8.7.2017 - Letní kina: nebe v ceně lístku

Prázdninové měsíce jsou i sezónou kin – tedy hlavně těch bez střechy. Pořád je to "jen" sledování filmů, ovšem s neopakovatelnou atmosférou, kterou umí vykouzlit pouze vlahý večer pod širým nebem. Zvlášť když se vydaří počasí. Jakou tradici u nás letní kina mají a v čem je jejich provozování specifické? Čtvrt na deset večer, slunce se pomalu šine za obzor a venkovní teplota ještě dovoluje zůstat venku v tričku a kraťasech. V MeetFactory, jak se jmenuje centrum umění v Praze 5, se vytvořila fronta asi dvaceti lidí. Zaslechnu dvě slečny přede mnou, jak si špitají: "Bude to dabovaný? Ne, já myslím, že s titulkama."

V zájmu většiny diváků doufám, že zvítězí druhá varianta, protože mezi návštěvníky, kteří přišli na večerní promítání pod širákem, převládá angličtina. Hraje se každou středu, dnes je na programu černobílý snímek Podivnější než ráj amerického režiséra Jima Jarmusche, v roce 1984 oceněný na festivalu v Cannes. Není to divácký hit typu Pirátů z Karibiku, přesto účast vypadá slušně. Dorazili hlavně mladí mezi 20 a 30 lety, což je tu běžné. Choulit se k sobě, sdílet společný zážitek s přáteli a pak se pomalu trousit domů. Letní kino vždycky bylo symbolem romantiky a prázdninové pohody, kdy si můžete rozprostřít v parku deku, vybalit jídlo jako na pikniku a dívat se u toho na oblíbený film. Tak alespoň vypadá většina otevřených scén nejen u nás, ale i v zahraničí. Schválně jsem proto vyrazil na místo, které sice také nabízí romantiku, ale trochu jiného rázu, než na jakou jsou návštěvníci letních kin zvyklí.

Pivo a cigareta

MeetFactory sídlící ve staré továrně je jako ostrov. Z jedné strany svíraný železnicí a z druhé dálnicí. Letní kino se nalézá na jeho dvoře, úzké nudli, nad nímž se z jedné strany tyčí betonová konstrukce dálničního tělesa. Když jsem si tady ještě za bílého dne povídal s dramaturgem Matějem Samcem a PR manažerkou Šárkou Marouškovou, nechtělo se mi věřit, že jsou lidé schopní vychutnat si film za neustálého svištění aut. "Večer už provoz není tak velký. A navíc jak je ten hluk setrvalý, tak si na něj zvyknete a pak vám nevadí. Spíš dělá takovou příjemnou atmosféru," vysvětlili mi a ukázali, že romantiku dotváří i výhled na Pražský hrad z jediné strany, kterou nezakrývá zeď. Ovšem večer jej stejně překryje promítací plátno... Z multikin jsem zvyklý nanejvýš na předražený popcorn a colu, v MeetFactory si ale před projekcí dávám u baru pivo a odolávám párku v rohlíku. V nabídce je třeba i gin s tonikem za 90 korun. V hledišti se sedí na židlích, jaké si pamatuju ze školy, na klasických opalovacích lehátkách a barevných sedacích pytlích, takzvaných fatboyích, umístěných na konstrukcích z dřevěných palet.

Výhled z přívěsu

Do projekce ještě zbývá nějaký čas a v hledišti posedává jen hrstka lidí. Většina z nich však obsadila ta nejlepší, tedy nejpohodlnější místa. A to jsem ještě nezmínil "prominentní" prostor ve starém přívěsu bez oken. "Hlídej ho," instruují kamarádi dívku, která zabrala improvizované sezení na jeho střeše, zatímco si ostatní odskočili pro občerstvení. Promítač a jeho technika jsou schovaní v železném kontejneru, jaký známe z kamiónové nebo lodní přepravy. Dojem z hodně alternativního kina dotvářejí i pomalované zdi nebo "dekorační" řetěz z voňavých stromečků do auta. Blíží se začátek filmu a ze 120 míst zbývá neobsazených jen asi dvacet. "Kolikrát přijde tolik lidí, že si ani nesednou a musejí odejít," konstatuje Matěj Samec. Holt letní kino u bývalé fabriky nestojí v parku, kde kapacita bývá skoro neomezená.

"Ale zase máme stříšku, pod kterou se dá schovat," poukazuje Šárka Maroušková na částečně přečnívající vozovku dálnice. "Loni jsme promítali, i když pršelo, a překvapilo nás, že většina lidí neodešla, schovala se a vydržela do konce."Film začíná (s titulky, aby si na své při šli Češi i cizinci), barmanka má klid, tak si zapaluje cigaretu a já zjišťuju, že ve zvuku z reproduktorů skutečně zaniká i okolní hluk. Jen tu a tam protne poklidnou atmosféru siréna sanitky, aby připomněla, kde že se kino nachází. Funguje čtyři roky a byli to vlastně sami di váci, kteří na ně ve veřejné sbírce přispěli. "Argumentovali jsme tím, že není kam v Praze v létě zajít. I když od té doby vlastně letních kin jen přibývá," podotýká Matěj Samec. Má pravdu. V hlavním městě je možné v létě vyměnit uzavřený kinosál za venkovní prostory na více než deseti místech. Jsou mezi nimi parky, kulturní zařízení, restaurace, či dokonce střecha nákupního centra na Černém Mostě.

