31.3.2016 - V Chuchelné jsem domluven tak, že můžu odehrát půl sezony, nebo také jen pár zápasů

Bývalý obránce ostravského Baníku a největší zimní posila Chuchelné Aleš Neuwirth po prvním zápase za nový klub v rozhovoru pro Opavský a Hlučínský deník řekl:

Chuchelná, Ostrava – V dobách své největší slávy platil za kvalitního obránce. Bylo tam však jedno podstatné ale. A sice náchylnost ke zranění. Profesionální kariéru Aleše Neuwirtha už v sedmadvaceti letech ukončily vleklé zdravotní problémy s koleny. V průběhu nedávno skončené zimní přestávky se jeho jméno skloňovalo s účastníkem áčkové skupiny I. B třídy Chuchelnou, kde trénoval. Nakonec se vedení klubu postaralo o asi největší senzaci zimní pauzy v nižších soutěžích na Opavsku, když ho přivedlo na půlroční hostování. Aktuálně pátý celek tabulky šel do vědomého rizika. Aleš Neuwirth totiž neví, co mu jeho kolena dovolí. "Ono teď je to v pohodě, ale při souboji mi v koleni může křupnout a já budu muset skončit," upozorňoval bývalý obránce Baníku, Drnovic, Kladna či Plzně a poskytl naší redakci obsáhlý rozhovor, v jehož rámci přišla řada nejen na předchozí angažmá, ale například i na dobu, kdy ve Stodolní ulici v Ostravě provozoval bar.

• Aleši, v neděli jste si za Chuchelnou zahrál v prvním mistrovském zápase. Jak se tato spolupráce vůbec zrodila? Hovoří se o tom, že v tom velkou roli sehrál váš nynější spoluhráč Aleš Březovský.

Je to tak, znám Aleše a také trenéra Davida Steffka, s nímž jsem před několika lety dělal trenérskou licenci. Sešli jsme sevziměa domluvili se, že s týmembudu trénovat a uvidí se, jak na tom budu. Přece jenom dlouho jsem nehrál. Po pár trénincích jsem naskočil do prvního přípraváku a ono to šlo. Teď o víkendu jsem nastoupil k prvnímu mistrovskému zápasu.

• Cítil jste se dobře?

Pofotbalovéstráncejsemna tom asi nebyl zle, ale musím zapracovat na kondiční stránce. Tammámrezervy.

• S výsledkem jste asi moc spokojen nebyl, že? Prohra 0:4 vypovídá sama za sebe.

Lidí na fotbal chodí v Chuchelné dost. Škoda výsledku, mužstvo máme kvalitní. Doplatili jsme ovšem na špatnou práci v defenzivě a spalování šancí. Hosté proměnili skoro každou gólovku. To byl asi hlavní důvod naší porážky.

• S klubem jste se domluvil na půlroční spolupráci. Je možné, že by v budoucnu byla ještě prodloužena?

O tom je velmi předčasné mluvit. Záleží na mém zdraví. Měl jsem velké problémy s koleny. Jsem po osmi operacích a nevím, jak to vydrží. S Chuchelnou jsem domluven tak, že za ni můžu odehrát celou polovinu sezony anebo taky klidně jen jeden zápas, pokud bymězradilo zdraví. Ono, teď je to v pohodě, ale při souboji mi v koleni může křupnout a já budu muset skončit.

• Vaše hráčská kariéra byla zraněními dost poznamenána. Můžete popsat, s čím jste míval největší problémy?

Jednalo se o kolena. Měl jsem v nich operované úplně všechno, od křížových vazů přes menisky a mohl bych pokračovat. Kvůli tomu jsem v nějakých sedmadvaceti letech musel ukončit aktivní kariéru. Absolvoval jsem celkem osm operací. Tu poslední pak před dvěma nebo třemi roky.

• Hráčskou dráhu jste uzavřel v poměrně mladém věku, neuvažoval jste později o tom, že byste se pokusil o návrat?

Zkoušel jsem to. Strávil jsem půl roku v Čeladné a došlo také na zoufalý pokus o návrat do ligového Baníku. Myslím, že to bylo před dvěma nebo třemi lety v zimě. Po dobu dvou nebo tří měsíců jsem se připravoval s juniorkou. Tehdy to nevypadalo vůbec zle. Pak jsme ale s juniorským týmem jeli do Liberce. V tom zápase mě protihráč zatáhl za dres, mi křuplo v koleni a bylo hotovo. Potom jsem toho už nechal.

• Byly příčinou problémů s koleny zranění, která vyplynula ze zápasů či tréninků, anebo jste měl zkrátka smůlu, že jste byl na takový druh zdravotních potíží prostě náchylný?

