1.9.2017 - Nádražní budovy volají po investicích

Mnohé nádražní budovy byly u nás architektonické skvosty. Jejich osud je ale různý. Některé byly zbourány, aby se na jejich místě mohly postavit nádražní budovy podstatně větší, vyhovující rychle rostoucí železniční dopravě. Nejsmutnější je jistě osud těch, které zničily nebo těžce poškodily bomby letectva Spojených států a Velké Británie na konci druhé světové války. K excesům docházelo i za socialismu, zejména různými architektonicky necitlivými přístavky, výjimečně zbouráním (neorenesanční budova nádraží Praha Těšnov). 90. léta 20. století přinesla pogromy na železniční dopravu a její bezprecedentní úpadek. Tragické byly i některé privatizace nádražních budov, viz dnes se rozpadající kdysi krásná neorenesanční budova nádraží Praha Vyšehrad. V roce 2003 proběhla na základě tlaků EU nekvalifikovaná transformace dosud jednotné železnice na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) a České dráhy (ČD). Financování železniční dopravy nebylo uspokojivě vyřešeno, natož péče o nádražní budovy. Absurdní byla zejména povinnost ČD tyto budovy poskytovat zdarma k využití cestujícím autobusů (budiž) a svým vznikajícím konkurentům v rámci pochybné liberalizace železniční dopravy. Mnohé nádražní budovy dál neutěšeně chátraly.

Nový vlastník zveřejnil plány
V létě minulého roku přešly nádražní budovy z ČD na SŽDC. Pravda, ČD dostaly za ně jen polovinu odhadní ceny, ale o fair play si můžeme nechat leda zdát. ČD přestaly na budovy nemalé částky doplácet a SŽDC se otevřela možnost jejich renovaci významně spolufinancovat z fondů Evropské unie. SŽDC rozjíždí poměrně velkorysý program renovace nádražních budov. V letech 2018-22 chce na jejich renovaci vynaložit asi osm miliard korun. Z velkých nádražních budov má jít o Prahu Hlavní nádraží, Prahu Smíchov, Beroun, Kladno, Mladou Boleslav hlavní nádraží, Nymburk, Chlumec nad Cidlinou, Liberec, Pardubice, Jaroměř, Letohrad, České Budějovice, Plzeň, Cheb, Most, Teplice v Čechách, Roudnici nad Labem, Velké Meziříčí, Šternberk, Bohumín, Havířov, Kojetín… Výčet je samozřejmě mnohem větší. V rámci renovace nádražních budov se i bourá. Nejčastěji architektonicky necitlivé přístavky, dále nepotřebné hradlařské domky a někdy i objekty, překážející potřebným úpravám kolejišť.

Vrátit do budov život
Ožehavou otázkou je využití mnohých zrenovovaných nádražních budov. Rozsáhlá automatizace dopravy podstatně snižuje počet pracovníků železnice. Mnohá, zejména menší nádraží, zůstávají řízena na dálku bez obsluhy. Jako taková bývají často cílem vandalů a zlodějů. U menších venkovských nádražních budov je přednostní snaha je prodat, nejlépe stávajícím nájemníkům, dále místním samosprávám. Do volných částí větších nádražních budov je prvotní snahou stěhovat technologická zařízení řízení železniční dopravy, pracovníky železnice a s nimi spjatých firem, kteří často působí na řadě míst v podnájmech. Není nad to fungovat pohromadě a ve vlastní budově. Nastěhovat do velké, převážně prázdné nádražní budovy prostějovského nádraží 45 policistů? Proč ne! Nejen v zájmu efektivní ostrahy příslušné budovy. Nastěhovat do volné části teplické nádražní budovy finanční úřad? Jistě bude mít hodně návštěvníků a někteří se naučí i jezdit vlakem. Udržet nebo znovu zřídit v nádražních budovách hospody, stánky s občerstvením, obchody, služby, knihovny? Je to velmi potřebné, ale zejména na malých nádražích nesnadno proveditelné. Chce to hodně trpělivě vyjednávat s příslušnými úřady a samosprávami obcí.

Co také souvisí s integrací dopravy
Jiným problémem je dopravní potřeba přestěhovat k řadě železničních nádraží autobusová nádraží v rámci budování integrovaných dopravních systémů (IDS). Že i dnes nejedné radnici IDS mnoho neříká? Bohužel. I toto chce trpělivě vyjednávat. Vážným problémem je absence parkovišť u železničních nádraží a zastávek. Mnozí by vlakem jezdili, kdyby u příslušné zastávky či nádraží mohli bez problému autem zaparkovat. Jsou města a obce, které parkoviště u míst zastavování postavily (netrpí nedostatkem zájemců o užívání, spíše některá by potřebovala dále rozšířit), další je staví. Je ale mnoho obcí, kterým taková potřeba neříká nic. Jistě, aktivnější by měli být i občané příslušných obcí a žádat zřizování parkovišť u míst zastavování vlaků po svých radnicích, resp. samosprávách.