11.12.2015 - Sociální služby v kraji udělaly obrovský krok kupředu

 Zhruba miliardu korun v posledních letech investoval Moravskoslezský kraj do opravy svých sociálních zařízení a jako jediný kraj v zemi se také pustil do transformace sociálních služeb tak, aby lidé, kteří jsou na tyto služby odkázání, mohli žít co nejplnohodnotnějším životem.

Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje, říká v rozhovoru pro Deník:

"My jsme sice ukončili transformaci v pobytových zařízeních, to ale neznamená, že bychom v této oblasti skončili. Naopak chceme tyto služby nadále rozvíjet a zlepšovat," řekl v rozhovoru pro Deník hejtman Miroslav Novák.

- Dnes jste byl navštívit zařízení v Bohumíně, které spadá pod kraj a v němž žijí lidé. Jaký to na vás udělalo dojem?

Především je vidět velký posun, který se udělal v oblasti sociálních služeb za posledních šest až osm let. Objíždím objekty, které sociální služby poskytují, a pozoruji ten obrovský krok kupředu. Kdysi to byly velkokapacitní domovy pro seniory či pro lidi s postižením, kde nebylo výjimkou, že bylo na pokojích deset nebo dvacet osob. My jsme se před sedmi lety v kraji pustili do transformace sociálních služeb a všechna tato zařízení jsme postupně proměnili v domovy, kde lidé mají jedno- až dvoulůžkové pokoje s vlastním zázemím. Prostředí se zlepšilo tak, že si v něm už lidé nepřipadají jako na konci společnosti. Za úspěch považuji i to, že někteří z klientů se díky osobnějšímu přístupu dokážou časem vrátit i zpět do normálního života. To je největší vyznamenání pro všechny, kteří v našich zařízeních pracují a pomohli k tomu.

- Transformace sociálních služeb trvala několik let, kolik peněz stály všechny ty opravy zařízení, aby dnes vše vypadalo tak, jak jste popsal?

Byla to miliarda korun, která šla zjednodušeně řečeno do cihel. Jde to tedy vidět zejména fyzicky, ale především jde o lepší kvalitu života pro lidi, jichž se to týká, takže to určitě nebyly zbytečně vynaložené peníze. Přibližně dvě třetiny z celé té částky jsme navíc pokryli z evropských dotací, kraj doplatil zbytek.

- Také vedoucí těchto zařízení říkají, že se kvalita poskytovaných služeb a zázemí domovů výrazně zlepšily, ale přesto práce s lidmi, o které pečují, zůstává náročná. Do jaké míry jim může kraj dát podporu, zlepšit jim pracovní prostředí?

My se snažíme například v rámci sdílených nákupů realizovat systém zaměstnaneckých benefi tů. Třeba když jsme nakupovali přes dražbu služby telefonních operátorů, vysoutěžili jsme cenu, která není normálně dosažitelná. Tenhle výhodný tarif mohou přitom využívat i naši zaměstnanci v organizacích spadajících pod sociální služby. Stejně postupujeme i u dalších věcí, zaměstnanci dostávají jako bonus i dárkové poukazy. V rámci sociálních služeb bojujeme jako kraj i za zvýšení mezd, protože zrovna v téhle oblasti jsou lidé velmi špatně ohodnoceni.

- Co je v současnosti největším sociálním problémem v Moravskoslezském kraji?

S poskytováním sociálních služeb u nás myslím nejsou v této chvíli problémy, jelikož jsme jako jediní v republice provedli zmíněnou transformaci. To mě hřeje u srdce. Ale samozřejmě sociální oblast nejsou pouze služby, ale i další záležitosti. Velký problém vidím v otázce sociálního bydlení. Mnozí lidé z nějakých důvodů skončili na ubytovnách, někteří přitom ne tak úplně vlastní vinou. Třeba jen neměli peníze na standardní nájem a zabezpečení potřeb. Stačí, když matce samoživitelce bývalý partner přestane platit výživné na dítě, a ta se tak snadno může dostat do potíží. Pak skončí na ulici nebo "v lepším" případě v ubytovně spolu s dalšími lidmi, kteří si třeba svým způsobem života o takový pád dolů řekli sami. Tomuhle problému by se společnost měla věnovat velmi intenzivně.

