Na návštěvě

Našim sportovním čtenářům přinášíme seriál, v rámci kterého se zaměříme na návštěvu fotbalových zápasů. Bohumín – Je příjemné sobotní odpoledne a za sokolovnou v bohumínské městské čtvrti Záblatí, hned za hasičskou zbrojnicí, kráčejí za zvuku klubové hymny, kterou před devatenácti lety nahrál ostravský rozhlas, fotbalisté místního Slovanu k utkání s béčkem Havířova. Když se před utkáním pozdravili havířovský Miroslav Matušovič a předseda domácích Jan Gříbek, došlo i na vtípek. "Kolik proti nám postavíte hráčů áčka?" chtěl vědět Gříbek.

"Asi pět, jste moc dobří," odvětil popravdě Matušovič. "Fajn, nám to stejně nevadí, my máme na soupisce áčkových hráčů hned čtrnáct," opáčil s úsměvem Gříbek. V utkání šlo totiž o souboj vedoucích týmů soutěže. Tou je pro Slovan Záblatí okresní přebor, který je léta zvyklý hrávat. Letos ho hraje dobře, byť na postup to zase nevyšlo. "Myslím si, že bychom si postup konečně zasloužili, protože už dlouho hrajeme pěkný fotbal a tento mančaft je velmi dobrý," říká předseda bohumínského klubu Jan Gříbek.

"Dokonce se dá přirovnat k době, kdy u nás trénoval pan Továrek a hráli tu hráči jako Kovařík, Bakoš, Baclík nebo tři bratři Václavkové," zavzpomíná na devadesátá léta, kdy Záblatí hrálo stabilně I. B třídu. Také diváků chodilo na fotbal mnohem více, byť na jarní šlágry s béčkem Havířova či Horními Bludovicemi diváci do areálu, kterému dominuje a ční vysoko nad ním jedna z věží známého telefonního operátora, přišli. "Když o něco jde, lidé přijdou. Samozřejmě ne ve stovkách, ale když máme padesát šedesát platících, jsme spokojeni," poznamenává Gříbek.

KUDY SE JDE DO ZÁBLATÍ?

Před příchodem do fotbalového areálu vás uvítá vstupní brána bílé provedení a s názvem klubu. Hned za ním je zajímavý rozcestník, který jinde nenajdete. Ukazuje, jak daleko jsou další obce jménem Záblatí – v polštině, slovenštině, srbštině či chorvatštině. "Před lety jsme navázali družbu s kluby, které se jmenují jako my – Záblatí. Nejdříve jsme hledali v domácích končinách, našli jsme, a dokonce pravidelně pořádáme turnaj obcí Záblatí. Nakonec jsme našli i polské Zablocie, slovenské Záblatie a dva kluby podobného názvu v bývalé Jugoslávii. Ty k nám ale jezdí jen zřídka, je to přece jen moc daleko," vysvětluje Gříbek. Společenský život v areálu neutichá ani v zimě. "V únoru pořádáme v sokolovně ples, o který je zájem. Už v prosinci jsou lístky vyprodané," připomíná Gříbek. Zásluhou dobrých vztahů s městem mohlo dojít také na rekonstrukci. "Opravili jsme tribunu, do které teklo a nebyla zateplena. Také fasáda a šatny jsou nové," zakončil.

---

ATRAKTIVITA HRY Fotbal hraje záblatský Slovan kvalitní. Ostatně před lety si vyzkoušel i vyšší soutěž. Hráči v tmavých dresech prohráli na jaře klíčový duel s posíleným Havířovem B 1:3, ale například tou dobou vedoucí Horní Bludovice zdolali 2:0, když měli jasně více ze hry. Špici tabulky hrají díky svému dynamickému útočnému fotbalu oprávněně.

CENA VSTUPNÉHO Záblatí v tomto ohledu nevybočuje z normálu. Akorát že muži i důchodci platí stejně, tedy 20 korun. Ženy a děti do 15 let neplatí samozřejmě nic, jako je to zvykem všude na Karvinsku.

OBČERSTVENÍ Do Záblatí se chodí nejen na fotbal, ale i na klobásku za 40. Ta je známá díky své vůni i chuti. Stánek s občerstvením nabízí i nealko, kofolu, džus a podobně. Nechybí pochopitelně točené. Čepuje se pivo Radegast dvanáctka za 26 Kč.