Návrh zákona o sociálním bydlení nařizuje obcím zajistit výhodný pronájem každému, kdo "neutáhne současný nájem" a dostane razítko úřadů. Mnoho starostů v kraji se ale shoduje, že nemají jak volné byty, tak ani plochy pro stavbu domů.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Zbavit se bezdomovectví a chudoby, takový je hlavní cíl zákona o sociálním bydlení. Podle jeho návrhu by obce měly zajistit bydlení nejen bezdomovcům či lidem v ubytovnách, ale i rodinám, jež nemohou platit stávající nájemné. Obce by proto měly mít v záloze dostatek volných bytů, které budou nabízet potřebným za zvýhodněných podmínek. A to i za cenu toho, že budou muset bytové domy narychlo postavit.

"Velikost bytového fondu se bude lišit podle velikosti obce. Zákon počítá s přechodnými obdobími, tak aby obce měly dostatek času na vybudování bytů. Obce budou moci využít peněz z evropských fondů. První žadatelé by se do systému mohli zapojit v roce 2018 a obce budou mít poté dalších pět let na dobudování bytového fondu a agendy," vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň s tím, že za vyhýbání se povinnosti by měla podle zákona obcím hrozit i milionová pokuta.

Některá města v kraji ale své byty v minulosti už rozprodala. "Karviná má dnes asi 1 400 bytů, ale více než 400 nabízíme nájemníkům k prodeji. Naprostou většinu jsme prodali už kolem roku 2010, takže volné byty nemáme a nové domy pro tyto účely stavět nehodláme. Chci zdůraznit, že na plánech rekonstruovat ubytovnu Kosmos na byty pro seniory nebudeme nic měnit – takže tam nebudou žádné byty pro sociálně slabé, ale pouze malometrážní levné byty pro starší lidi," nastínil náměstek karvinského primátora Miroslav Hajdušík, který v novém zákoně vidí nedostatky. "Chybí mi tam více povinností pro ty, kteří budou byty využívat." Problém pak mají především menší obce, jež byty jednoduše nemají. "I kdybychom získali dotace na stavbu bytových domů, tak v obci nemáme místo, kde je vystavět. Ministerstvo mělo možná dobrý úmysl, ale je to cesta do pekla. Je nesmysl úkolovat obce, aby zajistily výhodné bydlení každému, kdo si podá žádost a splní určitá kritéria," myslí si starosta Ludgeřovic na Hlučínsku Daniel Havlík, podle kterého navíc mohou být milionové pokuty za neuposlechnutí zákona pro menší obce likvidační.

V Klimkovicích by pro nové byty museli nechat zrekonstruovat budovu bývalé hospodářské školy. "Je to jediná možnost, protože v územním plánu máme málo ploch pro stavbu. Každopádně bychom k tomu potřebovali minimální dotaci 100 milionů," řekl starosta Zdeněk Husťák a dodal, že obec vlastní 23 bytů, přičemž pro účely sociálního bydlení nelze uvolnit žádný. "Zákon je zcestný a nerealizovatelný. A to dokonce i pro Bohumín, který má téměř 4 400 bytů. Zabývat se jednotlivostmi je bezpředmětné, protože takový nesmysl ještě nikdy v historii nebyl navržen," opřel se razantně do navrhovaného zákona starosta Bohumína Petr Vícha.

Problémů se naopak neobávají například v Krnově, kde plán sociálního bydlení mají vypracovaný už několik let. "Máme takzvané startovací byty pro mladé lidi, potom byty pro seniory či sociálně slabší. K tomuto kroku nás donutily okolnosti. Sociální bydlení nebylo dosud definováno žádným zákonem, přestože na řadě míst už funguje. Je proto těžké ho svázat do paragrafů. Náš systém funguje a nebudeme ho měnit. Počítáme ale s tím, že zaměstnáme člověka, který bude mít na práci napasovat zákon na náš stávající systém," vysvětlil František Fojtík, vedoucí sociálního odboru v Krnově. Většina oslovených starostů zatím doufá, že návrh zákona v této podobě platit nebude, a s napětím čeká na konečnou verzi.

---

Fakta Třístupňové bydlení podle navrhovaného zákona * Krizové – azylové domy pro lidi z ulice nejdéle na půl roku. * Sociální a dostupné – byty pro lidi, kteří neutáhnou své bydlení, pro sociálně slabé, matky samoživitelky, důchodce a mladé rodiny. Žadatelé musí projít sociálním šetřením.

O autorovi: Klára Kohutová, redaktorka MF DNES