22.3.2016 - Sociální služby patří dlouhodobě mezi priority

Hovoříme s místopředsedou Sociální komise Rady asociace krajů ČR a náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Svatomírem Recmanem

Do sociálních služeb v kraji ročně přiteče zhruba 3,8 miliardy korun. Moravskoslezský kraj patří v poskytování sociálních služeb na špici v pomyslném žebříčku hodnocení mezi kraji. Zásadní ideou bylo zlepšení života lidí, kteří jsou odkázáni na pomoc a podporu prostřednictvím pobytových či ambulantních sociálních služeb. To, nač jsou zde ale obzvláště pyšní, bylo nastartování systémové změny v sociální oblasti. O tom, co se v oblasti sociálních služeb v kraji změnilo za patnáct let jeho existence, hovoříme s místopředsedou Sociální komise Rady asociace krajů ČR a náměstkem hejtmana Svatomírem Recmanem.

• Kdybyste měl vyzvednout jednu věc, která se v sociální oblasti v uplynulých 15 letech kraji obzvláště podařila, která by to byla?

Jednoznačně zkvalitňování pobytových sociálních služeb, které zahrnuje proces transformace a humanizace ve všech krajských pobytových sociálních zařízeních. V současnosti je kraj zřizovatelem 21 sociálních zařízení. Systémová změna se v nějaké míře dotkla uživatelů a zaměstnanců každého zařízení. Ale za uvedené období se vyskytly tři významné milníky, které ovlivnily vývoj sociálních služeb v kraji.

• Můžete je stručně definovat? A v čem jsou zásadní?

Především musíte mít vizi, kam chcete tyto služby směřovat, a prostředky k jejich dosažení. Konkrétně to znamenalo schválení řady strategických dokumentů zastupitelstvem kraje - především Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, strategii protidrogové politiky, strategii integrace romské komunity a zlepšení životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách, koncepci prevence kriminality. Ty se rozpracovaly do čtyřletých střednědobých plánů s konkrétním termínem realizace jednotlivých akcí a aktivit, a vyčlenění finančních prostředků z rozpočtu kraje, státního rozpočtu či evropských fondů. Druhým byl nový zákon o sociálních službách účinný od roku 2007. Zákon ukládá kraji zabezpečit sociální služby na svém území a od ledna 2015 povinnost vytvořit síť sociálních služeb a zabezpečit její financování prostřednictvím krajského dotačního programu. Zdroje na chod krajské sítě nadále významně poskytuje stát prostřednictvím kapitoly 313 ve státním rozpočtu. V loňském roce tato částka přesáhla miliardu korun. Třetím bylo významné zapojení financí z ROP Moravskoslezsko v období 2007 až 2013, které významně přispěly k realizaci zejména investičních akcí pro pobytové služby.

• Kolik finančních prostředků za uplynulých patnáct let se vložilo do sociálních služeb v kraji?

V Moravskoslezském kraji to bylo přes dvě miliardy korun do všech typů zařízení -krajských, obecních či nestátních neziskových zařízení. Významný nárůst prostředků jsme zaznamenali od roku 2008, kdy se začaly investovat finance z ROP Moravskoslezsko. Kraj investoval do více než pěti desítek projektů s jediným cílem: zlepšit podmínky života lidí, kteří si obvykle nedokážou sami pomoci. Byla vybudována nová bydlení pro zdravotně handicapované, pro seniory, kraj pomohl vyhledat náhradní rodiny pro více než 1580 dětí. Laicky řečeno - pomoci lidem přejít z velkých ústavů do menších, takřka rodinných zařízení. Procesem humanizace prošly naše zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Karviné, Bohumíně, probíhá rekonstrukce domova ve Vítkově, připravuje se modernizace zařízení v Rudišově nad Budišovkou, v Petřvaldu... Moravskoslezský kraj přistoupil k systémové změně, tedy do procesu zahrnul nejprve své a postupně zapojil i řadu dalších organizací, které poskytují sociální služby pro osoby se zdravotním postižením.

