3.5.2016 - Ochrana měst před povodněmi povodní v roce 1996. Další dvě nádrže,

OSTRAVA

Celých osmnáct let čekal Žabník ve Slezské Ostravě na protipovodňovou hráz. Ta by měla místní uchránit i před stoletou vodou. Její stavba si vyžádala přes 58 milionů korun. Nová protipovodňová hráz ve Slezské Ostravě chrání od loňska dvě desítky domů v nejkritičtější záplavové oblasti. Místní, kteří trnuli strachem z povodní při jakémkoliv vydatnějším dešti, si mohli oddechnout. Zhruba kilometrová hráz se začala stavět v únoru 2014. Záplavová oblast Žabník u řeky Odry patřila k nejkritičtějším místům ve městě. Pravidelně zde zasahovali moravskoslezští hasiči. Pokaždé, když Odra vystoupala na takzvanou pětiletou vodu, došlo v těchto místech k rozlivu, takže hasiči museli stavět norné stěny. Stavba hráze se od začátku potýkala s komplikacemi. Důvodů těchto průtahů bylo hned několik. Městu například léta trvalo, než vykoupilo od soukromých vlastníků pozemky, na kterých měla hráz vyrůst. (er)

OPAVSKO

Ničivá povodeň v létě 1997 zastihla Opavany v podstatě nepřipravené. Jakmile odezněla a její důsledky byly odstraněny, zajistilo Povodí Odry velkou úpravu koryta řeky Opavy podél celé délky ve městě, týkající se i dna a břehů. Prozíravost tohoto opatření se projevila při dílčí povodni v roce 2010, která sice nebyla tak krutá, ale rozbouřená voda na Opavsku mnohé obce přece jen zasáhla. "Záplavy hrozily většinou od malých toků, které nemají prostory k pojmutí dlouhodobých dešťů a vylijí se do okolí," vysvětlil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček. Některá protipovodňová opatření si zajistila přímo města a obce, Opava nechala upravit Otický příkop, jehož rozšířené a prohloubené koryto už dokáže bezpečně převést stoletou vodu i vstřebávat dešťovou vodu z přilehlých ploch a ze zastavěné časti většiny Kylešovic. Hradec nad Moravicí nechal pročistit kanalizaci a dovybavil hasiče, Kravaře zajistily bezdrátový rozhlas a ultrazvukové čidlo, monitorující výši hladiny řeky, a Budišov nad Budišovkou nechal zpevnit břehy říčky. Města Vítkov, Dolní Benešov i Hlučín mohou pro jejich polohu povodně ohrožovat jen minimálně, takže speciální protipovodňová opatření nepotřebují. Protipovodňová opatření se týkala i obcí. Například Velké i Malé Hoštice a Bolatice chrání protipovodňové hráze proti stoleté vodě. Povodí Odry chystá další protipovodňová opatření v Holasovicích, Vávrovicích a v Kravařích. Podle odborníků je optimální protipovodňová ochrana ve vybudování údolní nádrže Nové Heřminovy, která by dokázala v Opavě zabránit škodám napáchaným rozběsněným živlem už při povodni 1997. (jih)

KARVINSKO

Za téměř 20 let od katastrofálních povodní v roce 1997 města i správci toků udělali taková opatření, aby se podobné záplavy neopakovaly. Nejdražší byla protipovodňová opatření v Bohumíně, kde se v posledních letech vybudovaly nové protipovodňové hráze za více než 170 milionů korun – ve Starém Bohumíně, Šunychlu a v roce 2013 také ve Vrbici. Hráz je skoro dva kilometry dlouhá a chrání téměř pět set obyvatel Vrbice před stoletou vodou. "V Bohumíně tak zbývá ochránit před velkou vodou už jen jedinou městskou část – a to Pudlov. Na přípravách pudlovské hráze intenzivně pracuje Povodí Odry ve spolupráci s městem už několik let," řekla mluvčí radnice Lucie Kolková. Český Těšín je v této chvíli chráněn proti padesátileté vodě. "Radnice přesto přišla s podnětem na Povodní Odry jako správce toků, aby provedl úpravy v místech, kde voda město trápí a které nebyly v minulosti vyhlášeny za záplavové území, takže by se tam nemělo stavět. Do loňského roku tak probíhaly ještě poměrně rozsáhlé další úpravy koryta Olše a zpevňování břehů v úsecích: město – nábřeží Svobody a dále nábřeží Míru před parkem Adama Sikory a kolem něj."

