OSTRAVA Výběrové řízení skončilo, na konci listopadu se budou podepisovat smlouvy se zhotoviteli. Poláci postaví na Odře, nedaleko Ratiboře, suchý poldr, který má chránit město i další obce po proudu před povodněmi. Definitivně tak padá varianta, v níž doufali příznivci kanálu Dunaj–Odra–Labe, že zde Poláci postaví přehradu či vodní stupeň, který by umožnil plavbu dále k českým hranicím. Bez tohoto vodního stupně bude na příhraničním úseku vždy hrozit nedostatečná hloubka, což vždy ovlivňuje možnosti a ekonomiku přepravy. Změnu může přinést až plánovaná modernizace chystané stavby. Na případnou "mokrou" variantu, která by plavbu až k hranici umožnila, si ale loďaři budou muset počkat. Polské úřady sice o jejím vzniku uvažují, zatím má ale přednost suchý poldr.

"Na jeho stavbu čerpáme i peníze z Evropské unie a jednou z podmínek takového čerpání je povinná udržitelnost projektu po dobu pěti let," vysvětluje Linda Hofman, tisková mluvčí Regionálního úřadu vodního hospodářství v Gliwicích. "Změna ze suchého poldru na retenční nádrž by znamenala velkou změnu projektu, která by mohla čerpání peněz ohrozit. Proto se s jeho změnou v současnosti nedá počítat a poldr musí fungovat ještě minimálně pět let po dostavění." Stavba hráze suchého poldru u Ratiboře je rozvržena na dva roky a vyjde na více než 903 milionů zlotých (téměř 5,5 miliardy korun – pozn. red.). Podle Marcina Wojnarowskiego z polského deníku Nowiny.pl by práce na splavnění řeky Odry, včetně zvažované následné modernizace poldru u Ratiboře, mohly do roku 2030 přijít polskou vládu na 30 miliard zlotých. Tomáš Kolařík, ředitel společnosti Plavba a vodní cesty, si myslí, že plavba k českým hranicím bude možná i v případě dostavby suchého poldru.

"V poldru bude několik jezů, které zlepší průjezdnost řeky, takže by tudy mohly plout lodě, ale šlo by o provizorium," vysvětluje Kolařík. "Pro plavbu samotnou je stavba poldru v každém případě zásadní. Mezi poldrem a státní hranicí ještě možná bude potřebné postavit plavební komoru, ale o této věci bude muset rozhodnout studie proveditelnosti, která by měla být hotová na začátku příštího roku." Splavnění řeky Odry až k Bohumínu je nezbytnou podmínkou pro další možné plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe. Ten dlouhodobě prosazují členové takzvaného Oderského fóra. Současná podoba jejich plánů je splavnění Odry k Bohumínu, pokud to bude možné, tak až k mošnovskému letišti, kde by měl vzniknout přístav. Ke splavnění Odry vyzývá i Oderská deklarace. "Ta byla podepsána 16. listopadu ve Wroclawi," vysvětluje Tomáš Kolařík. "Měla by iniciovat mezinárodní spolupráci mezi Polskem, Německem a ČR na zlepšení splavnosti a pokračování splavnění řeky Odry na české území."