• Kolik peněz se do transformace v sociální oblasti za tu dobu investovalo z krajských peněz?

V rámci transformace krajských pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením bylo jen Moravskoslezským krajem v letech 2002 až 2016 realizováno dvaačtyřicet investičních akcí, které přinesly kvalitativní změny v životních podmínkách pro 770 osob ve finančním objemu 805 milionů korun. Můžeme se pochlubit, neboť kraj v roce 2008 obdržel Cenu ministra práce a sociálních věcí za kreativní přístup k transformaci sociálních služeb v kraji.

• Ve kterém okrese či městě, byly v tomto smyslu zaznamenány nejmarkantnější změny?

Změny se dotkly každé krajské organizace. Podařilo se nám přes transformaci vymístit klienty ze čtyř velkých ústavních zařízení umístěných v zámcích nebo klášterech. Konkrétně byly opuštěny čtyři objekty. Marianum v Opavě s původní kapacitou 215 uživatelů, kteří zde žili k roku 2008, a v nejbližším okolí bylo vybudováno deset nových komunitních služeb. Také v okrese Nový Jičín došlo k výraznému posunu. Byl opuštěn objekt zámku v Nové Horce a vybudovány nové komunitní služby ve Studénce, Novém Jičíně, Kopřivnici a Sedlnicích. Opustili jsme zámek Hošťálkovy a zámek Jindřichov ve Slezsku.

• Které další sociální služby kraj financuje?

Kraj podporuje prostřednictvím dotačních programů další služby a aktivity nejen ve vlastních příspěvkových organizacích, ale rovněž poskytovanou j inými subjekty -obcemi nebo neziskovými organizacemi. Konkrétně je možné čerpat dotace na zvyšování kvality sociálních služeb, na realizaci specifických opatření pro osoby s handicapem, pěstounskou péči, na prevenci kriminality, protidrogovou prevenci, práci v sociálně vyloučených lokalitách, seniory a podobně.

• Mnozí senioři netuší, že za takzvanou Senior slevenkou je také kraj. Jak je využívána?

Projekt Senior slevenka je v Moravskoslezském kraji realizován již od roku 2013 a je využíván v řadě měst, především v Ostravě, Karviné, Opavě, Havířově, kde jsou karty Senior slevenky vydávány v řádu stovek kusů. Nejčastěji jsou využívány jednoznačně u Českých drah na pořízení In-karty, dále pak v lázních - především v Dárkově a Luhačovicích, a také na pedikúru. Obdobně je kraj zapojen do projektu Počteníčko s babičkou, ve kterém senioři čtou dětem v našich krajských nemocnicích. Obě j sou veřejností přijímány velmi pozitivně.

• Obyvatelstvo v kraji postupně stárne. Jaká je současnost péče o seniory?

Kraj převzal zařízení převedená zákonem ze zrušených okresních úřadů. Některé domovy byly převedeny na obce a v současnosti kraj disponuje 12 domovy pro seniory s celkovou kapacitou 761 lůžek a sedmi domovy se zvláštním režimem, které jsou určeny seniorům se specifickými potřebami, s celkovou kapacitou 385 lůžek. Záměry kraje v této oblasti směřují ke zvyšování kapacit těchto krajských zařízení, ke zlepšování prostředí v nich a zvyšování kvality poskytovaných služeb.

• Jakou vidíte roli kraje v oblasti péče o seniory do budoucna?

Zásadní roli v péči o seniory musí mít obce. Jedná se o jejich občany. Naším cílem je i nadále rozvíjet služby pro seniory prioritně v krajských zařízeních, ale také klíčově terénní služby, které umožňují, aby senioři mohli co nejdéle setrvávat ve svém přirozeném prostředí. Chceme rozvíjet i pobytové služby, které jsou důležité pro seniory se specifickými potřebami, například s Alzheimerovou chorobou.

Foto: SVATOMÍR RECMAN.
Snímky: archiv MSK