Město Bohumín

8.2.2017 - Projekt kanálu D-O-L nesměli zkoumat ekologové

Zdroj: Karvinský deník
Ročník a číslo: 33
Strana: 4
Autor: Boleslav Navrátil

Spojit průplavem řeky Odru, Dunaj a Labe by byl technický div, ale i největší přírodní katastrofa
Historie

Kdykoliv prezident republiky Miloš Zeman jedná s představiteli Polska, nikdy neopomene zdůraznit, že s nimi také probíral vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L). Je největším zastáncem stavby tohoto díla, které by bylo největší jednorázovou investici na našem území, finanční náročností překonávající stavby dálnic i vysokorychlostních železničních koridorů. Byl by to také gigantický industriální zásah do krajiny, přírody a ekologie.


HISTORIE PRŮPLAVU

První vědecky propracovanou studii průplavového spojení Odry s Dunajem předložil v roce 1871 profesor vídeňské techniky dr. Arthur Oelwein. Praktické kroky byly uskutečněny v roce 1901, kdy byla v rakousko-uherské monarchii zpracována předloha zákona o vodních cestách.

V té době se ovšem nikdo nezabýval ekologií a velikostí zásahu do přírodních poměrů především Moravy a Slezska. Průplav spojující Černé a Baltské moře by byl dlouhý 310 kilometrů a splavná trasa by měřila 2900 kilometrů.

V roce 1912 bylo na první etapu stavby průplavu vyčleněno 186 milionů rakouských korun, jenže se blížila válka a větší část této sumy padla na modernizaci železnice.


ROZŠÍŘENÝ PROJEKT

V době první republiky byl největším propagátorem stavby průplavu profesor Antonín Smrček. Navrhl velkorysejší variantu, aby totiž průplavem mohly proplouvat dvousměrně i tisícitunové lodi. To ovšem vyžadovalo průplav široký více než čtyřicet metrů a s hloubkou až čtyři metry od hladiny. Postaveno by muselo být mnoho zdymadel, protože hladina vrcholové nádrže u Hranic na Moravě by byla o 142 metrů výše než hladina Dunaje, na druhé straně by pak hladina Odry byla o 114 metrů níže. Postaveno mělo být devatenáct gigantických zdymadel. Průplav měl začínat u polské obce Kozlí a dosáhnout české hranice u Bohumína, akvaduktem by se dostal přes Odru na pravý břeh a pokračoval kolem Ostravy do Bartošovic, Jeseníku nad Odrou, Hranic, Lipníka nad Bečvou k Přerovu, tam by akvaduktem průplav opět překročil Bečvu a pokračoval k Otrokovicím, kde by dalším průplavním mostem překonal Moravu a vedl po pravém břehu k Uherskému Hradišti, Moravskému Písku a Lanžhotu. Za ním by opět přešel akvaduktem přes řeku Moravu, dosáhl Malacek a u bratislavského Děvína vyústil do Dunaje.


ZMĚNĚNÁ KRAJINA

Faktem je, že největší zásah do krajiny by si vyžádala stavba průplavu na trase Hranice – Lipník nad Bečvou – Přerov, kde by musel být změněn terén a zbourány celé vesnice. Podobně by tomu bylo na Ostravsku, kde by musely být přemístěny řeky i potoky a průplav zabezpečen proti účinkům poddolování.

Projekt samozřejmě počítal s přístavy, největší měly být v Bohumíně, Ostravě-Vítkovicích, Přerově, Hulíně, Baťově a Uherském Hradišti. Skrze přístavy mělo putovat dvanáct milionů tun nákladu ročně. Již v roce 1946 přikázala Gottwaldova vláda pokračovat ve studijních projektech na prodloužení průplavu Dunaj – Odra – Labe až do Ostravy.


CHYBĚJÍCÍ VODA

Odborníci ovšem vypočetli, že by kanálům, propustím a přístavům chyběla voda, takže bylo navrženo, že budou napájeny z přehrady Kružberk a z nové přehrady u Spálova. Varianty plánu stavby průplavu byly později stále měněny, přičemž je pravda, že ani v následujících pětiletkách nebyl projekt předložen ekologům, ba co víc, bylo zakázáno o možných důsledcích cokoliv publikovat. Dnes je ovšem jasné, že by se krajina, vodní režimy, sídlištní uskupení, stabilita přírody zcela porušily, jinak by vypadalo zemědělství, poklesly by počty rostlinných i živočišných druhů. Voda průplavů by byla bez života, s minimálním pohybem, hnijící a zapáchající. Všechny splašky z lodí, zbytky nákladu, uhelného prachu, olejů, chemikálií by skončily ve vodě. Je to ponurý scénář, ale žádný optimistický neexistuje.


Projekt kanálu D-O-L nesměli zkoumat ekologové - Zvětąit
Velikost: 500 x 794 bodů - 231 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

    Městský úřad