18.11.2015 - Osudy tradičních kin v kraji

Kina patřila k běžným součástem života ve městech i na vesnicích. Doba, kdy promítací sály praskaly ve švech, je ale pryč. Malá kina v obcích často zanikla, ta větší však díky podpoře radnic i místních nadšenců promítají dodnes.

1

Kino, kde se každoročně koná festival

kina na Karvinsku

Karviná – kino Centrum, kino Ex Havířov – kino Centrum Orlová – kino O, kino Vesmír Bohumín – kino K3 Český Těšín – kino Central Těrlicko – kino Svoboda Český Těšín – Českotěšínské kino Central sice zdaleka nepatří k nejmodernějším v regionu, mezi "kolegy" má ale výsadní postavení. Každý rok na přelomu dubna a května se v něm promítají představení v rámci filmového festivalu Kino na hranici. Ale samozřejmě nejen v něm...

Budova kina Central (kdysi Centrál) je z roku 1925 a bylo postaveno v kubistickém stylu. Zvenku vypadá jeho fasáda dost ošuntěle, ale všeho do času. Už příští rok by měla budova dostat původní podobu s plastickými architektonickými prvky, členěnými okny a vitrínami, stejně tak venkovní osvětlení zapadající do stylu budovy, které v socialistické éře zmizelo. Přestože se před pár lety zdálo, že kino nepřežije první desetiletí 21. století, dnes zažívá (nutno dodat, že díky bohatým dotacím z městských rozpočtů) renesanci. Všechna mají moderní digitální promítací techniku, karvinské kino Centrum je krátce po rekonstrukci a slavnostně otevřeno bude začátkem příštího roku. Při likvidaci původní Karviné a Orlové zmizela kina, která tam kdysi fungovala. Zhruba před osmi lety šla k zemi kvůli dezolátnímu stavu budova promítacího sálu v Dolní Lutyni. Ve větších městech je kin hned několik a k tomu ještě ta letní. (toj)

2

Hradecké kino je nejstarší v kraji

kina na Opavsku

Opava – kino Mír, CineStar Hradec nad Moravicí – kino Orion Holasovice – Kino Štěpánkovice – kino Panorama Hlučín – kino Mír Hradec nad Moravicí – Klasické kinosály obecně drtí malá návštěvnost a nedostatek peněz na jejich provoz. Mnohé biografy tak skončily neslavně, třeba jako tržiště nebo herna. V Hradci nad Moravicí se tomu ale podařilo předejít díky iniciativě Richarda Vaculy a lidí, kteří se o chod kina dlouhodobě starali. "Hradec byl dlouho vyhlášen tím, že mimo zámecké akce se ve městě nic neděje. Ona zdánlivá nehybnost však paradoxně pomohla k zachování kina v původní podobě, dnes už jistého retra, které se stává populárním a které se vymyká sterilitě velkých multiplexů," upozornil Richard Vacula. Velký podíl na zachování kina mají lidé s ním spjatí.

Mezi ty patří dlouholetá vedoucí kina Pavla Orlíková a od roku 1948 do dnešních dní aktivní vedoucí promítač Rudolf Štěpán, jenž zachoval historické filmové stroje do poslední chvíle funkční. "Většinu údržby prováděli samotní promítači, čímž také pomáhali snižovat náklady na provoz biografu a prodlužovali svépomocí jeho životnost. V roce 2014 skončila výroba 35mm filmových kopií, kino nemělo přístup k novinkám a nastal boj o neuzavření biografu do doby, než se najde dostatečná podpora radnice pro nákladnou investici do nové promítací technologie," pokračoval Vacula. S vedením města se pak podařilo nalézt cestu, jak kino digitalizovat, a zároveň příliš nezatížit rozpočet. Díky tomu je hradecký sál nejstarším dosud funkčním biografem v kraji. Promítat začal v roce 1927 a technika byla tehdy dovezena z Ameriky. Části tohoto vybavení se dodnes používají k převíjení filmových kopií. "Tak jako se tehdy stroje roztáčely klikou, na památku této doby i převíjení kopií musíte nejdříve uvést do pohybu klikou, než přivedete proud do zhruba osmdesát let starého motoru," uzavřel Richard Vacula. (kup)

3

Kino Mír 70 proslavil festival Krrr!

kina na Bruntálsku

Bruntál – kino Centrum Krnov – kino Mír 70 Krnov – Krnovské kino Mír 70 už v názvu prozrazuje, že dokáže promítat filmový pás široký 70 milimetrů. Mír 70 patří k posledním kinům v Evropě, která ještě dokážou divákům nabídnout zážitek z extrémně kvalitního obrazu. Proto Krnov už přes deset let hostí mezinárodní festival filmů sedmdesátek Krrr!, při kterém se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček. A proč se festival archaické kinařské techniky jmenuje zrovna Krrr!? "Kr" ve slově Krnov je pro cizince těžko vyslovitelná kombinace hlásek, proto na mezinárodním festivalu plném zahraničních hostů je často slyšet půvabné zkomoleniny, kterým dominuje Krrr. Krrr! je rovněž citoslovce pro charakteristický zvuk archaických promítaček, který se kinokabinami rozléhal před vynálezem digitálních projektorů. Sedmdesátky nejsou jen technická rarita, ale především filmy s brilantní kresbou a prostorovým zvukem na speciálně zakřiveném plátně. Zatímco políčko běžného širokoúhlého filmu 35mm nabídne divákovi k prohlížení 388 milimetrů čtverečních obrazu, filmová políčka sedmdesátky mají 1070 plošných milimetrů. Výsledkem je větší hloubka ostrosti a více drobných detailů. (frk)

