Zákon o střetu zájmů, který omezuje vlastnictví televizních, rozhlasových a tištěných médií budoucích ministrů, by se mohl týkat i médií internetových. Senát normu projedná 19. října a podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) by její doplnění bylo vhodné.

Autoři zpřísnění zákona se však takové diskuse obávají, mohla by prý přijetí normy znemožnit. Bělobrádek odpověděl ano na otázku Práva, zda by chtěl, aby zákon omezil i internetová média. "Od toho je parlament," napsal k tomu, zda by se věcí měl podle jeho mínění Senát zabývat.

Diskuse na toto téma v Senátu jistě proběhne. Naznačila ji i šéfka klubu ANO Zdeňka Hamousová. "Já jsem upozornila, že se zákon netýká internetových médií, ale ostatních médií ano," řekla Právu, byť odmítla, že by chystala vlastní návrh na toto téma.

V Senátu je zájem ČSSD i KDU-ČSL, aby byl zákon o střetu zájmů, známý pod přezdívkou Antibabiš, schválen. Jen od soc. dem. a lidovců by mohl v horní komoře, která o zákonu bude rozhodovat ještě ve starém složení, získat nadpoloviční většinu 44 hlasů.

Pokud by pro normu hlasovali i senátoři z klubu Starostů a nezávislých a ODS, mohl by získat o dalších 20 hlasů navíc. Ve Sněmovně získal 135 hlasů od poslanců soc. dem., lidovců, topky, ODS i komunistů.

"Počkáme na stanovisko naší legislativy a od toho se to bude odvíjet. Jinak snaha měnit zákon nebude," řekl Právu šéf senátorského klubu ČSSD Petr Vícha.

Předseda klubu lidovců a nezávislých Petr Šilar Právu řekl, že by bylo lepší, kdyby se zákon týkal i omezení internetových médií.
"Ale zase aby se ten zákon tím pak nezabil. Ještě nevíme, projednáme to. Ale v našem klubu bude určitě většina hlasovat pro zákon," řekl Právu.


"Nové návrhy zákon potopí"

Nezařazená senátorka Eliška Wagnerová (nestr. za SZ) se však domnívá, že zákon by nemusel rozlišovat mezi druhy médií a týkat by se mohl i internetu.

"Stačilo by, pokud by zákon neomezoval vlastnictví médií, ale podnikání v médiích. Podnikání regulovatelné je," poznamenala pro Právo. Wagnerová sama neví, jak bude hlasovat, neboť se obává, že může být protiústavní. Nelíbí se jí, že firmy, v nichž bude mít budoucí člen vlády 25 a více procent, zákon vyřazuje z veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek.

"To poškozuje ty obchodní společnosti. To jsou samostatné subjekty, vůbec nezáleží na tom, kdo je vlastní. V Listině základních práv a svobod se píše, že se nečiní rozdíl ve vlastnictví," sdělila Právu.
(Pokračování na str. 2)

(Pokračování ze str. 1)
Autoři zákona jsou proti, aby se v Senátu k normě připojovaly další pozměňovací návrhy. "Rozhlasové a televizní vysílání či vydávání periodického tisku má jasnou definici v mediálních zákonech. Internetové zpravodajství tuto definici nemá. Logicky tedy nemůžeme zakazovat něco, co není zákonem vymezeno. Je možné, že takový nápad může být pokusem novelu zákona o střetu zablokovat," řekl Právu poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který omezení vlastnictví médií do zákona začlenil.

Za pravdu mu dává i poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který zákon o střetu zájmů doplnil o ustanovení, které firmy členů vlády obralo o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. "Z principu nesouhlasím s regulací internetu. Těžko by se navíc definovala internetová média," řekl Právu.

"Na druhou stranu jsou celostátní tištěné deníky často provázány s internetovými servery a vzájemně si sdílejí informace nebo na sebe odkazují. Je na úvaze potenciálních ministrů, zda budou ze svého vlastnictví vyčleňovat internetové servery a tvářit se, že s těmi tištěnými nemají nic společného," dodal Plíšek.

Proti zákonu o střetu zájmů vystupují politici ANO, kteří tvrdí, že norma je šitá proti Andreji Babišovi a snaží se ho vypudit z politiky. Sám Babiš zvažuje, že pokud zákon Senátem projde, obrátí se na Ústavní soud. Proti normě vystupoval i prezident Miloš Zeman, ale oznámil, že se normu nechystá vetovat.

---

Bylo by lepší zákon doplnit, ale aby se tím pak nezabil Petr Šilar