close google translator menu
Dnes je Středa 13.12., svátek má Lucie.
Lucie - jméno latinského původu. Znamená světlá, zářící.

Osobnosti narozené dnes:


  • Michal Kadlec (*1984) - Český fotbalista
  • Sergej Fedorov (*1969) - Ruský hokejista
  • Bob Brier (*1946) - Egyptolog
  • Karel Teige (*1900, +1.10.1951) - Český kritik a teoretik umění
  • Heinrich Heine (*1797, +17.2.1856) - Německý prozaik, básník, publicista a esejista
Změnit velikost textu: A- |  A |  A+

7.12.2017 - Invaze nepřizpůsobivých

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Ročník a číslo: 283
Strana: 8
Autor: Jitka Vlková

Města a obce na severu a západě Čech se chystají dál bránit přílivu kriminálních živlů. Senátoři se rozhodli zatrhnout nejnovější opatření, které obce od září mohou využívat v boji proti ghettům. Obce a města nyní bijí na poplach: nevědí si rady s přílivem sociálně slabých lidí, mezi nimiž jsou i takoví, kteří nedodržují pravidla, a v obcích tak vznikají sociálně vyloučené lokality. Skupina dvaceti senátorů včera poslala Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení takzvaných bezdávkových zón zahrnutých v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Ten umožňuje městům a obcím vyhlásit na svém území oblasti, kde se nebudou vyplácet nově přistěhovaným lidem doplatky na bydlení. To je dávka, jíž úřad práce nejchudším lidem na dávkách z 80 procent pokrývá jejich náklady na bydlení. Cílem vyhlašování bezdávkových zón, přesně "oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů", bylo vyhnout se hromadění nepřizpůsobivých a zamezit tím vzniku nových nebo rozšiřování stávajících ghett.

Nové opatření již využilo zhruba 12 měst, například Jirkov u Chomutova či Stražisko na Olomoucku. Vyhlášky chystají také další města jako Děčín, Bohumín, Kladno – to chce vyhlásit bezdávkovou zónu dokonce na celé město, Obrnice, Most, Sokolov nebo třeba Ústí nad Labem.
Jenže v praxi se začínají ukazovat problémy. "Lidé s doplatkem, kteří v dané lokalitě už bydlí a vyprší jim nájemní smlouva, by po uzavření nové smlouvy ztratili na doplatek nárok. To se může týkat například rodin s malými dětmi, matek samoživitelek či seniorů. Dále lidé v ubytovnách uzavírají většinou smlouvy na tři měsíce. Je otázka, jak se k tomu postaví úřad práce při obnovování smluv," uvedla senátorka Renata Chmelová, která zrušení bezdávkových zón iniciuje.

"Z hlediska Listiny základních práv a svobod není přijatelné, aby v Berouně občan nárok na pomoc v hmotné nouzi měl a v Kladně se člověk ve stejné situaci k pomoci nedostal," upozorňuje také Jiří Dienstbier, senátor za Kladno, který návrh podpořil. Podle Chmelové navíc dochází k zásahu do svobody podnikání, kdy nejen obchodníci s chudobou, ale také poctiví pronajímatelé přijdou o klienty. Městům, kde jsou problémy s nepřizpůsobivými na denním pořádku, se rušení zón pochopitelně nelíbí. "Je to jeden z možných obranných mechanismů pro starosty, jak se bránit přistěhovávání sociálně nepřizpůsobivých. S tím, jak se zvedají ceny bytů, se lidé ze Středočeského kraje –- z Prahy a Kladna –- stěhují za levným bydlením na sever Čech. K tomu se přidává také příbuzenstvo nepřizpůsobivých ze Slovenska," říká Martin Klika, náměstek hejtmana Ústeckého kraje a zastupitel Litvínova.

Podobně je zasažen také Karlovarský kraj. "Bezpečnostní situace u nás v Sokolově se vyhrotila do extrému. Když se nepřizpůsobiví přistěhují do velkých měst, mnohdy porušují veřejný pořádek a město se nemůže bránit. Sahá k tomu, že tvoří obecní vyhlášky, někdy až na hraně zákona, kdy například zakazuje lidem vysedávat na veřejných prostranstvích. Ani to nepomáhá – když je sankcionujete, nemáte jak z nich peníze dostat," ilustruje zoufalou situaci obcí Petr Kubis, náměstek hejtmanky Karlovarského kraje a radní města Sokolov. Podle něj sociální situace v lokalitě navíc odrazuje velké investory. Oba kraje se spojily a připravují vlastní návrh novely zákona. "Chtěli bychom zrušit doplatek na bydlení a pomoci jen těm, kteří prokazatelně pracovat nemohou, jako jsou samoživitelky či staří lidé, a těm zvýšit příspěvek na bydlení," naznačuje Kubis. V únoru by zastupitelstvo Karlovarského kraje mohlo návrh schválit a poslat do Poslanecké sněmovny.

Sami senátoři odkazují na to, že v zákoně i nadále zůstává mechanismus, jak může obec ovlivnit, kdo dávky dostane a kdo ne. "Při rozhodování o přidělení doplatku na bydlení si úřad práce vyžádá od obce informace o žadateli o dávku. Posuzuje se sepětí s obcí, například zda osoba žije v dané obci s rodinou, zda tam má nezaopatřené děti nebo zda tam vykonává výdělečnou činnost," vysvětluje Chmelová. Z pohledu obcí je to ale spíše formální záležitost. Možnost stanovit bezdávkové zóny se letos dostala do zákona jako pozměňovací návrh poslance Vladislava Vilímce. Už předtím, v roce 2015, se do zákona dostal jiný pozměňovací návrh (Zdeňka Stanjury), který stanovil, že obec musí dát souhlas s výplatou doplatku na bydlení. Hrozilo, že se velká část chudých ocitne na ulici. Ve finále ministerstvo vnitra vyložilo zákon tak, že souhlas obce byl pro výplatu dávky nezávazný.

Foto:


Invaze nepřizpůsobivých - Zvětąit
Velikost: 400 x 994 bodů - 107 kB

Pro detail článku/fotky klikněte na danou zmenšeninu fotografie.

 
Naposledy aktualizované
Vygenerováno za 0.59 sekund