14.9.2016 - Česko protnou tři koridory

Transevropská dopravní síť se bude přes Česko díky novému způsobu měření hluku budovat snáz. Stavby v této síti ovšem musí i tak plnit přísné evropské normy, i co se náporu na sluch týče.

PRAHA
Hlavním důvodem, proč se mění seznam hustě obydlených částí republiky, kde se na ochranu před hlukem přísně dbá, je tři roky stará revize takzvané transevropské dopravní sítě známé pod zkratkou TEN-T. Jde o strategické projekty, které propojí Evropu napříč všemi směry. Od přístavů na severu k přístavům na jihu hustou a na sebe navazující sítí vysokorychlostních železnic, vodních kanálů, nízkoemisních silnic a důležitých letišť. V upravené strategii Evropská komise vytýčila devět nejdůležitějších koridorů, jimž přidělila stěžejní prioritu – přes Českou republiku vedou tři z nich.

Jeden spojí německé přístavy se zeměmi střední Evropy, do hlavní sítě pak patří i vybudování hladší cesty mezi jižním Německem a Českou republikou. Prim hraje vlaková doprava, protože se chce, aby ubylo kamionového tranzitu ve prospěch toho železničního. Polepší si ale i osobní doprava, například moderní kolejová trať má zkrátit cestu mezi Prahou a Drážďany ze dvou hodin na jednu. Celkově TEN-T počítá s tím, že dá do kupy 94 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi a na vysokorychlostních kolejích zmodernizuje trať o délce patnácti tisíc kilometrů. Některé z těchto pražců povedou na osmatřicet klíčových letišť, včetně Prahy a Ostravy.


Olomouc má smůlu

Tak, jak nová vyhláška počet měřených aglomerací zužuje, jsou všechny české trasy sítě TEN-T průchodné, protože vedou přes území s méně zahuštěnou zástavbou. Parametry určující, kde se měří, jsou dva. Aglomerace musí mít v úhrnu více než 100 tisíc obyvatel a k tomu hustotu obydlení alespoň tisíc lidí na kilometr čtvereční. Když oblast spadá "pod vyhlášku", musí na jejím území Státní zdravotní ústav vypracovat hlukovou mapu. Ta popisuje, kolik obyvatel a jak často je vystaveno mezním hladinám randálu. Pokud mapa ukáže, že v lokalitě lidé trpí nadměrným hlukem, má pak daný kraj nebo ministerstvo dopravy rok na to, aby dodalo akční plán, jak uším svým obyvatel ulevit.

V aglomeracích, které po zmírnění vyhlášky z měřených území vypadnou, se už nebudou hlukové mapy a akční plány dělat. To se týká třeba Olomouce, neboť počet jejích obyvatel spadl pod sto tisíc.


Kdo přijde jako druhý, zaplatí

Přesto to není automaticky důvod, aby starostům obcí, kde se už měřit nebude, naskákaly vrásky. Alespoň ne kvůli stavbám v síti TEN-T. Ty už samy o sobě musely splnit přísná kritéria daná předpisy Evropské unie o životním prostředí, nižší hladina hluku dopravy je jednou z předem daných podmínek, aby se projekt do transevropské množiny dostal. Jenže kolem vesnic a měst nebudou růst jen tyto vysokorychlostní tratě a moderní dálniční tahy. V případě jiných staveb, dopravních nebo průmyslových, už může vyškrtnutí ze seznamu samosprávám přinést nové starosti.

Zvláště když novela zákona o ochraně veřejného zdraví loni zavedla novinku, podle níž už to není vždycky veřejný či soukromý investor, kdo protihluková opatření staví. Záleží na tom, s čím se v území počítalo dříve. Když si někdo postaví dům v blízkosti trasy, kudy se ví, že povede silnice nebo vyroste továrna, musí si odhlučnění zaplatit sám. Jestliže je to developer, kdo na místo přichází jako druhý, je na něm, aby příliš hlasité zvuky původní obyvatele neobtěžovaly. Stejně jako když se stane, že provoz začne být hlučnější, než původně byl. Má se tak vyřešit situace, kdy byly mnohamiliardové stavby blokované požadavky obyvatel v okolí a nařízeními hygienických stanic.

---

Brněnská aglomerace
Vyňatá města a obce (výběr)
- Adamov
- Bystrc
- Holásky
- Jundrov
- Kuřim
- Obřany
- Šlapanice

Aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou
Vyňatá města a obce (výběr)
- Desná
- Chrastava
- Růžodol I
- Smržovka
- Stráž nad Nisou
- Tanvald
- Vratislavice nad Nisou

Ostravská aglomerace
Vyňatá města a obce (výběr)
- Bohumín
- Karviná
- Orlová
- Petřvald
- Rychvald
- Havířov – Bludovice
- Havířov – Prostřední Suchá

Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke:
- zvýšení krevního tlaku
- zrychlení tepu
- stažení periferních cév
- ztrátám hořčíku
- zvýšení hladiny adrenalinu
- Hluk způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.
- Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje vysoký krevní tlak, poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity, chronickou únavu a nespavost.
- K poškození sluchu může vést už dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Poškození je přitom většinou nevratné.