25.5.2016 - Jednou možností je zelená louka, tou druhou brownfieldy

Reinvestice čili investice už umístěných českých i zahraničních firem převládají v posledních letech v Moravskoslezském kraji. Mezi investory je pak největší zájem o Ostravsko a Novojičínsko, menší zájem mají investoři o Bruntálsko. "Jedním z důvodů může být dostupnost, infrastruktura," myslí si ředitelka Agentury pro regionální rozvoj Petra Chovanioková.

Potvrdila, že vstup investorů právě na Bruntálsko a dnes i Karvinsko by měl pozitivní vliv na zaměstnanost v těchto regionech. "Mezi připravené lokality s nabídkou ploch patří v současné době průmyslová zóna Mošnov, průmyslová zóna Dukla v HavířověDolní Suché, CTPark OstravaHrabová, průmyslová zóna Krnov nebo Tosan park v Horních Tošanovicích na FrýdeckoMístecku," nastínila.

Některé stávající průmyslové zóny vznikly v tzv. brownfieldech, nevyužívaných průmyslových či zemědělských areálech nebo na území souvisejícím například s těžbou uhlí. Nyní je v kraji asi 370 brownfieldů, které zabírají plochu o rozloze asi 920 hektarů. Podle Chovaniokové se však zájem o brownfieldy v poslední době zvyšuje. "Je to dáno zvyšující se informovaností a propagací těch to lokalit, které i my aktivně nabízíme investorům," poukázala.

Ředitelka ARR souhlasí s tím, že někdy by bylo výhodnější nevyužívané a chátrající průmyslové areály zbourat a nabízet místo nich "čistou" plochu. "V některých případech je však vhodné zachovat objekty a hledat pro ně nové využití. Příkladem je Dolní oblast Vítkovic," upozornila s tím, že velkou výhodou brownfieldů je jejich umístění, protože se zpravidla jedná o strategickou polohu v centru měst. Za úspěšně regenerované brownfieldy v kraji považuje Chovanioková například DinoPark Ostrava, Vodárenskou věž v Bohumíně, zámek ve Fulneku, průmyslovou zónu na bývalém Dole František v Horní Suché na Karvinsku nebo Venkovskou průmyslovou zónu Třanovice na Frýdecko-Místecku a samozřejmě Dolní oblast Vítkovic v Ostravě nebo Karolinu.

Na regeneraci brownfieldů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji pro léta 2017 až 2023 vyčlenila vláda dvě miliardy korun. Ty jsou určeny pro obce a města. Chovanioková ale považuje za žádoucí, aby se do přeměny chátrajících areálů zapojili i soukromí investoři. "Mají totiž náměty a návrhy na projekty, které zajistí návratnost vložených prostředků," zdůvodnila.
ARR se sice stará o přípravu nových ploch, ale hlavní důraz klade hlavně na stávající investory. "Jsou v podstatě již naši, domácí, protože jsou tady dlouho, v regionu jsou spokojeni a rozšiřují se. Cíleně se věnujeme také tzv. after care. Dnes firmy začíná paradoxně v některých částech kraje více trápit nedostatek pracovníků než ploch, což v důsledku povede k růstu platů a zvyšování atraktivity regionu díky rostoucí nabídce volných míst," objasnila Chovanioková.


Pět zemí s největším zastoupením firem v MSK
země počet investorů v procentech
Německo 50 21,6
Nizozemsko 32 13,9
Korejská republika 20 8,7
Rakousko 17 7,4
Polsko 16 6,9

Pozn.: Agentura pro regionální rozvoj eviduje v Moravskoslezském kraji 231 zahraničních
investorů z 29 zemí. Podle vládní agentury CzechInvest zaujímají severní Morava
a Slezsko třetí pozici mezi kraji v počtu přislíbených investičních pobídek. Dosud
dostalo investiční pobídku v kraji 132 projektů s celkovou investicí 3,897 miliardy eur,
které přinesly přes 21 tisíc pracovních míst. Zdroj: Agentura pro regionální rozvoj
O autorovi: Stranu připravil Pavel Karban

Mutace - Právo - severní Morava a Slezsko