Martinu transportoval do nemocnice vrtulník záchranářů, dvojčata odvezla sanita. To je pochopitelně negativní zážitek, včetně následného dlouhodobého pobytu v nemocnici. Příjemné pocity pak souvisejí zejména se solidaritou blízkých, kamarádů ale i zcela neznámých lidí, kterou nám okamžitě po nehodě projevovali a psychicky i materiálně nás podporovali.

• Jak probíhala léčba?

Ležela jsem tři týdny v nemocnici v pražském Motole, kde jsem absolvovala dvě operace. Poté mě převezli do sokolovské nemocnice, kde jsem si pobyla další měsíc. Pečoval o mě tým primáře chirurgie Karla Balabána, jemuž bych chtěla touto cestou moc poděkovat. Nyní chodím na rehabilitace.

• A ostatní účastnice nehody?

Martina je v pořádku. Sylvinka už může dokonce tančit. Julinka je sice ještě v rekonvalescenci, ale v dohledné době se také na pódium vrátí.

• Už jste zmínila, že kromě morální podpory vám lidé pomohli i finančně. Kolik se podařilo vybrat a jak jste peníze využily?

Sbírka vynesla téměř 80 tisíc korun. Z části se uhradil provoz taneční školy, část využila rodina Hégrových, zbytek padl na rehabilitace. Všemdárcům, sponzorům i lidem, kteří nám drželi pěsti, jsem poděkovala na shromáždění při zahájení školního roku . Rozešlu ještě děkovné e­maily. Všichni nám moc pomohli a jsme jim vděčné.

• Kdo se staral o chod školy v době vaší nepřítomnosti?

Moje maminka Milada. Spolu s tatínkem školu Stardance založili, maminka ji vedla 23 let. Za tu obětavou a titěrnou práci jí patří obrovský dík. Navíc se jí podařilo školu provést i zlými časy. Je jasné, že ne vždy se ekonomicky daří. Ale všechno zvládla. Je skvělá.

• Školu jste od rodičů převzala, jste hlavní trenérkou a choreografkou. Se svými svěřenci sbíráte nejvyšší ocenění na prestižních soutěžích. Jaké jsou vaše další plány?

Je mi třicet let, uvažuji o založení vlastní rodiny. Do patnácti jsem tančila závodně, od té doby se jako trenérka starám každým rokem o zhruba 250 dětí. Pod mým vedením se už zformovala další generace z řad mých svěřenkyň, kterási už se také úspěšně osahává trenérské otěže. Chtěla bych se proto více věnovat choreografii a manažerské práci .

---

TŠ Stardance ­ na 250 žáků ve věku od 6 do 17 let, v drtivé většině dívky (chlapců je deset až 12) ­ v soutěžních a nesoutěžních třídách lektoři vyučují showdance, discodance, mažoretky, pompony, streetdance, latinodance, hip­hop, břišní tance, standardní a latinsko­americké tance a balet. ­ nabízí i čtyři kurzy výuky tance pro dospělé ­ soutěžní formace jsou několikanásobnými mistry Evropy a světa v disciplínách showdance, latino show, majorettes sport a discodance.