17.9.2015 - Už jsem něco podobného zažil

K zápasu v Bohumíně, odchodu z Vítkovic, ale i ke stavu rozhodčího Kielara se vyjádřil Michal Prokeš. Deníku řekl:

Bohumín, Heřmanice – Rozpálený do větší bělosti, než byl jeho dres, byl v průběhu nedělního střetnutí s Bohumínem stoper Heřmanic Michal Prokeš. Tým prohrával 0:2, nedařilo se a do toho přišel problém s asistentem sudího Jakubem Kielarem, jenž s více než dvěma promile v krvi přehlédl aut, a domácí tak dostali možnost zvýšit na 3:0. Po pětibrankovém přídělu, kdy ještě diskutoval s předsedou bohumínského klubu Lukášem Fluxou, už ale uklidněný si stoupl k diktafonu Deníku, aby popsal své pocity. A řekl vše na rovinu.
"Myslím, že mě všichni znají, jak jsem v zápase impulzivní, a po utkání to přejde. To, co se ale dělo dnes, překračuje všechny meze," pronesl Prokeš na začátek.

- S něčím takovým jste se asi ještě nesetkal…

(pousměje se) Upřímně? Bohužel setkal. Byli to jiní sudí, ale už jsem to zažil. Akorát tehdy se to neřešilo.

- Opravdu?

Opravdu…Teď už to ale prostě nešlo. My si v klidu o víkendu jdeme zahrát fotbal, a přijde rozhodčí, který za to bere i peníze, a udělá tohle…

- Vše naplno vybouchlo třetím gólem. Řešili byste to, kdyby akce Bohumína brankou neskončila?

Myslím, že ano, protože jak říkám, tohle dál takhle přehlížet nejde. Jestli rozhodčí ví, že má jít v neděli na zápas a má za to peníze, tak tohle nemůže udělat. U nás hráčů se to v jedenácti lidech ještě třeba ztratí, ale když vidím na lajně chlapa, který sotva stojí na nohou a ještě na naše hráče řve, že má pětku v krvi, tak to je těžké.

- Asi bylo těžké se poté soustředit na druhý poločas zápasu...

V šatně jsme si řekli, že to jde mimo nás. Prostě to neovlivníme. Naopak jsme se chtěli ještě porvat o výsledek, zdramatizovat to. Museli jsme ale hrát jinak. Místo toho si necháme dát čtvrtý gól.

- Hlavním problémem byly standardky. Inkasovat z nich hned čtyřikrát, to se moc nevidí.

Dá se říct, že hlavně v tom byl soupeř lepší. Když máme přímáky a rohy my, tak to kopneme buď nad bránu, nebo je vůbec nevyužijeme. A Bohumín z toho dával góly. To je náš největší problém. Když nedáváme góly, tak nemůžeme vyhrát.

- Sice jde o krutý výsledek, ale Bohumín spálil ještě několik dalších šancí, po kterých to pro vás mohlo být ještě horší.

Bohužel občas se to stane. Prostě soupeř byl lepší, a řekl bych, že až o třídu. Zaspali jsme začátek, byli jsme všude pozdě, góly jsme dostávali ze standardek. Bohumín vyhrál zaslouženě.

- Šanci vám mohla dát alespoň penalta, ale Patrik Schwarz snížení na 1:3 odmítl. Navíc to nebyl první zahozený pokutový kop v sezoně.

To je další průšvih. Už jsme kopali čtyři penalty, nedali jsme ani jednu! Je to pro nás spíše nevýhoda (pousměje se). Tohle nás sráží. Je to ale tím, že tu jsou mladí kluci, kteří to chtějí vzít na sebe, ale že nedají? To se stane. Celkově naše zápasy jsou o bojovnosti. Navíc zaspáváme úvody, to je to nejhorší.

- Asi jste si představovali lepší začátek sezony...

Čekali jsme, že budeme hrát výše, ale je to dáno mladým kádrem i zraněními. Navíc někteří netrénují, a potom je vidět, jak kondice a herní praxe chybí.

- Do Heřmanic jste přišel z Vítkovic, kde jste dlouho hrál a byl klíčovou osobností. Co na svůj konec s odstupem říkáte?

(směje se) Chápu jejich situaci. Nechci říct, že tam jsou mladší, ale prostě jiní hráči, které si zvolili. Nevím, čí to rozhodnutí bylo.

- Marek Pohorelli řekl, že vám a Radku Pilařovi bylo těžké to oznámit.

To nevím, ale myslím, že zejména k nám dvěma se mohli zachovat jinak.

- Mrzí to o to víc, že jste patřil k oporám, a i díky vám jsou nyní Vítkovice ve třetí lize?

Ano, mrzí. Na druhé straně jsem po postupu z divize avizoval, že MSFL chtít asi hrát nebudu. Přece jen mám zaměstnání a tohle je soutěž, kdy celý den jste v autobuse. Mohli mi to říct ale jinak.

- Jak vám to oznámili?

Týden před prvním mistrákem. Prý že si mám něco najít, nikoli že mi něco najdou. A když už s něčím přišli, tak mi dohazovali Bohuslavice a podobné mančafty. Myslím si, že mám pořád na to, abych si krajský přebor a možná i divizi zahrál, a ne abych byl v I. A nebo B třídě.

- Nakonec jste zvolil Heřmanice. Proč?

Mám to blízko, je to krajský přebor, s výjimkou Břidličné se nejezdí daleko. Mně to vyhovuje. I když někdy to v klidu nejde, tak se o to snažím (úsměv).