12.7.2017 - Dvě katastrofální povodně, které ničily region

Příčiny velkých záplav v roce 1880 a 1997 byly stejné: dlouhodobé průtrže mračen

Začátkem letošního července tomu bude dvacet let, co Moravu a Slezsko pustošila strašlivá povodeň. V relativně krátkém období 120 let byla v postatě druhá, k té první došlo v roce 1880 a je označována jako tisíciletá, ta pozdější jako pětisetletá. A přitom záplav ve zdejším kraji bylo hodně. O nejstarší z nich máme zápis už z roku 1297. Od roku 1514 do roku 1831 jich bylo celkem jedenáct! Povodeň z roku 1997 způsobila v Ostravě zcela jistě největší škody, ale co do zatopené plochy se s tou z roku 1880 rozhodně měřit nemůže. Jak je ale možné, že zátopy byly tak velké a trvaly nepřiměřeně dlouho? Příčinou byly velmi intenzivní deště v Moravskoslezských Beskydách a v Jeseníkách. Při povodni z roku 1997 se obrovské množství srážek vtěsnalo zhruba do osmdesáti hodin, kdy v Jeseníkách spadlo přes 400 milimetrů srážek, v Beskydách přes 500 milimetrů. Bylo to pětkrát více, než napršelo v nížinách. Ve skutečnosti byla tato čísla ještě větší. Průtoky řek byly několikanásobně vyšší od roku 1895, kdy se začalo množství vody protékající řekami měřit. Když 8. července 1997 kulminoval průtok Odry v Bohumíně, činil 2150 metrů krychlových za sekundu, přičemž průměrný průtok je zde čtyřicetšestkrát menší. Skutečné průtoky ale byly vyšší, protože se měřila jen voda protékající korytem, přestože skutečným řečištěm byla celá niva. Ve vyšších polohách převládala eroze a nebývalý transport štěrků až do vzdálenosti několika kilometrů.

Velkou povoděň zapříčinil ještě jeden klíčový moment: již předtím od dubna a zvláště pak na konci června silně pršelo. Proto už 5. července 1997 – den před začátkem povodně – nebyla půda prakticky schopna vodu vsakovat. A do toho přišly horské přívalové deště. Když například srovnáme rok 1997 s katastrofálním povodňovým rokem 1880, byl před dvaceti lety živel mnohem silnější. Velké povodně byly v letech 1880, 1897, 1903 a 1938. Všechny zasáhly celé území Moravy a Slezska. Například v roce 1880 napršelo v obci Ostravice za dva dny 302 milimetrů srážek, což je mnohem méně, než uvádějí záznamy z roku 1997. V roce 1938 spadlo na Lysé Hoře za celý srpen 401 milimetrů srážek. Pravda ale je, že povodně z roku 1903 byly na Jesenicku větší a ničivější než v roce 1997. Nicméně je spojuje jedna zákonitost: brázda nízkého tlaku se zastavila nad střední Evropou, k čemuž se přidaly ještě další meteorologické fenomény. Ty byly v roce 1880 (s největší pravděpodobností) a v roce 1997 totožné. U starší povodně se ovšem hráz Ostravice v místech dnešní budovy krajského soudu protrhla a voda se valila k Dolu Jindřich, vtrhla na území Karoliny, dostala se do míst u dnešní katedrály Božského Spasitele.

Další významnou příčinou záplav v Moravské Ostravě a okolí je skutečnost, že k městu se sbíhají vodní toky Ostravice, Lučiny a Opavy, které se vlévají do Odry. Ta je jedinou odtokovou řekou. V případě přívalových dešťů v Jeseníkách, Beskydách a na Novojičínsku nestačí voda z přeplněných koryt odtékat a v době neregulovaných toků bylo rozlití řek dílem několika hodin. Spojují se zde klimatické i hydrologické podmínky, takže lze s trochou nadsázky vinit ze záplav také olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, že v těchto místech založil Moravskou Ostravu a další města a vesnice. Závěrem je potřeba říct, že velká voda nemusí přijít jednou za sto let. Vyskytuje se výhradně v létě, velmi často v červenci nebo srpnu, ale žádná periodicita tady neplatí. Podobná katastrofa může nastat za dvacet let, stejně jako třeba v příštím roce. Skutečností také je, že od sedmdesátých let minulého století se podnebí začíná oteplovat, přičemž příčinou může být větší množství slunečního záření pronikající ozonovou vrstvou, stejně jako takzvaný skleníkový efekt. Což může způsobovat jak záplavy, tak sucho a vůbec klimatické výkyvy.