6.12.2016 - Pro šťastný rodinný život je nejdůležitější láska

Po překročení prahu jejich domu mé oči hned spočinou na sérii rodinných fotografií, které zabírají téměř celou plochu stěn v chodbě a v pokoji pro hosty. V tom pokoji mě vítá i nejmladší syn rodiny Kaczorů – pětiletý Natan, a paní Ingrid začíná vyprávět o vánočních tradicích Čechů a Poláků. Pan Andrzej přitom zdůrazňuje, že v celém tom prosincovém adventním shonu a zmatku je nejdůležitější láska, vzájemná úcta a společné trávení času.

Poznali se před šestnácti lety v Bohumíně, kde se paní Ingrid narodila. Oba přiznávají, že to byla láska na první pohled. Pan Andrzej přemluvil budoucí manželku k delší návštěvě Polska a ona se pak do této země ihned zamilovala. " Zalíbila se mi mentalita Poláků, jejich srdečnost. Brzy jsem se tady aklimatizovala, poznala jsem zdejší zvyky a po krátkém čase jsem již věděla, že tady chci zůstat," vzpomíná Češka. Manželé Kaczorovi bydlí v Chałupkách. Živí se oba podnikáním. Prozrazují nám, že svou pracovní aktivu dělí mezi Polsko a Českou republiku. Paní Ingrid pochází z vícedětné rodiny. "Doma nás bylo i s rodiči celkem devět osob," informuje. Možná právě to byl důvod, že sama chtěla mít také velkou rodinu. To se jí podařilo, protože mají s manželem tři syny. Nejstarší šestnáctiletý Kevin navštěvuje Střední technickou školu v Ratiboři, třináctiletý Fabian se učí v e škole v Chałupkach a pětiletý Natan chodí do místní školky. Všichni jsou až posedlí kopanou. Hráli nebo hrají v barvách českých klubů z Opavy a z Bohumína a v ratibořské Unii. Ptám se manželů Kaczorových na recept na dobrý rodinný život, když je kolem nich tolik každodenních povinností. "Hodně lásky, tepla, úcty, důvěry… Zní to velmi obyčejně, ale funguje to," říkají oba s úsměvem.

Význam rodinných vztahů zesilují navíc blížící se vánoční svátky, které jsou v mnoha českých domácnostech slaveny zcela jinak, než je tomu v Polsku. Ingrid Kaczor si vzpomíná na ten sváteční zmatek, který každoročně na Vánoce probíhal v jejím rodném domě. "Bylo hodně nervozity, ale nejvíce bylo radosti. Vždy jsme drželi pohromadě," hodnotí minulost a pokračuje: "V Polsku hraje velkou roli katolická církev, díky které se vánoční tradice jeví jako něco výjimečného. Češi k Vánocům přistupují s trochu větším klidem. Pokud jde o jídlo, tak je stále velmi silný zvyk servírovat na Štědrý večer hrachovou, fazolovou nebo rybí polévku, řízek s bramborovým salátem a na stole samozřejmě nechybí ani zákusky či koláče. Ve většině domácností, hlavně pokud nejsou katolické, se nedodržuje pravidlo o dvanácti potravinách či chodech, jak je tomu v Polsku," vysvětluje a dodává, že polská tradice se jí velmi líbí. Sama velmi ráda vaří a míchá při tom obě kuchyně a experimentuje s chutěmi. S úsměvem se přiznává, že její rodina má nejraději její knedlíky a zelí a že ona sama nejraději vaří dětem a svému muži slezskou roládu s bramborovými knedlíčky, rybu nebo pirohy.

Sváteční čas dělí paní Ingrid mezi dva a vlastně i tři domy. "Štědrý večer trávíme u tchyně a své rodiče ten den navštívím jen krátce. Ale první a druhý vánoční svátek trávíme v Bohumíně již více času. Jedno je ale v obou zemích společné. V ten výjimečný čas se vše uklidní, ulice se vylidní a každý se snaží trávit čas se svými blízkými. To je v tom všem to magické," zdůrazňují manželé Kaczorovi, a tak se ptám, co jim mám přát. "Především zdraví. Pokud bude zdraví, tak se o všechno ostatní už postaráme sami," dodávají.