3.2.2017 - Hrušov: Vzpomínky jsou mnohdy lepší než dnešní smutná realita!

Před necelými dvaceti lety to až taková hrůza nebyla. Pak ale přišly obrovské záplavy, jež znamenaly doslova zánik dřívější "dobré adresy"
města Ostravy.

Ostrava – K železniční trati Ostrava – Bohumín coby pomyslné dělící čáře severní a jižní strany Hrušova přibyl v nedávné době dálniční přivaděč (prodloužená Bohumínská ulice), který roztíná čtvrť na západní a východní díl. Popravdě řečeno, není o co stát ani na jedné světové straně!

"Od Přívozu haldy a z Koblova odpadky z celé Ostravy," stýská si Zdeněk Dudek (76) považující se za hrdého hrušovského rodáka. A také patriota pořádajícího nostalgická setkání se vzpomínáním na doby a místa, ale i kamarády, které odvál čas. V mapách stále zůstávají ulice Daňkova, Šimonova, Kulturní, Husitská, Pechalova, Lomonosova, Kulibinova, Mašíkova, Kaplířova, Odlehlá, Albertská, Kamasova… Ve skutečnosti je však dnes v severovýchodní části pláň s bující vegetací. Pouze místy lze postřehnout ruiny domů.

V několika haldách smetí už neobjevují nic ani bezdomovci, zatímco skládky ojetých pneumatik se podezřele zvětšují. Pusto je i za tratí na jihovýchodě; kdysi známá chemička je zbouraná. "Mrkněte se, kde byl Máchův sad nebo náměstí Julia Fučíka. Hrušov skončil po povodních v roce 1997," tvrdí pamětníci scházející se pravidelně v bufetu u hřiště TJ Jiskra Hrušov.

To leží v jihozápadní části, která je (pomineme-li lokalitu Liščina a věznici Heřmanice spadající do katastru) asi nejobydlenější částí Hrušova. V ulici Ke Kamenině se dokonce usilovně staví moderní market. "Proč tady? Protože máme rádi pusté a zanedbané čtvrti, v nichž vyrůstali i naši rodiče a české hvězdy jako Marie Rottrová, Vlastimil Brodský či Karel Fiala – Limonádový Joe. Věříme, že za pár let bude Hrušov opět krásná prestižní čtvrť. K čemuž hodláme přispět i naší novou pobočkou s odbavením na jediné zastavení pod střechou, kterou otevřeme ve druhé polovině března," uvádí moravskoslezský a zlínský regionální ředitel obchodní firmy DEK Radek Wolný.

Za železnicí směrem na sever je centrum někdejší výstavní čtvrti. Dnes ghetta.

Pokračování na straně 3
Pokračování ze strany 1

Svědčí o tom už příjezd Žižkovou ulicí k obchodu s potravinami, který má výlohy důkladně zabezpečeny plechovými tabulemi a mříží. "Máme tu i alarm a vzadu jsou chlapi se psem," tvrdí prodavačka, jež v úterý v době od 8 do 14 hodin obsloužila pouze čtyři zákazníky.
Je dávno po sociálních dávkách; levné víno, pivo, rum, vodka, párky a výrobní salám – nejpoptávanější sortiment – na své kupce čeká. "Kdyby to majitel neprovozoval i jako skladiště krmiva, nemělo by smysl zde podnikat. A kdybychom odsud odešli a objekt nehlídali, skončil by jako ten vedle," podotýká prodavačka s odkazem na rozpadající se přilehlý dům. Je na něm prý exekucí, že s ním nikdo nic nenadělá.

Hrušov má aktuálně 1815 obyvatel, přičemž jinde minoritní romská komunita je majoritou. "Bohužel se k nám však stahuje nejrůznější sebranka a bydlí ve squatech," popisuje Pavel Zelinka přebývající na hrušovské faře. Nadává také na neudržované stromy a křoviny, z nichž budou na jaře opět nálety obtěžovat okolí. Špatná je podle něj i bezpečnostní situace, vždyť faráře Dominika Giráška okradli hned dvakrát – a to i během hodiny náboženství. "Kolo i kytaru mi nakonec vrátili," konstatuje kněz.

A právě kostel sv. Františka a sv. Viktora z roku 1887 je poslední zachovalou architektonickou památkou původního Hrušova. V jeho okolí sídlí několik výrobních či distribučních firem. A funguje pošta, jejíž pracovnice jsou pod dvojím tlakem: Nezaměstnaní zejména z Riegrovy ulice žijící ze sociálních dávek chtějí mít poštu otevřenou co nejdříve, vesměs pracující občané Koblova naopak co nejdéle. Romské komunitě – především pak dětem – ještě slouží sociální centrum vedené řádovými sestrami. Jinak už Hrušov nemá co víc nabídnout. Na výlety se zde nejezdívá. Naopak, "krásy" této čtvrti mohou sledovat cyklisté, bruslaři i pěší na cyklostezce vedoucí z Moravské Ostravy do Koblova.

---

Pamětníci: Byl to ráj!

Hrušov kdysi vzkvétal díky havířům a šachtám, zdejší nádraží bylo hlavní stanicí pro nakládku uhlí nakopaného v Ostravě. Poté přibyl chemický průmysl. Hrušov jako městys a posléze i část Ostravy žil bohatým životem. Náměstíčko, obchody, sportoviště, divadlo – vše v místě. Fungovala zde řada spolků. I rodačka Marie Rottrová ráda vzpomíná na tatínka, který byl duší hrušovské kulturní scény. Mezi významné rodáky patřili i herci Vlastimil Brodský a Karel Fiala.

Anketa / Je podle vás Hrušov ostudou Ostravy?

Martin Sopuch, Štramberk:

Za rok a půl, co tady bydlím a projíždím tudy i jako řidič trolejbusu, jsem dospěl k názoru, že se v Hrušově vytěžily zásoby i možnosti. Pak se na tuto čtvrť všichni vykašlali a sestěhovali se zde sociálně slabí. Hrušov zůstává napospas jim a času.

Eva XY, Ostrava:

Z dobových snímků vím, že Hrušov byl výstavní lokalitou Ostravy. Teď je to opravdová ostuda našeho města, kterou vnímám denně, jelikož zde pracuji. Naštěstí v uzavřeném areálu, kde nehrozí nebezpečí jako v hnusných ulicích.

Barbora Dzámová, Ostrava:

Koupili jsme barák v Koblově, ale bohužel musíme chodit do Hrušova na poštu. Hrůza! Vybydlené místo, kde kromě pár firem a rozpadajících se domů s nepřizpůsobivými prakticky nic není. Mám strach se tady vůbec pohybovat.

Marie Novotná, Ostrava:

Bydlel zde před lety můj bratr a já měla možnost poznat krásu starého Hrušova. Bylo tu fajn, ráda jsem tady jezdila. Teď je to samozřejmě jedná velká ostuda! Po povodni v roce 1997 začal Hrušov upadat a už to tak asi zůstane.

Úřad: Ještě není konec

Místo se složitou sociální situací zasluhující si velkou pozornost. Tak vnímá Hrušov radnice Slezské Ostravy, pod níž čtvrť spadá. Starostka Barbora Jelonková uvádí, že mnoho aktivit zde brzdí domluvy s vlastníky pozemků, oceňuje instalaci bezpečnostních kamer, zmiňuje opravy chodníků i budování nové cyklostezky. "Hrušov ještě zdaleka neřekl své poslední slovo," míní starostka a dokládá to stěhováním různých firem na zdejší adresy či úsilím hrušovských rodáků o zvelebení lokality.