11.9.2017 - Dávky v ghettech chce stopnout dvacítka měst

Obcí, které se rozhodly odebrat výplatu dávek na bydlení nájemníkům v problémových lokalitách, prudce přibývá. Už jsou jich téměř dvě desítky. Neziskové organizace varují, že se situace v ghettech ještě zhorší, a připravují stížnost k Ústavnímu soudu na zákon, jenž radnicím radikální postup umožňuje. Odebrání doplatku na bydlení nájemníkům v konkrétních čtvrtích či ulicích připouští novela zákona o hmotné nouzi, která začala platit na začátku července. Jako první k tomuto kroku přistoupil severočeský Jirkov. Zde jde o dvě nejproblémovější lokality, kam často zajíždí policie i sociálka. Vyhláška nemůže platit zpětně, proto se týká jen lidí, kteří nájemní smlouvu podepíší po jejím vydání. Nová pravidla kritizují některé neziskové organizace. Podle nich jde o šikanu osob, jež nemohou sehnat bydlení. Možnost najít si slušný byt se jim tím ještě zúží. "Je to totéž, jako kdyby se nějaký starosta rozhodl, že ve svém městě nechce seniory, a zablokoval pro ně výplatu důchodu," říká Štěpán Ripka, předseda Platformy pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky na chudobu a problematiku spojenou s bydlením.

Čeká se dlouhá soudní pře. Platforma proto připravuje ústavní stížnost. Existují dvě možnosti. Jednou z nich je oslovit čtyřicet poslanců, kteří mají podle zákona možnost takový krok učinit. Vzhledem k tomu, že podstatná část zákonodárců pro zákon hlasovala, hledá Platforma ve spolupráci s dalšími neziskovkami i jiné cesty. "Budeme muset podstoupit běžné soudní procedury," předpokládá Ripka. Znamená to, že neziskovka podpoří některého z vyhláškou postižených občanů a spor případně přivede až k Ústavnímu soudu. Potvrzuje se tedy problém, na který TÝDEN poukazoval již v době, kdy se o zákazu doplatku teprve uvažovalo. Už tehdy totiž mnozí odborníci varovali, že celá věc může u Ústavního soudu skončit. Byla mezi nimi i ombudsmanka Anna Šabatová. "Problém veřejného pořádku se řeší zásahem do ústavně zaručeného práva na pomoc v hmotné nouzi," konstatovala její mluvčí Iva Hrazdílková (viz TÝDEN č. 31/17).

Bohumín, Most, Děčín... Podle Úřadu práce ČR zatím vydali veřejnou vyhlášku, která výplatu doplatku na bydlení v konkrétních lokalitách zakazuje, vedle Jirkova třeba ještě v severomoravském Bohumíně. Chystá se k tomu však daleko více měst a obcí. "Momentálně víme o sedmnácti," říká Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi. Podle něho jde většinou o města ze severu Čech, případně ze severní Moravy, například Most, Děčín, Kladno, Duchcov, Bílinu či Karvinou. "Někteří lidé stále nechápou, že by měli dodržovat zákony a vyhlášky, a když se nakumulují v jednom domě, začnou otravovat život i slušným lidem v ulici," odůvodnil nedávno plán Zbyněk Šimbera, starosta Duchcova. O vyhlášce podle očekávání uvažují obce, v nichž se koncentrují obchodníci s chudobou.

Stěhují nemajetné nebo problémové lidi do jedné oblasti a vytvářejí novodobá ghetta. Následně od obyvatel vybírají sociální dávky coby nájemné. Podle Martina Šimáčka, mimo jiné bývalého šéfa vládní Agentury pro sociální začleňování, však zákaz dávek tento problém nevyřeší. Naopak prý situaci ještě zhorší. "Doplatek na bydlení často tvoří i dvacet procent nájmu," říká Šimáček. Kšeftaři s chudobou proto budou požadovat peníze z jiných zdrojů. "Jenom změní podmínky, za kterých tam ti lidé bydlí. Například si to budou muset načerno odpracovat nebo nájem splatit jiným způsobem, uhradit ho z jiných dávek," míní. To podle Šimáčka v běžných bytech s nájemními smlouvami chudých lidí. Horší dopady očekává u ubytoven, kde doplatek na bydlení tvoří téměř celý nájem. "Tam může zákaz doplatku splnit očekávání starostů, začne klesat množství ubytovaných osob," říká Šimáček. Ale bez toho, že jim města nabídnou alternativy, mohou lidé skončit na ulici.

Doplatek na bydlení. Tato sociální dávka má pokrýt výdaje na nájem a služby spojené s bydlením tak, aby člověku zůstalo na živobytí. Jeho výše se liší podle velikosti domácnosti a nájmu. V podstatné části případů dosahuje několika tisíc korun měsíčně.