- Je u nás tato záležitost bolestivější i proto, že kraj trápí dlouhodobě vyšší míra nezaměstnanosti?

Ano, určitě to spolu souvisí. Když si vezmete statistiku obecně, tak kraj, co se týče průměrné mzdy, na tom není nejhůře z České republiky. Je to dáno lépe placenými a zároveň náročnými dělnickými profesemi, jako je hornictví a hutnictví, které tento průměr zvyšují. Je tady ale i spousta těch nejhůře placených, jako jsou prodavačky, úklid, ostraha... Mnoho lidí skutečně pracuje za minimální mzdu. A pak jsou tady ti, kdo nemají práci vůbec a nemohou ji najít. A jestliže nemáte adekvátní příjem, tak potom nemůžete mít zajištěny základní lidské potřeby. Vadí mi, že tady ani pětadvacet let po revoluci nemáme zákon o sociálním bydlení, defi nici toho, kdo by měl mít jaké pravomoci a kdo by to měl zabezpečovat.

- Co v tom může udělat kraj, aby zboural sociální bariéry, aby se situace zlepšila?

My se snažíme podporovat například aktivity v sociálním podnikání třeba tím, že odebíráme služby a výrobky od osob těžce umístitelných na trhu práce nebo z krajského rozpočtu přispíváme firmám a organizacím, které takovéto lidi zaměstnávají. Takové společnosti, v nichž najdou místo lidé s handicapem, přibývají naštěstí v celém našem kraji.

- Vy jste zmínil propasti ve mzdách, kdy zaměstnanci v továrnách a na šachtách mají výrazně vyšší platy než prodavačky či uklízečky. Jak ale můžou sociální situaci ohrozit současné problémy OKD, když ty se můžou dotknout velké skupiny lidí s těmi vyššími příjmy?

Ano, tohle je obrovský problém. Je to 12 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnanci OKD a dalších 30 tisíc, kteří jsou na OKD závislí ať už v podobě zásobování nebo služeb v okolí hornických sídlišť. To znamená, že se zde hledá jakákoliv cesta, aby tato zaměstnanost byla udržena, aby se tohle ekonomicky vyvážilo. Je nutné připravovat nová pracovní místa pro lidi, kteří odcházejí z hornictví a jsou natolik fyzicky opotřebeni, že nemůžou dělat kdejakou práci. Nemají už třeba tak jemnou motoriku, aby pracovali například v nošovickém Hyundaii a montovali jemné šroubky. Oni tohle nezvládnou, takže i proto jsme bojovali jako kraj za zákon o předčasných odchodech do důchodu pro horníky.

- A co chystáte pro ty, kteří mají ještě daleko i do toho předčasného důchodu?

Jsou to průmyslové zóny s novými pracovními místy. Musíme přitáhnout další investory i rekvalifi kovat lidi, kteří by v těchto zónách mohli pracovat.

- Je něco konkrétního, nějaká blížící se investice, která přinese nová místa třeba už v příštím roce?

Dneska nabírají zaměstnance všechny průmyslové podniky. Počínaje ArcelorMittalem přes Vítkovice po Třinecké železárny. I další firmy se rozšiřují. Kdyby se ale něco začalo stavět v příštím roce, taky by se ta nová místa stejně týkala nejdříve roku 2017, takže je o tom předčasné více mluvit. Každopádně ale v našem kraji vznikly stovky pracovních míst během letošního roku a vzniknou i v roce příštím, akorát to nebude na jednom místě.

- A co nějaké plány právě v sociální oblasti na příští rok?

My jsme sice ukončili transformaci v pobytových zařízeních, to ale neznamená, že bychom v této oblasti končili. Naopak chceme tyto služby dále rozvíjet a podporovat jejich spolupráci organizacemi a obcemi, aby se ta provázanost a tím i celková situace zlepšovaly i nadále.