18.11.2015 - Neobvyklé názvy měst a míst. Jak vznikly?

Místní ty názvy slýchají a používají odjakživa, tudíž jim vůbec nepřijdou divné nebo dokonce nelogické. A přitom mnohdy vlastně ani nevědí, jak nebo z čeho vznikly. Značná část místních názvů měst, osad či jiných míst přitom má základ v podobě onoho místa, je zkomoleninou původního německého pojmenování, případně odkazuje na původ či jiný atribut obyvatel daného místa. Ponořit se do studií zabývajících se názvoslovím často přináší hodně zajímavá a někdy i překvapivá zjištění.

Jedna část Ostravy se ještě v 19. století jmenovala Čertova Lhotka, později Lhotka nebo Lihotka. Obecní tajemník Jan Grmela prohlásil, že obec s takovým jménem nikdo na město nepovýší, takže se radní shodli, že se budou jmenovat Mariánské Hory. Sousední obec, která je dnes součástí Mariánských Hor, získala název z německého Hohlweg (úvozová cesta), v místní dialektu Hulwag, počeštěle Hulváky. Také Fifejdy, známá část Moravské Ostravy, získaly název z německého die Viehweide (foneticky fichvajde), což značí, že zde bývaly dobytčí pastviny.

Oblasti mezi Poštovní ulicí a Národním domem, dnešním divadlem Jiřího Myrona, se po staletí říkalo Štrejferdy, což je z německého Streichpferd, tedy ohrada pro koně. Ve Slezské Ostravě je kopec zvaný Hladnov, který ovšem nemá nic společného s prázdným žaludkem, ale jde o odvozeninu ze staročeského Zhlidnov – vyhlídka – místo s dobrým výhledem na Moravskou Ostravu. Ostatně ve věži této vodárny, než zchátrala, bývala rozhledna a vyhlídková restaurace.

Mexiko, Kanada nebo Korea na Karvinsku?
A proč ne?

Amerika, York, Kanada, Mexiko či Korea. Názvy lokalit ve starých částech Karviné, Stonavy a Havířova, které podle studií zabývajících se názvoslovím zpravidla znamenaly, že tato osada je dále od centra města. To je třeba případ lokality Amerika v Prostřední Suché. Ale byly i jiné příčiny vzniku exotických názvů.

Například pojmenování Korea, dodnes užívané starší generací pro část sídliště Šumbark, které stojí na pomezí Šumbarku a Dolních Bludovic (okolí ulice U Nádraží), dostalo svůj název proto, že blátivé a rozkopané místo, kde se v 50. letech rodilo nové město, lidem připomínalo bojiště korejské války, která probíhala v letech 1950 až 1953.

Název kdysi samostatné vsi Šumbark je zkomoleninou německého názvu Schönberg, tedy pěkný kopeček. Slovo schön (krásný) lid pozměnil místním slůvkem šumný, druhou polovinu v lépe se vyslovující "bark". Pojmenování Šenov a Šumbark náležejí k tzv. reklamním jménům, která měla přilákat kolonisty do méně osídlených oblastí. Na severovýchodní Moravě a ve Slezsku k nim patří třeba také místní jména Rychvald (zum reichen Walde – u bohatého lesa) nebo Šunychl (bei der schönen Eichel – u pěkného doubku; dnes Nový Bohumín). Název Bludovice bychom tedy mohli překládat jako ves lidí Bludových či patřící Bludovi. Bavíme­li se o Životicích, nejstarší doklad názvu osady zněl Ziboticze (1450). Je v něm obsaženo staročeské osobní jméno Žibota. Název Žibotice byl později zkomolen na Životice.

Ulici si pojmenovali sami obyvatelé

V Jistebníku, obci na Novojičínsku, která má přes patnáct set obyvatel, nejsou pojmenovány ulice. Tedy až na jednu. Jmenuje se Galerijní a nachází se nedaleko kostela. Začíná domem číslo popisné 145, na němž je červená cedule s bílým nápisem Galerijní. "Tady v Jistebníku nejsou pojmenované ulice, tak jsme si jednu pojmenovali sami," vysvětlil Jan Lipina, fotograf a také majitel domu.
Galerijní ulice dostává svému názvu a je svým způsobem výjimečná – téměř každý dům v ulici nebo plot či garáž zdobí jedna či více velkoplošných fotografií. Fotografie zachycují současné či dřívější podoby těch, kdo v domech žijí. Navíc se jednou za čas ulice proměňuje ve skutečnou galerii, to když se v ní koná nějaká výstava. Obrazy pak visí na připravených konstrukcích před živými ploty a podobně.

