8.3.2016 - Modernizace koridorů se zpozdí o 11 let

Modernizace třetího a čtvrtého železničního koridoru, která má zrychlit vlakovou dopravu mezi Českem, Německem, Rakouskem a Slovenskem, se stále více protahuje. Původně měla být hotova již v roce 2010. Nyní je ale už jasné, že se ji nepodaří dokončit dříve než v roce 2021.

Upozornil na to včera Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten přitom už v roce 2004 poukazoval na to, že model financování modernizace, zpracovaný ministerstvem dopravy, je nereálný. Kvůli nedostatku peněz se v ČR do června 2015 podařilo z třetího koridoru, dlouhého 329 kilometrů, zmodernizovat jen 71 procent a vyčerpat na to 41,6 miliardy. Ze čtvrtého koridoru, měřícího 180 kilometrů, je dokončeno pouhých 59 procent, což si na nákladech vyžádalo 23,1 miliardy Kč.

Dalo se dost ušetřit

Jak NKÚ zjistil, stavební náklady na jeden kilometr koridorů se pohybovaly od 117 do 352 miliónů Kč. Od cenového normativu, který by měl sloužit k ocenění nákladů při přípravě staveb, se tak lišily až o 156 procent. "Ministerstvo dopravy zavedlo závazné používání cenového normativu a dalších kontrolních nástrojů až v únoru 2015," uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková. Přitom díky kontrole oprávněnosti nákladů a hledání jiných technických řešení se Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) dařilo už dříve náklady na některé modernizované úseky naopak snížit. Například na úsek Tábor –Sudoměřice klesly díky jinému technickému řešení o 1,1 miliardy Kč.

Největší průtahy provázejí podle NKÚ přípravu projektů. Od zpracování první dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo u některých projektů i více než deset let. Přípravu staveb prodlužovaly především nevyřešené výkupy pozemků a problémy při získání územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. "Bohužel ne všechno se podařilo prosadit podle původních ambiciózních plánů," řekl včera ČTK v reakci na zprávu NKÚ mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Jak připomněl, svou roli sehrálo také zastavení přípravy některých staveb v době, kdy resortu šéfoval Vít Bárta (Věci veřejné). "Tehdy se například zastavila příprava celého čtvrtého tranzitního železničního koridoru směrem na jih od Tábora," uvedl Neusar.

Z EU přes 55 miliard

Třetí tranzitní koridor má Česko napojit na trať do Norimberku. Od státní hranice se SRN povede jeho trasa přes Cheb, Plzeň, Prahu, Pardubice, Olomouc, Ostravu a Bohumín do Mostů u Jablunkova a na slovenském území bude pokračovat do Žiliny. Čtvrtý koridor má zase propojit Berlín a Drážďany s Lincem. Na území ČR povede z Děčína přes Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice do Horního Dvořiště a v Rakousku pak do Vídně a Lince. Největší část nákladů na modernizaci obou koridorů na území ČR financuje Evropská unie z operačního programu Doprava. Z předpokládaných celkových nákladů ve výši 94,340 miliardy korun by tak Česko mohlo evropskými penězi pokrýt až 55,5 miliardy.

Největší průtahy provázejí přípravu projektů staveb Zpráva NKÚ