Bývalý hřbitov i přehrada

Už je to 110 let, kdy Viktor Ponrepo otevřel v Praze vůbec první biograf v českých zemích. Po vyhlášení samostatného Československa jich bylo po celé republice už několik stovek. Letní kina si musela na svůj nástup posilovaný módou otevřených scén v zahvězdné hraničí ještě několik desítek let počkat. Publikum v prvním venkovním kině v pražské Stromovce čítalo v poválečných letech i 10 000 diváků. A další scény rychle následovaly. Například historie letního kina v Jablonci nad Nisou, jehož výhodou je poloha v centru města, sahá do roku 1963. Tehdy vyrostlo v prostoru bývalého hřbitova, jenž přestal být využívaný už na konci 19. století. Od zahájení provozu šlo s dobou. "V roce 1973 se upustilo od pravidelné výměny plátna jednou za dva roky a na jeho místě byla postavena betonová zeď o šířce 20 metrů a výšce 8,5 metru. Digitalizace letního kina proběhla v roce 2013," uvádějí webové stránky zařízení, které pojme až 1000 diváků. Informace pro návštěvníky pak přesně vystihují kouzlo filmových projekcí "na vzduchu": "V letním kině je možné i to, co jinde ne. Můžete přijít s dítětem v kočárku, dát si ke sledování točené pivo nebo limonádu a užívat si kouzlo filmu pod hvězdným nebem. Na film můžete dorazit i s vaším psím kamarádem – samozřejmě pokud je slušně vychovaný a nebude rušit ostatní diváky." Jen o tři roky mladší než jablonecké je letní kino v Mostkovicích na Prostějovsku. Nachází se téměř na břehu vodní nádrže Plumlov a už desítky let tvoří součást vyžití zdejších rekreantů. Jeho specialitou je, že promítá kromě letní sezóny také na Silvestra. Vždy odpoledne, zdarma a s nezbytným svařákem.

Tradice maringotek

Ještě před 20 lety fungovalo v hlavním městě kupodivu jen jediné letní kino – na holešovickém výstavišti. Možná tehdy Pražanům jedno stačilo, nicméně všude jinde v republice jich měli filmoví fanoušci na výběr dostatek. A to navzdory tomu, že kinaři zažívali v polovině 90. let 20. století krušné časy kvůli videopůjčovnám a začátku vysílání televize Nova. Lidé se museli pro kina znovu nadchnout, ať už pro ta se střechou, nebo bez ní. Statistické údaje Unie filmových distributorů hovoří o tom, že u nás v roce 1995 fungovalo 964 kinosálů, z toho 145 letních kin, téměř pět desítek kinokaváren a 69 maringotek s projekční technikou, které putovaly v létě z místa na místo především po rekreačních oblastech. Čísla Českého statistického úřadu z roku 2011 udávají ještě o několik desítek vyšší počet letních kin, jenže jsou do něj započítány všechny zastávky Kinematografu bratří Čadíků. Putovní kino zahájilo svou pouť už na začátku 90. let minulého století a každý rok zastavuje na několikadenní projekce po městech celé republiky. Navazuje tak na tradici filmových maringotek a supluje funkci stálých letních scén v mnoha místech po celé zemi. Navíc promítá zadarmo a výtěžek vždy putuje na dobročinné účely. Letos jeho promítači vyrazili na konci června hned na šest různých tras. Mobilní a nafukovací

Kvůli biografu v přírodě není nutné budovat složité technické zázemí. V módě jsou mobilní kina, mezi něž patří i ta s nafukovacím plátnem. Používá je třeba firma Cinema Time při různých venkovních představeních. Mimo to provozuje už dvanáctou sezónu Pardubické letní kino Pernštejn, jak zní oficiální název. Podle jeho zástupců je nejnavštěvovanějším u nás a také jediným pod záštitou ministerstva kultury. Firma Cinema Time v průběhu let připravila i velmi unikátní jednorázové projekce v tematicky souvisejících prostorách. Válečné drama Katyň promítala v objektu bývalých kasáren, seriál Sanitka ve výrobní hale dodavatele sanitních vozů, Ostře sledované vlaky na pardubickém nádraží nebo Spalovače mrtvol v krematoriu, taktéž v Pardubicích.