Někdy to byla vážnější zranění, někdy třeba jen menší zákroky – artroskopie, vyčištění nebo obroušení. Kolena vždycky nešla víc zatížit, takže to nebyla žádná sláva.

• Jaké to pro vás tehdy bylo ukončit v sedmadvaceti letech kariéru profesionálního fotbalisty?

Pro každého fotbalistu je to katastrofa. Fotbalem jsem se přece jenom živil od šestnácti let a najednou jsem se musel smířit s tím, že se na trávníky už nevrátím. Musel jsem si zvyknout na život bez fotbalu.

• Bydlíte v Ostravě a Chuchelnou máte trochu z ruky. Neozvaly se s nabídkami jiné kluby například z ostravského okolí?

Do Chuchelné to zase taková dálka není, autem tam jsem za půl hodiny. Nějaká nabídka byla z Čeladné, Hlubiny nebo Petřkovic, kde v přípravce trénuji malé děti. Do vyšší soutěže se mi už moc nechce. Je to tvrdší, rychlejší a já s ohledem na má kolena nechci riskovat.

• V současnosti trénujete mladé fotbalové talenty v Petřkovicích, ale není to tak dávno, co jste si vyzkoušel angažmá u prvního mužstva Bohumína, který hraje krajský přebor. Co vám tato zkušenost přinesla?

Jednalo se o mou první štaci v pozici hlavního trenéra dospělých. Vystřídal jsem vlastně Bohuše Kellera. Předtím jsem jedenkrát nebo dvakrát fungoval jako trenér jen na kempech. V Bohumíně jsem strávil půl roku v průběhu uplynulé sezony. Během letní přípravy jsem byl odvolán. Na vině byly výsledky. Skončili jsme tehdy předposlednívtabulceaudrželi se jen díky tomu, že z nižší soutěže nechtěla postoupit další mužstva. Jinak bychom stoprocentně spadli. Zavinila to spousta věcí. Poslední zápasy jsme absolvovali v jedenácti nebo dvanácti lidech. I tak to pro mě ovšem byla velmi cenná zkušenost. V budoucnu bych si dokázal představit, že bych se takto znovu realizoval. Po odchodu z Bohumína jsem se připojil k Petřkovicím. Zde jsem začal s trénováním malých fotbalistů, čemuž se vlastně věnuji doposud.

• Jsou trenéři a trenéři. Jedni upřednostňují práci s mládeží jako s "materiálem", který se dá formovat dle jejich představ, druzí raději pracují s dospělými, chce se říct hotovými fotbalisty. Kam se řadíte vy?

Myslím si, že každý trenér by si měl projít celým procesem. Tedy trénovat všechny kategorie, od mládeže po dospělé, a absolvovat celou cestu. Proto je pro mě velmi přínosné angažmá v Petřkovicích. Jak jsem ale zmínil výše, dokážu si představit, že bych jednou opět dělal trenéra dospělých jako v Bohumíně.

• Přestože jste profesionální hráčskou kariéru završil poměrně brzy, v Baníku a později také v Plzni jste stihl získat hned dva mistrovské tituly v české nejvyšší soutěži. Na který vzpomínáte radši?

Ten první byl nezapomenutelný. Tenkrát jsem nastupoval ještě jako dorostenec. Bylo pro mě obrovskou zkušeností hrát vedle takových borců jako Martin Čížek, RadekLátalnebotřebaRenéBolf. Od třetího nebo čtvrtého kola na nás chodil vyprodaný stadion. Fotbalem tehdy žila celá Ostrava. Pro mě, jako klubového odchovance, který se fotbalu věnoval od třetí třídy to bylo něco, na co do konce života nikdy nezapomenu.

• Kam se ubíraly vaše další kroky? Po mistrovské sezoně jste se totiž v Baníku moc neohřál.

Zamířil jsem na půl roku do Drnovic, pak jsem na rok a půl zakotvil na Kladně. Vše se změnilo až s příchodem trenéra Večeři do Baníku. Ten si tehdy stáhl z hostování všechny hráče, tedy i mě.

• Zmínil jste Drnovice. Jak vůbec nahlížíte na současnost v tomto kdysi slavném moravském klubu? Stadion, kde se v minulosti hrál i Pohár UEFA, chátrá a před nedávnem se dostal do dražby, mužstvo hrálo okresní přebor…

Tehdy to vedl Jan Gottwald. Pak došly peníze, klub zkrachovaladopadloto, jak to dopadlo. Já osobně půlrok strávený v Drnovicích považuji za ztracený. Odešel jsem tam, protože jsem tolik nehrál a měl dostat příležitost. Místo toho mi trenér dal šanci v jednom zápase v Jablonci, prohráli jsmetam0:1 a já se už od té doby do hry nedostal. Po posledním kole jsem se vrátil do Baníku.

