11.7.2017 - Návštěva přestupního terminálu na Hranečníku

Proměny města

Hranečník, starobylé území Slezské (dříve Polské) Ostravy, býval vždy živou součástí města. Hrabě Wilczek zde vlastnil nejen prosperující velkostatek, ale v roce 1852 vyhloubil u Těšínské silnice šachtu nazvanou Jan Maria. Byla na svou dobu moderní. Těžit se v ní přestalo v roce 1963. Před osmdesáti lety, tedy za první republiky, zde byla vystavěna kasárna a v nich umístěn 1. prapor 8. slezského pluku z Místku. Za okupace zde sídlili protiletadloví dělostřelci, stejně jako po válce. Pak byla děla vyměněna za protiletadlové rakety. Po roce 1990 Ostrava o svou posádku přišla, dnes zde mají výcviková střediska hasiči a speciální policejní sbor těžkooděnců.

Pravda ale je, že tu vždy býval dopravní uzel. Přes Hranečník vedly úzkorozchodné tramvajové tratě, které spojovaly Ostravu s Bohumínem, Karvinou a Orlovou. Vyjížděly ze Smetanova náměstí. Dne 28. ledna 2016 zde nastal slavný den, kdy byl dán do provozu nový a údajně supermoderní dopravní terminál, který nám měla dokonce závidět všechna větší města v republice. A jak už je to v Ostravě tradicí, k závidění tady toho opravdu moc není, o nějaké supermodernosti nemůže být řeč. Dopravní centrum slouží, ale architektonicky, esteticky a technicky to žádná sláva není. Jako by se autoři návrhu inspirovali přístřešky a zastávkami bývalého autobusového nádraží na Karolině, které bylo ovšem postaveno za hluboké totality. Dříve se dalo dojet na Gagarinovo náměstí anebo na nové autobusové nádraží, obě místa jsou nedaleko centra města.

Teď je to s přesedáním složitější a pomalejší. Ale důvody, proč byl terminál postaven, jsou povětšinou ekologické. Trolejbusy, které tu mají konečnou, jsou spíš dosluhující typy. Výpravní budova s čekárnou je jen nepěkný fádní přístřešek. Celé je to koncipováno tak, aby se tady cestující nezdržovali ani o minutu déle, než musí. Zatím si lidé ani po sedmnácti měsících provozu na terminál příliš nezvykli.