2.6.2017 - Stát pracuje na studii splavnění Odry

Už příští rok v lednu by mělo mít ministerstvo dopravy hotovou studii proveditelnosti tzv. Oderské větve kanálu Dunaj–Odra–Labe. Právě ta by měla dát odpověď na otázku, jak a zda vůbec má stát budovat Oderskou vodní cestu.

"Předmětem studie proveditelnosti multifunkčního dopravního koridoru Dunaj–Odra–Labe je prověřit dopravní, vodohospodářské, energetické a rekreační bilance včetně vyhodnocení analýzy nákladů a přínosů," nastínil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna účastníkům konference Oderské Fórum – Forum Odrzańskie, kterou hostil Bohumín. Dodal, že studii připravuje ministerstvo už 10 měsíců a měla by se stát základním podkladovým materiálem pro rozhodování na vládní úrovni.

Studie má nejen dát odpověď na to, zda má Česko usilovat o stavbu celého kanálu nebo ne, případně jen jeho některých částí, ale doporučuje také jako nejlepší ze čtyř variant přechodu česko-polské hranice Odry tu levostrannou, povodňovou. "Kopíruje trasu Odry po jejím levém břehu a mírní negativní dopady velké vody," vysvětlil Sosna. Marketingovou studii splavnění Odry až k českým hranicím chystá i polská strana. Podle Jerzeho Materny, státního tajemníka z ministerstva mořského hospodářství a vnitrozemské plavby, by se měla Oderská vodní cesta dostat při revizi sítě TEN – T v roce 2023 na mapu transevropských dopravních cest. Díky tomu by tak mohly její stavbu částečně uhradit i evropské fondy. "V roce 2030 by se mělo podle plánů Evropské komise 30 procent automobilové dopravy přesunout na železnici nebo vodu, v roce 2050 by to mělo být až 50 procent," upozornil Materna. Česko i Polsko mají zájem na splavnění Odry z města KędzierzynKoźle do Ostravy, případně až k letišti v Mošnově. "Jsem rád, že se situace na české straně zásadně změnila, vybudování úseku Kędzierzyn-Koźle–OstravaMošnov bude mít velký přínos pro Moravskoslezský kraj i Českou republiku a může být zásadní pro konkurenceschopnost," zdůraznil prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. Poukázal, že splavnění Odry do Ostravy či Mošnova představuje obrovskou příležitost pro hospodářské oživení regionu.

Chráněná oblast údajně utrpí

Ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Poodří Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Jan Klečka řekl ČTK, že splavnění Odry až do Mošnova by mělo významně negativní vliv na hydrologický režim podzemních a povrchových vod s nepříznivým dopadem na celé CHKO Poodří, zvláště chráněné druhy i na evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Odra je v současnosti splavná s určitými problémy od přístavu ve Štětíně až po KędzierzynKoźle, ležící asi 50 kilometrů od hranic s Moravskoslezským krajem. "Splavněním Odry až do Mošnova se Oderská vodní cesta prodlouží o 90 kilometrů. Jde o samostatný úsek vodní cesty, který je nezávislý na jiných projektech. Do budoucna by však mohl být součástí spojení Dunaj–Odra–Labe, nebo společně se Slezským kanálem propojit také Odru s Vislou," sdělila Karin Pelikánová, mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Studie má prověřit dopravní, vodohospodářské, energetické a rekreační bilance a zanalyzovat náklady a přínosy