4

Kino Petra Bezruče už nepromítá

kina na Frýdecko-Místecku

Frýdek-Místek – kino Vlast Třinec – kino Kosmos Frýdlant n. O. – kulturní centrum Jablunkov – kino Mír Paskov – kino Panorama Palkovice – Kino Bystřice – Kino Frýdek-Místek – Kino Petra Bezruče ve Frýdku-Místku už jen marně vzpomíná na zašlou slávu. Od roku 1972, kdy bylo postaveno, nikdy neprošlo rekonstrukcí. Filmy se v kině nepromítají od roku 2008 a budova pozvolna chátrá, kulturní akce se v ní konají pouze v omezené míře. Náklady na revitalizaci kina se odhadují na 200 milionů korun. Z architektonické soutěže, kterou vyhlásilo město, letos vzešel vítězný návrh na rekonstrukci zchátralého objektu. Stále však není jasné, odkud vzít peníze – prioritou je dotace. Frýdecko-místečtí zastupitelé, kteří schválili záměr rekonstrukce kina na víceúčelové kulturní centrum v červnu 2013, stihli letos v březnu rozhodnout o pokračování v projektové přípravě. Budova by se při případné přestavbě musela vypořádat i se současným nedostatkem parkovacích míst. Zrekonstruovaný objekt by měl nabídnout nejen víceúčelový sál se 450 sedadly, který má sloužit hlavně pro divadelní či koncertní vystoupení hostujících souborů, ale i restauraci nebo výstavní prostory. Skleněný plášť na obou čelech fasády má být opatřen LED-technologií. (lmo)

5

Budova kina Květen získala zpět prvorepublikový lesk

kina na Novojičínsku

Bílovec – kino Radost Frenštát pod Radhoštěm – Kino Kopřivnice – kino Puls Nový Jičín – kino Květen Nový Jičín – Byly doby, a není to ještě tak dávno, co se Nový Jičín mohl pochlubit třemi biografy. Kromě klasického kina Květen to bylo ještě letní kino (jeho využití momentálně řeší radnice, ale je jisté, že samotné letní kino zde již nebude) a klubové kino Artefakt. Dnes už se filmy pravidelně promítají jen v prvně jmenovaném kulturním stánku.

Kino Květen v historickém centru města však není místo, které zaujme pouze fanoušky kinematografie, ale také obdivovatele kvalitní architektury. Budova patří mezi funkcionalistické skvosty města a před deseti lety, kdy proběhla velká rekonstrukce, se jí podařilo navrátit prvorepublikovou krásu. Na opravenou fasádu se vrátil původní nápis Kino a během promítání je vchod stylově osvětlen v "hollywoodském stylu" – přesně, jako to bylo ve 30. letech minulého století. V Novém Jičíně se jedná o jednu z nejpovedenějších rekonstrukcí budovy po roce 2000.

(edm)

6

Ostrava: stará kina fungují dodnes

kina v Ostravě

Vítkovice – kino Art Výškovice – kino Luna Moravská Ostrava – kino Vesmír Moravská Ostrava – Minikino Kavárna Ostrava – CineStar Nová Karolina – Cinema City Ostrava – Má dnes divák ještě možnost zajít si do malého útulného kina poblíž svého bydliště? Nebo se musí dopravit do obchodního centra a zhlédnout film v jednom z několika sálů multikina? Kdysi v Ostravě a jejím přilehlém okolí fungovalo téměř dvacet kin. Jen namátkou v centru Ostravy kino Elektra, místo kterého je nyní pošta, kino Dukla v Porubě, ze kterého je dnes prodejna Hruška.

A takto bychom mohli pokračovat dál. Drtivou většinu kin potkal stejný osud – zanikla, zbourala se, poskytla své prostory jiným účelům. Na éru filmů z padesátých a šedesátých let vzpomíná i člen tehdejšího Klubu náročného diváka Jaroslav Jarmara: "Jeden rok se v kině Slavia v Mariánských Horách pořádala akce, kdy před vysíláním filmu, na asi dvacet minut, vystoupila jeho hlavní hvězda. Viděl jsem tak naživo třeba Vlastu Buriana, Oldřicha Nového nebo Hanu Vítovou." Dnes je místo tohoto kina tržnice Hodoňanka. Kdysi sály praskaly ve švech, vidět film v kině byla jediná možnost, jak ho vidět. V dnešní době televize a internetu už kino není taková zajímavost. Mezi přeživší čtyři kina patří i kino Luna v OstravěVýškovicích, které nedávno prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. (uča)