30.10.2015 - Soudní okres hranický: okolní obce

Velkostatek hraběnky Althanové vlastnil v Polomi 165 mír půdy. Ta byla roku 1924 rozparcelovaná místním drobným uchazečům

MILAN GOLDA kronikář Hranic

45. DÍL

Partutovice

Autorem příspěvku byl řídící školy v Partutovicích Josef Tesařík. Obec Partutovice, pošta Střítež nad Ludinou, železniční stanice Hranice, katastrální rozloha 948 ha 35a 8 m2, nadmořská výška 560 metrů. Roku 1900 měla obec 504 obyvatel, většinou Čechů a 85 domovních čísel.Roku 19030

Seriál

Roku 19030 měla obec 484 obyvatel, z toho bylo 470 Čechů, 14 Němců a 94 domovních čísel. Přes sto let držely rodná místarodinyBlahovačíslo 43a 52, Janíčkova číslo 42, Keclíkova číslo 45, Kandlerova číslo 48, Hýbnerova číslo 36, Voldánova číslo 35, Maršálkova číslo 2 a 3, Šindlerova číslo 33, Pešlova číslo 62, Brhlova číslo 21 a Kubáčova číslo 20. V katastru obce se pozemková reforma nekonala. V obci bylo 34 rolníků, 55 domkářů, 7 bezzemků a 23 čeledínů. Dělníci chodili do kamenolomuv Olšovci. Vroce 1900 i 1930 byl v Partutovicích jeden hostinec, dva větrné mlýny a dva obchody. V době od roku 1900 do roku 1930 nevystudoval z Partutovic nikdo, samostatní živnostníci byli tři. Obec vyráběla a prodávala jenom zemědělské výrobky.

Škola byla založena roku 1780 a roku 1886 přistavována. Roku 1900 byla jednotřídní, roku 1930 dvojtřídní. V roce 1900 navštěvovalo školu 103 dětí, v roce 1930 navštěvovalo školu 73 dětí. V roce 1932 byla postavena nová budova dvoutřídní školy s bytem pro řídícího učitele. Kostel vystavěný roku 1789 byl roku 1855 opraven. V roce 1900 nebyla v Partutovicích silnice. Roku 1930 byla postavena silnice na jih od Olšovce a na sever do Luboměře. Telefon v obci nebyl, autobusové spojení bylo od roku 1930 jednou týdně.

Roku 1900 nebyly v obci žádné spolky. V roce 1930 byly v Partutovicích Místní osvětová komise a československá strana lidová, strana československých národních socialistů, strana republikánská, Místní jednota republikánského dorostu, Sdružení katolické venkovské omladiny a od roku 1930 peněžní "Reiffeisenka". Vobci nebylo provedeno odvodnění, elektrifikace ani vodovod a nebylo zde ani rádio. Od roku 1931 byly v obci tři politické strany. Československá strana lidová měla pět mandátů, strana československých národních socialistů čtyři a republikánská strana tři mandáty.

Mezi osobami, které se zvlášť zasloužily o rozvoj obce, byl uveden Fabián Voldán, rolník z čísla 35, který se jako starosta přičinil roku 1905 o vybudování silnice, která usnadnila spojení s Hranicemi. Přičiněním rodáka, starosty a četnického strážmistra v. v. Ferdinanda Maršálka byla dostavěna budova dvoutřídní školy. Otázky kolem stavby školy způsobily od roku 1913 nesváry a různice v celé obci. Rázným zásahem starosty Maršálky do stavby nastalo v obci uklidnění. Zásluhou jeho bylo i získánízemskésubvencevroce 1932 ve výši 15 000 Kč a státní subvence 40 000 Kč. Postaral se o sjednání půjčky na školu a na les, který obec při parcelaci lesů dostala. Zásluhou zástupců strany republikánské, Eduarda Hynčici a Antonína Křístka, obdržela obec 55 měřic vyspělého lesa při parcelaci. Světové války se z Partutovic zúčastnilo 78 mužů, padlo nebo zemřelo 25. Legionářem nebyl nikdo.

Polom (Pohl)

Augustýn Konečný, řídí školy, Polom. Vesnice leží v severovýchodním cípu okresu ve výšce 308 metrů nad mořem a deset kilometrů od Hranic. Před třicetiletou válkou byla Polom výhradně českou obcí. Brutálními nájezdy především švédských vojsk byla vesnice úplně vylidněna a po vestfálském míru osídlena německým obyvatelstvem. V roce 1930 bylo při sčítání lidu v obci 168 Čechů a 545 Němců. Přes sto let držela své rodinné sídlo rodina Váňů, která vlastní mlýn nejspíš od vestfálského míru roku 1648. Odtédobyje takédochovánrodokmen rodiny. Z rodiny pocházel také Váňa, fojt z Nejdku, který byl po bělohorské bitvy popraven v Hranicích. Jiné starší rody: Rabelovi, Klezelovi a další, celkem asi dvacet rodin.

Zejména po vyhlášení republiky byly poměry mezi Čechy a Němci velmi napjaté. Němci se při převratu projevovali značně demonstrativně. V třicátých letech se vztahy mezi oběma národnostmi vcelku uklidnily. Především hospodářské vztahy byly označeny za poměrně dobré. Nesmělo se ovšem nikde narazit na otázku národnostní. Velkostatek hraběnky Althanové vlastnil v Polomi 165 mír půdy, která byla roku 1924 rozparcelovaná místním drobným uchazečům. Z toho dostali Češi v Polomi a Heřmanicích 40 mír, Němci 125 mír. Zemědělci a domkáři vlastnili: jeden zemědělec vlastnil pozemky o výměře 258 měr, devět pozemky od 100 do 150 měr, čtrnáct od 50 do 100 měr, dvaadvacet od 25 do 50 měr, sedmadvacet od 10 do 25 měr, sedm od 5 do 10 měr a jedenáct do 5 měr. Z obce se vyvážely cihly, krytinové tašky, cementářské a mlékárenské výrobky. V obci byly k roku 1935 tři hostince, čtyři obchody, dva řezníci, tři obuvníci, jeden kovář, dva stolaři, dva tesaři, jeden kolář, jeden zámečník, jeden mlýn a jedna cementárna. Celkem 24 živností a 1 průmyslový podnik – cihelna. V obci byla dvoutřídní německá škola, založená roku 1787. Do roku 1846 byla v domě číslo 30, pak v domě číslo 52. Dále byla v obci česká menšinová škola, kterou byla otevřena 17. února 1922. Do této školy chodilo 20 dětí (1. – 5. třída). Obcí procházela říšská silnice. V Polomi byl telefon a železniční stanice na trati Přerov – Bohumín. Odvodněno bylo 182 hektarů a v obci bylo 22 rozhlasových přijímačů. Z obce vyšli v letech 1900 až 1935: jeden advokát, dva důstojníci (jeden měl válečnou školu) a dvě učitelky.

Spolková činnost. Roku1922 byl založen český Odbor Národní jednoty, který měl 53 členů. Německé spolky: Deutscher Kulturverband (jako česká Ústřední Matice školská), založený roku 1897 a který měl 117 členů. Místní hospodářský spolek se sto členy byl založen roku 1910, spolek dobrovolných hasičů s šedesáti členy byl založen roku 1900 a od roku 1885, případně 1921, byly založeny dva spolky Němců, jeden tvořili muži, druhý dorost.
Ve válce padlo sedmnáct občanů, kterým obec postavila pomník.

Pokračování v příštím roce