V čem spočívala práce dvou zadržených ekologů Lapšanského a Svorníka?

Zhruba od poloviny prosince jsou ve vazbě předsedové ekologických spolků Radim Lapšanský a Bohdan Svorník. Policisté je obvinili z přijetí úplatku a pokusu o vydírání pod záminkou ochrany přírody.

Jména obou mužů jsou dobře známá zástupcům měst na Karvinsku. Muži totiž připomínkovali řadu projektů, které radnice chystaly.

Podle úředníků to přitom často postrádalo smysl. Jako třeba v případě revitalizace přírodního areálu Gliňoč v Bohumíně, kde se nachází tůňky a hnízdiště pro obojživelníky. Obnova místa, kterou spustili bohumínští letos, mohla začít o dva roky dřív. „Plány města dočasně zhatily námitky ekologického spolku Orlovák s předsedou Radimem Lapšanským. Projekt je ekologický a blízký přírodě. Charakter lokality se nezmění, naopak bude plně podporovat současný stav a vzácné živočichy. Proto pro nás bylo naprosto nepochopitelné, že spolek naše záměry všemi možnými způsoby brzdil,“ prohlásil bohumínský místostarosta Lumír Macura.

Spolek podával úřadům nekonečné připomínky

Podle mluvčího bohumínské radnice se Orlovák zajímal prakticky o všechno. „Úředníky z odboru životního prostředí zdržoval opakovanými dotazy, připomínkami. Nezpůsobilo to sice kolaps nebo zastavení projektů, ale úředníky to časově i pracovně zatěžovalo,“ vysvětlil Pavel Čempěl.

Kromě obnovy Gliňoče ekologický spolek například zpozdil stavbu chodníku v Bezručově ulici v Bohumíně-Záblatí. „Orlovák napadl naše závazné stanovisko, odvoláním se proto musel zabývat krajský úřad, který nakonec naše stanovisko potvrdil. Stavět se tedy může podle původního návrhu, ale celé řízení se kvůli tomu o půl roku protáhlo,“ dodal Čempěl.

Podle zástupce havířovského stavebního odboru měly spolky Radima Lapšanského a Bohdana Svorníka u magistrátu podanou generální žádost, na základě níž jim bylo oznámeno zahájení stavebního řízení písemně nebo veřejnou vyhláškou. „Pokud se ve lhůtě do osmi dnů přihlásili do řízení, byli účastníky řízení se všemi právy a povinnostmi, jako je podávat námitky, nahlížet do spisu, pořizovat si kopie a podobně, což v mnoha případech činili, včetně případných odvolání u vydaných rozhodnutí. Následně se pak pravděpodobně kontaktovali se stavebníky, investory, o čemž již nemá stavební úřad relevantní informace,“ zmínila havířovská mluvčí Jana Dybová.

Město ale v tuto chvíli nechce komentovat, o které havířovské projekty se tyto spolky zajímaly. „Informace o konkrétních řízeních nemůžeme ze zákona poskytovat, i s ohledem na probíhající vyšetřování. Tyto podklady si může vyžádat přímo policie,“ konstatovala Dybová.

Jak opozdit stavbu nového orlovského náměstí

V Orlové se ekologický spolek Orlovák nejvíce „proslavil“ připomínkováním stavby nového náměstí. Práce na něm začaly s několikaletým zpožděním na začátku loňského roku. Už v roce 2012 si přitom tehdejší místostarosta Radislav Mojžíšek postěžoval na postupy ekologů.

„Myslím si, že všechny indicie poukazují na to, že občanskému sdružení nejde pouze o tu ekologickou stránku. Už jen to, že celá dokumentace se zpracovává téměř tři roky a oni přišli s námitkami až v úplném závěru. Taktéž to, že si vyzvedávají poštu v posledních termínech a v posledních termínech dávají námitky,“ řekl tehdejší místostarosta pro televizi Polar.

Orlovák v případě stavby orlovského náměstí bojoval za rorýsy i veverky, jejichž výskyt stavebník údajně v projektu dostatečně nezohlednil. To stavbu reprezentativního centra města zdrželo o roky. Spolky, dříve občanská sdružení, se v Orlové účastnily u stavebního úřadu i u orgánu ochrany přírody a krajiny desítek řízení.

„V nich plně využívaly všech možností, které správní řád při vedení řízení připouští, tedy převzetí písemnosti poslední den lhůty, žádost o prodloužení lhůty, uplatňování námitek nad rámec zájmů, které spolek hájí, a podobně. Nicméně je třeba konstatovat, že tak bylo činěno v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu,“ podotkla vedoucí odboru výstavby a životního prostředí Hana Juřicová.

Osudná průmyslová zóna v Horní Suché

Podle policejních vyšetřovatelů přijali oba zadržení ekologové úplatek minimálně v jednom případě. A to když oslovili firmu, která staví v Ostravě obchodní centrum. Když muži dostali desetitisíce korun, námitky stáhli.

Narazili, když oslovili známého podnikatele Radomíra Pruse. Ten se již dříve stal několikrát obětí vydírání, v minulosti se na něj zaměřil i Toflův gang. Tentokrát měl zaplatit 1,4 milionu za to, aby firma HE3DA mohla stavět továrnu na výrobu baterií v průmyslové zóně v Horní Suché.

„Jeden z představitelů spolků se přihlásil do stavebního řízení a podal celou řadu námitek, v nichž upozorňoval na podjatost starosty obce i na výskyt čmeláků, otakárka fenyklového, svižníka polního a dalších chráněných druhů zvířat v průmyslové zóně. Ve skutečnosti jim šlo jen o peníze. Všichni věděli, že takto fungují v regionu už celá léta, ale nikdo jejich byznys nedokázal zarazit. My se vydírat nenecháme. Vše jsme ohlásili policii,“ řekl MF DNES krátce po zatčení dvojice mužů Prusův společník Vladimír Jirka.

Vyšetřování policistů pokračuje. „Po zveřejnění výzvy případným dalším poškozeným nás do současnosti další osoby nekontaktovaly,“ uvedla krajská policejní mluvčí Gabriela Holčáková. Podle některých anonymních hlasů se ale těžko přihlásí někdo další, kdo dal ekologickým spolkům úplatek. I jemu by totiž hrozilo stíhání, stejně jako zástupci ostravského investora. Tomu za podplácení hrozí dvouletý trest. Zadržení předsedové spolků mohou jít do vězení až na osm let.

1,4 milionu chtěli obvinění podle podnikatele Pruse za „pomoc“ jeho firmě.

8 let ve vězení hrozí zadrženým předsedům ekologických spolků.

Spolek Orlovák se zajímal také o revitalizaci bohumínského přírodního areálu Gliňoč. Foto: archiv města