BOHUMÍN – Vzácnou návštěvu měli včera na tréninku fotbalisté Bohumína. Přípravy divizního nováčka na dnešní klání na půdě Šternberku se před soustředěním národního týmu zúčastnil český reprezentační brankář a vítkovický odchovanec Tomáš Vaclík.
Jamile devětadvacetiletý gólman vyšel před sedmnáctou hodinou po boku svého bratra Richarda z šatny, od hloučku žákovského týmu za brankou se ozvalo: "Hele, to je on." Když se k nim muž v rukavicích přiblížil, nebáli se s dětskou drzostí vypálit "čau." Jejich pozdrav jim gólman švýcarské Basileje s úsměvem opětoval.

Pak ale přišla dřina. Zatímco hráči se rozcvičovali na vedlejším hřišti, Vaclík s bohumínským gólmanem Jakubem Švrčinou na tom hlavním. Po dvaceti minutách došlo na střelbu, a že by se domácí střelci nějak ostýchali? V žádném případě! Nejednou se Vaclík marně natahoval po ranách Davida Jatagandzidise, Martina Hanuse či mladíka Miroslava Nadhajského. "Jóóóóó," neslo se areálem. Legráckami se šetřilo, na jednu však přece došlo. Jejím předmětem se stala ragbyová helma právě Jakuba Švočiny,
který ji od dubnového otřesu mozku v Kozlovicích používá. Hned se vybavila spolupráce Vaclík – Čech.

"Trochu mi ho to připomnělo," pousmál se Vaclík, který přiznal, že s mužstvem na podobné úrovni trénoval poprvé. Bez hvězdných manýrů však na závěr absolvoval i soutěž o trefu břevna z poloviny hřiště, nebo o co nejdelší nákop z ruky. S o poznání větší vážností na pár vteřin navštívil památník české fotbalové legendy a místního rodáka Pavla Srnička. "Co na to říct? Jako trenér mi hodně dal, sám nebyl takový, že by neměl životosprávu nebo kašlal na pohyb. Nechápu, že zrovna jemu se přihodilo něco takového," povzdechl si. Samotný trénink si pochvaloval. "Bylo to dobré, bavilo mě to. Čekal jsem, že tu budou srandičky, budou si dobírat mě nebo bráchu, ale kluci to vzali vážně a za to jsem rád. Je vidět, že to chtějí dělat správně a naplno," řekl závěrem Vaclík.