V Karviné se kvůli velké vodě před lety zvedal Darkovský most, který velká voda v roce 1997 hodně poničila. "V současnosti naši lidé z krizového řízení provádějí jarní prohlídky vodních toků – tedy zdali tam nejsou nějaké defekty, které by zhoršily průtoky v případě problémů," řekla mluvčí radnice Šárka Swiderová s tím, že Karviná připravuje digitální protipovodňový plán. Hotov by měl být do dvou let. (toj) Region – Ničivé záplavy, které zasáhly Moravu a Slezsko v létě 1997, má řada lidí stále v živé paměti. Od té doby zahrozila velká voda ještě několikrát. I proto se v minulých letech stále hlasitěji ozývali obyvatelé obcí a měst, kteří už nechtěli spoléhat na vrtošivou přízeň počasí. Požadavky na větší protipovodňovou ochranu byly z velké části vyslyšeny – do projektů, které už jsou připraveny plnit svůj účel, šly v kraji stamiliony korun. Další projekty se navíc chystají. (lmo)

BRUNTÁLSKO

Kontroverzní nádrž Nové Heřminovy má být nejznámějším protipovodňových opatřením na řece Opavě. Kromě ní ale Povodí Odry připravuje také řadu bezproblémových staveb, které mají všeobecnou podporu obcí, ekologických i občanských iniciativ. Loni Povodí Odry stavebně dokončilo sedm vodoměrných a jednu srážkoměrnou stanici. "Jsou například ve Vrbně pod Pradědem, Zátoru, Radimi, Městě Albrechticích či Opavě-Držkovicích," uvedl investiční ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak. Loni byla zahájena výstavba dvou suchých nádrží v Lichnově, který si letos připomíná dvacet let od tragických projektované u obcí Holasovice a Karlovice ve Slezsku, získaly na konci roku stavební povolení a se zahájením jejich realizace se počítá v příštím roce. K pokroku došlo také v přípravě protipovodňové ochrany Krnova. Na soutoku řek Opavy a Opavice se podařilo vyřídit územní rozhodnutí pro hráz na českém území. Také byla loni uzavřena dohoda mezi českým a polským zmocněncem vlády pro hraniční vody, která řeší rekonstrukci hráze na řece Opavě na polském břehu pod Krnovem. V Krnově-Kostelci bude ještě letos zdemolována nefunkční malá vodní elektrárna a dojde k přestavbě souvisejícího jezu na balvanitý skluz. (frk)

NOVOJIČÍNSKO

Novojičínsko zasáhly největší povodně po roce 1989 v letech 1997 a 2009. Po každé této události začali správci toků i dotčené obce a stát dělat opatření. Těch bylo tolik, že by na ně nestačila novinová strana. Zmíníme proto jen některá. Zatím asi posledním viditelným je úprava Husího potoka, který byl strašákem hlavně pro Fulnek a jeho místní část Jerlochovice. Nákladem kolem 30 milionů korun nechalo Povodí Odry udělat úpravy koryta tak, aby se zamezilo dalšímu vylévání potoka. Znatelné úpravy se děly rovněž na řece Jičínce, jejíž hladina v Novém Jičíně v roce 2009 kulminovala ve výšce téměř šesti a půl metru, přičemž běžný stav je často pod úrovní jednoho metru. Voda pobrala nebo poničila většinu mostů. Dnes jsou na většině míst mosty nové, některé mají zvýšený profil, pár je jich dokonce zvedacích. Lokální hrozba záplav se objevila také ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde jako opatření vybudoval správce toku zvýšenou zídku podél koryta řeky Lomné. K dalším významným opatřením patří poldry nebo záchytné nádrže. Jeden z prvních suchých poldrů vybudovali v Odrách pod pohořským kopcem. (ipa)

FRÝDECKO-MÍSTECKO

Zvýšená hladina Ostravice vystrašila obyvatele Frýdku-Místku naposledy před dvěma lety, větší škody ale řeka nenapáchala. Povodí Odry loni na podzim dokončilo ve městě údržbu mezihrází – práce spočívaly v částečném odstranění štěrkových náplavů z koryta toku, v odstranění sedimentů z berem, plochy pak byly osetou trávou. Díky obnovení kapacity průtočného profilu má být město chráněno proti stoleté vodě. Povodňovou ochranu obcí a měst na Frýdecko-Místecku posílí také chystané odtěžení sedimentů ze dna přehrady Olešné a rekonstrukce vodního díla Šance, která začala loni v září. Navrhovaná technická opatření mají zásadně zvýšit bezpečnost přehrady, která po úpravách ustojí i desetitisíciletou vodu. Je dimenzována tak, aby zvládla pojmout 730 metrů krychlových za vteřinu, což je přibližně dvakrát více než při povodních v roce 1997. Stavební práce za zhruba 440 milionů korun mají skončit v listopadu 2018. Rekonstrukce spočívá zejména v provedení nového kapacitního bočního přelivu na pravém břehu, skluzu a vývaru, zvýšení koruny hráze a vlnolamu.
(lmo)