Na poslední jmenovanou zkušenost vzpomíná Jan Motyčka, promotér kina Pernštejn, obzvlášť rád. "Ani jsem moc nemusel přemlouvat Služby města Pardubic, aby nám prostor na jeden den půjčily. Z původní plánované jedné projekce se nakonec stalo pět za úžasného diváckého zájmu už od brzkého rána. Nadchli jsme tím i režiséra Juraje Herze, kterého jsme pozvali," popisuje a dodává, že celým krematoriem se táhl červený koberec a z filmových rekvizit chyběly snad jen prapory s hákovým křížem. Od této projekce, která byla součástí pardubické části Febiofestu, pak vedla cesta ke každoročnímu provozování letního kina, od letoška nově umístěného mezi Labem a Tyršovými sady. "Začátky byly skromnější, promítali jsme ze staré stavební budky, plátno stálo na konstrukci z lešení. Ale mělo to svoje kouzlo a bylo to fajn," vzpomíná Jan Motyčka na rozjezd kina, jež je dnes největším v republice. Za předchozích 11 ročníků přivítalo dohromady půl miliónu diváků a také 40 delegací filmových tvůrců.

Zážitky zdarma

Jan Motyčka přiznává, že o letní dovolené si může už 12 let nechat jen zdát. A také připouští, že jako zodpovědná osoba si žádný promítaný snímek jako divák vlastně nikdy pořádně neužil. "Na filmy koukám v zimě," směje se. Za léta zkušeností už řada věcí běží tak nějak automaticky, ačkoli se kino na začátku sezóny buduje pokaždé znova doslova na zelené louce. Přesto se snaží být každý večer od konce června až do začátku září na místě: "Jsem tam už jen z toho důvodu, abych dbal na pořádek, klid a ticho, což jsou klíčové rizikové faktory. Když máte velké letní kino, kam chodí spousta lidí, a všechno funguje, tak stačí parta teenagerů, opilců nebo bezdomovců, kteří po sobě začnou halekat a otráví večer všem ostatním," vysvětluje promotér kina, ve kterém se za vstup neplatí, takže je přístupné všem.

Tak to ostatně zamýšlel od začátku. Roli hrál bohulibý úmysl nabídnout dostupný zážitek pro každého i praktická stránka věci – původní plocha v parku se dala jen těžko oplotit. "Proto jsme se rozhodli financovat jej formou reklamy, prodeje občerstvení a příspěvku města, protože je to koneckonců služba pro jeho obyvatele zdarma," vysvětluje. Za jeden večer se v pardubickém kině vypije i tisíc piv a diváci jsou už za ta léta tak "vychovaní", že si pro občerstvení chodí jen před začátkem projekce, o přestávce a na konci filmu, aby ostatním svým couráním před plátnem nerušili zážitek. Jan Motyčka k tomu poznamenává: "Jsou diváci, kteří se před dvanácti lety v našem kině seznámili a dnes k nám chodí s dětmi." Z hlediska technologie pak nevidí mezi kamenným a venkovním kinem rozdíl. "Plátno dnes máme jako v multikině. Technologie jdou kupředu a já si myslím, že letní kino je dnes obrazově a zvukově naprosto srovnatelným zážitkem s přidanou hodnotou hvězdné oblohy nad vámi." A co když zaprší? Stává se, ale prý to nemám zakřiknout…

Kde letos promítají (výběr z celé ČR)

Výstaviště, Praha 7
před Průmyslovým palácem - hraje několikrát týdně - vstupné 140 Kč - www.biooko.net

Riegrovy sady, Praha 2
Riegrovy sady 28 - hraje každou neděli a pondělí až do 18. září - vstupné zdarma - www.facebook.com/Riegrovysady.zahradky

MeetFactory, Praha 5
Ke Sklárně 3123/15 - hraje každou středu - vstupné 80 Kč - www.meetfactory.cz

Letní kino, Brno
dvůr Městského divadla Brno, Lidická 12 - hraje každý den - vstupné 95 Kč - www.letnikinobrno.cz

FLOK Ostrava
Festival letního ostravského kina - devět různých míst po celém městě - hraje něko - likrát týdně - vstup zdarma - www.facebook.com/flokostrava

Pardubické letní kino
Pernštejn, Pardubice ulice U Stadiónu (vedle Tyršových sadů) - hraje každý den - vstupné zdarma - www.letnikino.cz

Letní kino Širák, Hradec Králové
hraje od středy do soboty - vstupné 80 až 130 Kč - www.letnikinosirak.cz

Letní kino, Olomouc
Pekární 26 - hraje několikrát týdně - vstupné 80 Kč - www.olomouc.postreh.com

Letní kino, Bohumín
park Petra Bezruče - hraje každý den - vstupné od 60 do 80 Kč - www.k3bohumin.cz

Letní kino, Jablonec nad Nisou
Palackého ul. - hraje každý den - vstupné od 50 Kč - www.kinajablonec.cz

Pozn.: Vstupné je uvedeno základní,
bez případných slev či výjimek.