Padají první jména kandidátů do boje o Senát. Hlásí se Jaroslav Kubera nebo Jiří Čunek. Nejobtížnější pozici bude mít ČSSD, která obhajuje nejvíce křesel. ANO může jen získat.

V politice není nikdy nic jisté, a proto je lepší mít připravenou záložní variantu. I tak podle dostupných informací uvažuje šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který potvrdil kandidaturu v podzimních volbách do Senátu. Jako předseda parlamentní strany patří mezi nejtěžší politické váhy, které se zatím do klání přihlásily. Mezi ně náležejí také dlouholetí členové horní komory Jaroslav Kubera (ODS) a Bělobrádkův stranický rival, zlínský hejtman Jiří Čunek.
Bělobrádek bude bojovat na Náchodsku. "Moje rozhodnutí souvisí především s tím, že je mi 41 let a volební obvod je mým rodištěm a bydlištěm.
Jsem obecním a krajským zastupitelem, chci se v parlamentu koncentrovat na užší region," sdělil deníku E15.
KDU-ČSL navíc považuje volby za velmi důležité. "Senát bude skutečně potřebnou pojistkou parlamentní demokracie a o to více chceme uspět. Proto strana nasadí i předsedu strany," dodal.
Důvodů může být však více. Jako poslanec bude mít Bělobrádek koncem roku před sebou tříletou perspektivu působení ve sněmovně. Úspěchem v senátních volbách by si ale místo ve vysoké politice pojistil na dvojnásobně dlouhou dobu. Údajně se připravuje také na možnost, že se mu v příštím roce nepodaří obhájit post lídra lidovců, kteří v loňských volbách dostali jen necelých šest procent hlasů.
O rostoucím významu horní komory je přesvědčen také senátor Kubera, který svůj post zastává už osmnáct let. "Bude důležité, jak se utvoří, v jakém složení a jak se bude chovat ke sněmovně," řekl.
Senát může defi nitivně zamítnout některé klíčové ústavní změny, jako je referendum o vystoupení Česka z Evropské unie, které prosazuje SPD Tomia Okamury. K ústavní většině je třeba 49 z 81 senátorů.
Nejobtížnější pozici bude mít sociální demokracie, kterou čeká obhajoba dřívějšího vítězství ve 13 z 27 senátních obvodů, kde se bude letos hlasovat. Strana o kandidátech rozhodne po svém únorovém sjezdu. Do boje se znovu hlásí například předseda socialistických senátorů Petr Vícha nebo exministryně zdravotnictví Milada Emmerová.
ODS obhajuje čtyři mandáty, frakce KDU-ČSL a Starostů po třech, KSČM, Piráti, Zelení a Strana práv občanů po jednom.
Hnutí ANO by mohlo po lednové ztrátě Jiřího Hlavatého posílit. Ze stávajících šesti křesel nebude hájit ani jedno.
Získat mohou i okamurovci.

---

Kdo další ohlásil kandidaturu Do Senátu se chce vrátit exministr vnitra Jan Ruml, podle deníku Právo o tom vyjednává s Piráty i hnutím Starostů. To podpořilo kandidaturu rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Lidovci proti němu postaví známého brněnského kadeřníka Jana Špilara na místo po Elišce Wagnerové (za Zelené), která znovu o mandát usilovat nebude. Do boje se možná zapojí i neúspěšní prezidentští kandidáti Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer.

Foto čtk