6.11.2017 - Řidiči na přejezdu nadále každý den riskují

"Ani tragická nehoda pendolina lidi nepoučila," říká v rozhovoru starosta Studénky Lubomír Šobich. Výstavba podjezdu namísto železničního přejezdu na frekventované železniční trati mezi Prahou a Bohumínem ve Studénce, kde se staly už dvě závažné nehody, je podle starosty Lubomíra Šobicha nezbytná. "Navzdory srážce vlaku s kamionem, která se zde stala před dvěma lety, je přejezd místem, kde řidiči i nadále prakticky každý den riskují bez ohledu na výstražná znamení semaforu," vysvětluje. Město se aktivně účastní přípravy projektu na vybudování podjezdu, který bude určen pouze pro osobní dopravu a pěší a jehož investorem je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). "Jedním z důležitých cílů je zajištění výstavby objízdné trasy pro kamiony, které už podjezdem nebudou moci jezdit," dodává.

- Studénka je dnes známá hlavně kvůli železničním tragédiím. Srážka pendolina s kamionem na přejezdu u nádraží však nebyla první nehodou na tomto místě.

Tuším, že předchozí se stala v roce 1991. Tehdy rychlík narazil při údržbových pracích právě na tomto přejezdu do parního válce. Vlak vykolejil, parní válec začal hořet a jeho obsluha zahynula. To bylo první varování, které se na tomto přejezdu stalo. Nachází se totiž na frekventované trati. V 80. letech se uvádělo, že za 24 hodin tudy projede v obou směrech 220 až 240 vlaků. I když je teď frekvence určitě menší, nebezpečí zůstává stejné.

- Po této nehodě se už nic závažného nepřihodilo?

Potom se dlouho nic nestalo. Naštěstí, i vzhledem k tomu, jak někteří účastníci silničního provozu přistupují k pravidlu, že se na železniční přejezd nevjíždí, když svítí červená. Až pak následovala nehoda polského kamionu v roce 2015 a nedlouho poté tam zůstal stát portugalský kamion, jehož řidič však duchaplně prorazil závory a odjel, pár sekund po něm projel po přejezdu rychlík.

- Řidiči si ale nedávají pozor ani dnes…

Bohužel. Každodenně se tam pohybuji jako řidič nebo jako cyklista a zaznamenávám případy, že zde lidé nerespektují výstražná znamení. Na přejezdu jsou kamery, které zachycují všechny přestupky a ty pak řeší příslušný správní orgán. Od zmíněné nehody navíc policisté i strážníci věnují místu zvýšenou pozornost.

- Situaci má vyřešit podjezd, který bude sloužit pouze osobní dopravě a pěším. Město proto usiluje o to, aby se současně s podjezdem vybudovala objízdná trasa pro kamiony, které už se přes přejezd nedostanou. Co je cílem?

V současnosti část kamionů jezdí kolem nádraží přes zmíněný přejezd. Jsou to ty, které míří od Příbora. Další jedou od Ostravy přes celou část Studénky, včetně rodinné zástavby. A někteří z nich se také cestou přes Studénku vyhýbají povinnosti platit mýtné. To jsou věci, které vedly k tomu, abychom spolu se situací na přejezdu zároveň řešili také problémy s kamionovou dopravou. Naším cílem je vyloučit tranzit přes celé město.

- Kdy a jak se nápad na objízdnou trasu, která má vést kolem areálu bývalé vagonky, zrodil?

Myšlenka na objízdnou trasu pro kamiony vznikla při jednání v areálu bývalé vagonky těsně po nehodě pendolina. Napadlo mě, že kamiony jezdící do podniku MSV Metal, který je od celého areálu oddělen, by mohly jezdit stejně jako v minulosti prostorem bývalého závodu. Jeho současný majitel řekl, že s tím nesouhlasí. Je tam však taková boční cesta kolem bývalé stolárny. Začali jsme s tou myšlenkou pracovat s tím, že by kamiony jezdící od Brna, Ostravy, Frýdku-Místku najížděly na kruhovém objezdu u benzinky a sjížděly po Butovické ulici do areálu bývalé vagonky, tedy i do dnešní kovárny, po nově vybudované komunikaci. Seznámili jsme s tím ministra dopravy Ťoka, který byl pro. Na jeho doporučení jsme pak začali jednat se SŽDC a vše se začalo řešit naprosto konkrétně.

- Město má ale k některým částem projektu připomínky…

Dostalo se to do fáze, kdy nás projektant a potenciální investor SŽDC vyzval, abychom se vyjádřili k některým návrhům, jak v této věci postupovat dále. Shodou okolností se zároveň bude rekonstruovat svršek železniční trati Studénka–Bílovec, přes kterou dnes všechny kamiony do kovárny jezdí. Přejezd se nachází na ulici Rudolfa Tomáška a nově na něm mají být závory. Problém je, že když se spustí závory a najede sem kamion, zůstane vytočený do sousední ulice 2. května a bude na ní blokovat provoz, protože přejezd se nachází těsně za zatáčkou z ulice 2. května.

- Jak hodláte tento problém řešit?

Za město jsme iniciovali změnu územního plánu, aby prostor před tímto přejezdem (nemá nic společného s přejezdem na hlavní trati, který má být nahrazen podjezdem – pozn. red.) mohl být zálivem rozšířen natolik, aby k výše zmíněné situaci nedocházelo. Můžeme sice mít objízdnou trasu, ale může se cokoliv stát a ve výjimečných případech mohou krátkodobě stejně kamiony přes ulici Rudolfa Tomáška jezdit. Proto chceme, aby křížení silnice s železniční tratí mělo parametry podle předpisů. Příprava změny územního plánu bude trvat přibližně rok a my chceme mít v době, kdy budeme o změně územního plánu hlasovat, jistotu, že bude vyřešena i objízdná trasa pro kamiony. Protože by se mohlo stát, že někdo v celém tom složitém procesu zaujme stanovisko. Vy pak sice máte vyřešenu tuto věc, ale už nebrání nic tomu, aby kamiony po ulici Rudolfa Tomáška bez problémů jezdily. To nechceme a moment schválení změny územního plánu vnímáme jako naši pojistku.

- Proto zastupitelstvo vyslovilo nesouhlas s návrhem technického řešení projektu, v němž nebyla objízdná trasa zahrnuta?

SŽDC nás v průběhu prací na projektu řešení podjezdu oslovila písemně s tím, že bude realizován železniční podjezd. Uvedla technické parametry, přičemž součástí této informace bylo také sdělení, že součástí stavby nemá být výstavba nové komunikace v areálu firmy AK 1324. Bylo to nutné udělat, aby se obě stavby řešily souběžně a realizovaná opatření měla komplexní dlouhodobý efekt.

Fakta: Nehoda pendolina ve Studénce
Ve středu 22. července 2015 v 7.43 hodin nedbal polský řidič červeného výstražného světla a s kamionem vjel na železniční přejezd.
Když se zavřely závory, jen popojel. Vzápětí od Ostravy přijelo pendolino, strojvůdce stačil jeho rychlost snížit ze 160 na asi 142 kilometrů v hodině.
Po nárazu do návěsu plného plechů zemřeli ve vlaku tři muži, dalších 18 cestujících bylo zraněno.
Celková škoda byla vyčíslena na 158 milionů korun.
Strojvedoucí vlaku, který svou duchaplností stačil zabránit horším následkům srážky, přišel o nohy.
Polský řidič dostal osm a půl roku vězení a zákaz řízení.