Opava má květinovou nebo i ruskou čtvrť

Kolem šedesátých let minulého století mělo město Opava odbornou komisi pro pojmenování ulic. Nově vznikající měly dostávat takové názvy, aby pokud možno tvořily ucelené čtvrti. Nejznámějšími opavskými čtvrtěmi jsou "ruská" a "květinová". "Nejdříve vznikla,ruská‘ čtvrť s ulicemi pojmenovanými po významných ruských spisovatelích. Květinová pak vznikala stejně. "Její základ tvořily původní ulice Sluneční a Liliová, ke kterým od sedmdesátých let přibývaly další ulice s květinovými názvy," vysvětluje tajemník opavského magistrátu Tomáš Elis.

Kromě ucelených čtvrtí jsou v městských částech místa, jejichž ulice mají stejný význam. Nejde už přímo o čtvrti, ale jen o seskupení. V Kylešovicích se takové seskupení nachází hned na dvou místech. "Ovocné" tvoří ulice s názvy ovocných stromů Jabloňová, Višňová a Třešňová, další seskupení je možné označit jako "národnostní" a je tvořeno ulicemi Dánskou, Českou a Ruskou.

Ve Frýdku­ Místku najdou lidé kus Evropy

Berlín, Krym i Riviéra. Při procházce Frýdkem­Místkem lze zavítat do míst, jejichž název odkazuje do zahraničí. Kdo se chce vydat do Berlína, nemusí do Německa, stačí navštívit okrajové sídliště Nová Osada, jemuž se říká stejně. Začátkem 30. let minulého století tam přišli němečtí dělníci z Rotavy v Čechách. Lokalita se v minulosti vyznačovala některými znaky sociálně vyloučené lokality, nedávno však byly byty privatizovány a celý prostor revitalizován. O kus dál v centru Místku naproti poliklinice spatří kolemjdoucí nevábně vypadající obchodní dům Krym, který má nejlepší roky dávno za sebou. Podobně jako v případě poloostrova na severu Černého moře dlouho nebylo jasné, komu vlastně patří. Poblíž levého břehu řeky Ostravice pak najdou lidé místecké sídliště Riviéra, které vyrostlo v 60. letech. Aby se tamní obyvatelstvo, které tvořily převážně mladé rodiny horníků, hutníků a valcířů, cítilo v lokalitě dobře, bylo na sídlišti brzy dokompletováno obchodní centrum Jadran s restaurací a bufetem. Sídliště patří ke klidnějším částem města, takřka "přímořskou" pohodu však hlavně o víkendech ruší návštěvníci nedalekých barů a diskoték.

Víno z Vína není nic moc

Miss Víno je okázalá soutěž krásy, kterou moderuje Leoš Mareš a zpěvem ji doprovází Jiří Korn. Paradoxní je, že pro účast v této soutěži není podmínkou mít ve Víně trvalé bydliště nebo aspoň příbuzné. Pompéznost soutěže Miss Víno kontrastuje s tím, že v obci Víno najdeme asi čtyři trvale obydlené domy a kolem deseti stálých obyvatel. Letošní Miss Víno 2015 Nela Mandátová ve Víně nikdy nebyla. Dokonce nebyla ani v Koberně, v Pelhřimovech, Novém Lese nebo v Amalíně, které – stejně jako Víno – spadají pod Obecní úřad Slezské Rudoltice.

Jak je možné, že obec Víno leží na Osoblažsku daleko od všech vinařských oblastí? Zaniklé sudetoněmecké vinice jsou důkazem, že před válkou se zde víno opravdu pěstovalo – tedy odolné odrůdy, které zvládají zdejší severské klima. Ve srovnání s jižní Moravou víno z Vína není nic moc. Ve Víně dozrávají jen drobné hrozny, a pokud přijde zima dřív, některé odrůdy nedozrají vůbec. Proto jsou oblíbené hlavně hruškovice, slivovice a kalvádos z Vína.