• A co vzpomínky na Kladno, jsou veskrze dobré?

Přišel jsem tam v době, kdy klub trénoval pan Koubek. Tehdy jsem se poprvé setkal s tím, že na zimním soustředění se používaly běžky. S těmi já ale neměl žádnou zkušenost a raději chodil dvakrát denně běhat. Na Kladně bylo výborné hokejové i fotbalové prostředí. Stadiony byly kousek od sebe a chodilo dost lidí. Vzpomínám si, že na pohár se Spartou přišlo snad čtyři a půl tisíce diváků. V první sezoně, kterou jsem tam strávil, jsme ještě nepostoupili. V té druhé se nám to ale už podařilo suverénním způsobem.

• Za jakých okolností jste později odešel do Plzně?

Bylo to v roce 2011. Měl jsem možnost jít společně s Davidem Bystroněm. Tehdy to už v klubu s penězi nebylo úplně nejlepší, já musel platit byt a nějakým způsobem se živit. Mohl jsem odejít už půl roku předtím, ale společně s Řezníkemměnepustili.

• Proč?

V předchozí sezoně Baník bojoval o titul, nakonec ale skončil třetí. Byly tam nějaké nabídky, jenže majitel Petera si mě zavolal, že mě nikam nepustí. Po tomto ročníku odešlo několik klíčových fotbalistů. Jednalo se o Mária Ličku, Tomáše Mičolu nebo Matěje Vydru. Podzim jsem v Baníku odehrál a pak zamířil do Plzně.

• S plzeňským angažmá jste byl spokojen?

Nebyla to žádná sláva. Do hry jsem se moc nedostal a odehrál snad šest zápasů. Život v Plzni byl ale v pohodě. Domů do Ostravy jsem se dostával celkem často.

• Co mistrovský titul, který jste zde získal?

Vzpomínám na něj moc rád. Atmosféra tehdy byla velmi bouřlivá a v Plzni zahájili éru, kdy se vybojovaly snad tři titulyposobě. Fotbalveměstěse ohromně zvedl. Žilo jím celé město, na zápasy chodily velké návštěvy a lístky byly dlouho dopředu vyprodány. Stavět se začal také nový stadion.

• Když jste pověsil hráčskou kariéru na hřebík, pustil jste se do provozování baru ve Stodolní ulici v Ostravě. Po nějaké době jste ale provoz ukončil. Proč?

Byla to zajímavá zkušenost, ale Stodolní se za poslední roky celkem dost změnila. Už se na ní neobjevují fronty lidí. Zjistil jsem, že mě to nenaplňuje a této činnosti jsem zanechal.

• Dokážete si představit, že byste se k tomu jednou vrátil?

Vystudoval jsem školu s tímto zaměřením, a i proto jsem se tehdy rozhodl, že do toho půjdu. Bar bych ale už v budoucnu provozovat nechtěl. Spíš by to byla pivnice či restaurace, která by fungovala klasicky každý den.

• Na závěr se ještě krátce vraťme k Chuchelné. S jakým konečným umístěním byste byl v I. B třídě spokojen?

Abych řekl pravdu, moc informací o soutěži nemám a s týmem se stále seznamuji. Podle mého ale máme mužstvo, které může bojovat o přední příčky tabulky. Tak doufám, že se budeme pohybovat v horních patrech.

• Těšíte se i na spolupráci se svým kamarádem Alešem Březovským? Přece jenom v prvním utkání jste vedle sebe na stoperské dvojici nenastoupili.

Ano, měli bychom spolu hrát ve středu obrany. Aleš však byl minule nemocný, proto do hry zasáhnout nemohl. Věřím ale, že pro příští kolo už bude zdravotně fit a nastoupíme vedle sebe.

Vizitka Aleše Neuwirtha

Narozen: 4. ledna 1985 v Ostravě Post: obránce Současný klub: Spartak Chuchelná (I. Btřída sk. B) Mateřský klub: Baník Ostrava Hráčská angažmá: Baník Ostrava, Drnovice, Kladno, Plzeň, Mladá Boleslav, Čeladná, Chuchelná Trenérská angažmá: Bohumín (muži, krajský přebor), Petřkovice (přípravky) Zajímavosti: Získal dva tituly pro mistra nejvyšší české fotbalové soutěže s Baníkem Ostrava (2003/2004) a Viktorií Plzeň (2010/2011). Prošel reprezentačními výběry od U­15 po U­21.

"Pro každého fotbalistu je to katastrofa. Fotbalem jsem se přece jenom živil od šestnácti let a najednou jsem se musel smířit s tím, že se na trávníky už nevrátím. Musel jsem si zvyknout na život bez fotbalu." Aleš Neuwirth