12.1.2016 - Na severní Moravě se bude lépe dýchat

Lidé si díky dotacím na nové kotle prostřednictvím krajů budou moci rozdělit až devět miliard korun. Do roku 2020 se má vyměnit až 100 000 starých kotlů.

Loňská výzva je součástí rozsáhlé výměny starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní a díky této kotlíkové revoluci se podaří významně zlepšit kvalitu ovzduší. Snad nejvíce to potřebuje Moravskoslezský kraj (MSK), který kvůli svým klimatickým podmínkám a koncentraci průmyslu trpí smogem. Navíc část imisní zátěže vane z polských průmyslových zdrojů. Kotlíkové dotace jsou určeny pro fyzické osoby na výměnu zdroje vytápění v rodinných domech. Moravskoslezský kraj zveřejnil již 18. prosince 2015 podmínky dotačního programu Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Žádosti se budou přijímat od 1. února do 29. dubna tohoto roku.

Kraj dotací podpoří výměnu stávajícího zdroje tepla na pevná paliva s ručním přikládáním za automatický nízkoemisní kotel na pevná paliva, nebo kombinovaný kotel (uhlí + biomasa), případně za kotel na biomasu či za plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo. »Jsem rád, že myšlenka ‚kotlíkových programů‘ vznikla u nás v Moravskoslezském kraji a od roku 2012, kdy jsme program zavedli, byly vyměněny více než čtyři tisíce kotlů,« sdělil Haló novinám první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Josef Babka (KSČM). »S podporou evropských peněz ve výši přibližně devět miliard korun, z nichž připadne pro MSK 1,5 miliardy, se podaří výměna u dalších tisíců domácností v celé České republice a zejména v nejpostiženějších krajích, mezi něž MSK patří. Přivítali jsme i zapojení celé řady obcí a měst do podpory občanů při pořízení nových kotlů cestou finanční podpory, která by po sloučení evropských, krajských a obecních peněz mohla dosáhnout 100 procent ceny kotle. A to je pro zejména sociálně slabší rodiny jistě vítaný postup těchto orgánů,« uvedl Babka.

Zastaralá lokální topeniště

Lokální topeniště jsou na území kraje hustě rozmístěna na relativně malé ploše, jejich emise jsou proto velmi významné. Zejména topeniště umístěná v rodinných domcích jsou v převážné míře zastaralá, navíc lidé mnohdy využívají jako palivo materiály patřící do separovaného sběru a komunálních odpadových nádob. Zejména ve venkovských oblastech s absencí vlivu průmyslu jsou lokální topeniště stěžejním zdrojem emisí, výjimkou nejsou ani oblasti, kde se podílejí na znečištění ovzduší 70-80 procenty. Emise znečišťujících látek do dýchací zóny obyvatel, tj. »přímo pod nos«, má výrazně negativní dopad na zdraví lidí. Jde o zdroje, jež jsou spojeny výhradně s obytnou zástavbou, emise z nich jsou vypouštěny v malé výšce nad terénem, velmi často bez možností řádného rozptylu.

Staré kotle »čoudí«

Na území Moravskoslezského kraje je podle Českého statistického úřadu dle výsledků sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na tuhá paliva (uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). Současně ze stejných údajů vyplývá, že Moravskoslezský kraj má přímo v nejexponovanějších částech ostravsko-karvinské aglomerace jednu z nejvyšších hustot lokálních topenišť v rámci České republiky. V první desítce se nachází pět moravskoslezských obcí, přičemž prvá dvě místa zaujímají Orlová a Bohumín. Podle výzkumu, provedeného v letech 2007 až 2010, roční produkce tuhých znečišťujících látek (TZL) u prohořívacích kotlů byla experimentálně zjištěna ve výši 59 kg na rok a dům u černého uhlí a 249 kg na rok a dům u hnědého uhlí.


Naopak emise TZL u automatických kotlů byly experimentálně zjištěny u černého uhlí ve výši 12 kg na rok a dům a u hnědého uhlí šest kilogramů na rok a dům. Uvedený výpočet přitom zohledňuje pouze emise TZL, které jsou největším problémem v kraji. Při spalování tuhých paliv je však produkována celá řada dalších znečišťujících látek, kde rozdíl mezi automatickým kotlem s optimálním spalováním a ručně plněným kotlem může být stejně výrazný, jako v případě TZL.

Také z emisní bilance, sestavované pravidelně Českým hydrometeorologickým ústavem vyplývá, že se podíl emisí z malých zdrojů na celkových emisích všech zdrojů znečišťování ovzduší vyprodukovaných v Moravskoslezském kraji pohybuje v současnosti okolo 30 %, přičemž na celkové bilanci produkce TZL mají v rámci kraje lokální topeniště výrazně rostoucí podíl. Bylo zjištěno, že za smogových situací jsou právě ve venkovských oblastech hodnoty zejména TZL překračovány mnohdy daleko výrazněji než v průmyslem zasažených ostravských obvodech.

Nestojí to moc

V ostatních částech ČR je podíl malých zdrojů, vzhledem k absenci výrazného podílu průmyslu (tj. především velkých zdrojů), ještě výraznější. To má za následek, že až 40 % celkových emisí TZL se v České republice dostává do vnějšího ovzduší právě spalováním tuhých paliv ve starých kotlích o tepelném příkonu do 300 kW. V případě polycyklických aromatických uhlovodíků je to dokonce 66 % celkových emisí. Dalším dobrým důvodem, proč věnovat lokálním topeništím pozornost, jsou také jedny z nejnižších investičních nákladů, nutných pro snížení emisí TZL.

---

Babka: Od roku 2012, kdy jsme program zavedli, byly vyměněny více než čtyři tisíce kotlů.