Samec sýkory koňadry zaslechne hlas svého soka, který mu vnikl na území. Vyrazí proto své teritorium bránit. V tu chvíli uvízne v síti, a aniž by to tušil, stává se ukazatelem kvality životního prostředí. Téměř šest desítek sýkorek odchytili vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a brněnské Masarykovy univerzity ve třinácti českých městech. A jako vůbec první vědecký tým na základě analýzy odchycených ptáků zmapovali, jak se v jednotlivých místech daného území liší míra znečištění těžkými kovy. Výsledky výzkumu v červnu publikoval prestižní vědecký časopis Science of the Total Environment. Čeští experti přišli na to, že s výjimkou severomoravského Bohumína, který je na tom hůře, je míra kontaminace všude po republice obdobná.

"To může být dobrá zpráva, protože to znamená, že se tu nepotýkáme až na zmíněný Bohumín s žádnými velkými extrémy. Na druhou stranu se ukázalo, že i v čistých lokalitách jsou ptáci těžkými kovy postižení. A to do té míry, že to pozorujeme na fungování jejich organismu," říká zoolog a vedoucí skupiny výzkumníků Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty UK. Vinkler se i v jiných svých výzkumech zaměřuje na drobné pěvce, kteří vědcům dávají možnost nahlédnout do přirozeného systému. "Člověk je ve všech ohledech zvláštní. Ale ptáci tvoří populace, které se vyvíjejí velmi přirozeně," vysvětluje Vinkler. Při zkoumání životního prostředí mají ptáci výhodu i v tom, že se snadno odchytávají a zkoumají a především na rozdíl třeba od hadů nebo srnek sdílejí stejný prostor s lidskými obyvateli měst. "O tom, že by se ptáci dali využít jako docela dobrý nástroj k mapování kontaminace prostředí, se uvažuje už třicet let. Ale překvapivě to ještě nikdy nikdo neudělal," podotkl Vinkler.

Sběr vzorků proběhl v roce 2010 v období před hnízděním. K nalákání sýkorek vědci používali vábničku z nahrávky. "Po vyproštění ze sítě jsme zvíře změřili, zvážili, odebrali jsme mu krev a vzorky peří," popsal Vinkler. Těžké kovy, jako je olovo, arsen či kadmium, nashromážděné v těle mohou urychlit odumírání červených krvinek. Jejich nedostatek se ptačí organismus snaží kompenzovat zrychlenou krvetvorbou, což ho vyčerpává. "Energie mu potom může chybět třeba při rozmnožování," říká Vinkler. Těžké kovy se do těla sýkorky dostávají jednak z ovzduší a pak také z potravy. Sýkorky se živí hlavně housenkami, které v daném teritoriu ožírají kontaminované stromy. To je jeden z hlavních důvodů, proč se nedá dojít ke zjednodušenému závěru, že kovy poškozují lidi stejně jako sýkorky, které hnízdí kousek od jejich oken. A to proto, že člověk s ptactvem sdílí jen ovzduší, jeho potrava naopak může pocházet z celého světa. Český pilotní výzkum by mohl pokračovat dvěma směry. Vinklerův tým už připravuje sběr dat ze zahraničí, aby výsledky z Česka mohl zasadit do škály. Pak je také třeba najít vztah mezi tím, jak škodliviny ovlivňují ptáky a jak lidi. O tom, že by se ptáci dali využít jako docela dobrý nástroj k mapování kontaminace prostředí, se uvažuje už 30 let. Ale překvapivě to ještě nikdy nikdo neudělal.