Obce si políčily na nepřizpůsobivé. Vytrestaly však i vlastní obyvatele, kteří nedosáhnou na dávky. Česká města chtěla zabránit tomu, aby se do nich stěhovali další nepřizpůsobiví obyvatelé a vznikala chudinská ghetta. V problémových ulicích, kde bují kriminalita a spekulanti vydělávají na drahém nájemném, tak postupně jedno město za druhým ruší vyplácení doplatků na bydlení. Nová páka radnic, kterou jim dala od letošního roku novela sociálního zákona, však daleko více dopadne na tisíce lidí, kteří už dnes na "špatných adresách" bydlí. Mají většinou nájemní smlouvy na dobu určitou, přestěhují se do většího nebo vedlejšího bytu – a budou také považováni za nové nájemníky. A především nebudou mít šanci doplatek na bydlení získat.

"Pokud vznikne nový právní titul k obývanému prostoru až po účinnosti nařízení (města), doplatek na bydlení v těchto lokalitách už nelze přiznat," přiznává mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Právě úřad práce doplatky vyplácí. O lokalitě, kde nově lidé nebudou moci o peníze žádat, rozhoduje radnice. První byly obce Jirkov u Chomutova, který doplatky zrušil v ghettu ve čtvrti Nové Ervěnice a v Krušnohorské ulici, a Stražisko na Olomoucku. Vyhlášky už chystají i další města – Děčín, Bohumín, Kladno, Obrnice, Most, Sokolov nebo třeba Ústí nad Labem. "Chceme bojovat proti tomu, aby se naše město stalo cílovou lokalitou nepřizpůsobivých občanů z okolních měst, kde toto opatření přijali dříve než my," popsal přípravu vyhlášky první náměstek primátorky Ústí nad Labem Jiří Madar. O peníze přitom přijdou i ti, kdož jen vymění svůj byt nebo pokoj na ubytovně za jiný, i když třeba ve stejném domě, na patře nebo v ulici. Nárok na doplatek na bydlení ve vyjmenovaných lokalitách v tu chvíli těmto lidem zanikne.

Charita: Přibude bezdomovců
"Změny v dávkách na bydlení spustí lavinový efekt. Lidé se budou snažit hledat si bydlení blízko. Podobná opatření budou přijímat další města a povede to ke zvýšení výskytu bezdomovectví," předpovídá Martina Veverková z Charity ČR. Že opatření dolehne i na lidi už dnes bydlící ve vyloučených lokalitách, se obává i Agentura pro sociální začleňování. Ve výkladu toho, kdo vlastně nově bude na dávky mít nárok, je podle ní zmatek. "Varovali jsme, že opatření může postihnout současné obyvatele s nájemními smlouvami na dobu určitou. Byli jsme ujišťováni, že jich se to týkat nebude, jen těch nově příchozích," říká zástupkyně agentury Radka Soukupová. Ministerstvo práce a sociálních věcí teď nabádá úřady práce, aby alespoň prodloužení nájemních smluv uznávaly.

"Vycházíme z předpokladu, že právní vztah k užívání bytu vznikl dotyčnému už při sepsání první smlouvy," uvedl mluvčí resortu Petr Sulek. Jde přitom o velké peníze – loni stát vyplatil na doplatku na bydlení 2,92 miliardy korun, letos za prvních deset měsíců roku 2,1 miliardy, průměrně tedy přes 3,7 tisíce korun na žadatele. Doplatek na bydlení pobírají v Česku desetitisíce domácností. Kolika lidí se nyní omezení výplat doplatků bude týkat a jaké stěhování vyvolá, nedokážou odhadnout ani starostové jednotlivých měst. "Má to psychologický vliv, kdy lidé raději půjdou do jiné lokality či města, kde peníze dostanou," říká starosta Jirkova Radek Štejnar. Právníci radí, že jediný argument, jímž se mohou původní nájemníci bránit, je tvrdit, že se oproti dosavadní smlouvě nic nezměnilo. "Musí být stejný pronajímatel, stejný předmět nájmu, stejný nájemce a změnit se musí jen obsah. Pak lze hovořit o tom, že šlo o úpravu smlouvy," vysvětluje právník Otakar Pazdziora.